„Magdlenku (3) odmalička trápila častá rýma. Začalo to na podzim, končilo na jaře. Sotva se z jednoho nachlazení vykřesala, už zase jí teklo z nosu a kašlala. Pak mi nějaká maminka na diskuzním fóru poradila, ať jí zkusím stříkat preventivně do nosíku mořskou vodu ve spreji. Vyzkoušela jsem to a za nějaký čas bylo po problému. Tedy ne že by od té doby už nedostala rýmu. Ale je to mnohem méně často a v menší míře,“ říká maminka Jana, u níž doma je preventivní stříkání slané vody do nosu na denním pořádku. Také vás napadlo, zda je to správně, a nejde o přehnanou péči, která by mohla být pro dítě i nebezpečná? Kdepak. Lékaři jsou jednoznačně pro tento druh prevence rýmy, ale třeba i zánětu středního ucha, ve který může posmrkávání vyústit.

Proč nosu svědčí mořská voda?

„Řasinkový epitel je citlivý na vyschnutí, proto je příznivé v nose udržovat optimální prostředí. Vhodným způsobem pro zvlhčení je použití isotonické mořské vody,“ doporučují svým pacientům například lékaři z Nemocnice Boskovice.

Mořská voda má díky obsahu soli slabě dezinfekční účinek, umí posílit imunitu namáhaných buněk na sliznici a zároveň je i zvlhčuje a regeneruje. Mohou tak snáze odolávat náporu virů a bakterií, než kdyby byly vyschlé a popraskané. Nežádoucí nečistoty, alergeny a infekty navíc voda spláchne, takže se v nose dlouho „neohřejí“. Pokud už je rýma přítomna, mořská voda ji ředí, takže ji lze snáze odsát či vysmrkat. Hrozí tak podstatně menší riziko, že v dutinách zatuhne, a dostane se například do oušek.


Zdroj foto: Shutterstock

Preventivně, nebo v boji s rýmou

Konkrétní sprej do nosu s obsahem slané vody bychom měly zvolit podle toho, k jakému účelu má sloužit.

  • Pro prevenci, nebo pomoc od výtoku z nosu, či akutní rýmy je určen isotonický roztok. Koncentrace soli (9 gramů na 1 litr vody) v něm je shodná s tou v buňkách našeho těla, takže je velice šetrný a neštípe. Můžete jej používat tak často, jak jen chcete.
  • Pokud ale potřebujete bojovat proti sezónní či chronické rýmě a ucpanému nosu, je vhodnější hypertonický roztok. V něm je koncentrace soli vyšší (22 gramů na 1 litr vody) než v buňkách našeho těla, takže je možné používat jej pouze krátkodobě, než sliznice splaskne a dýchací cesty se opět zprůchodní.
S infekční rýmou lépe zatočí mořské vody s příměsí mědi, alergická rýma zase ustoupí díky přidanému manganu.

Kdy k lékaři? 

„Návštěva lékaře je vhodná, pokud obtíže přetrvávají déle než 10 dnů, nebo při zhoršení příznaků (teplota, silnější bolest hlavy), při podezření na bakteriální infekci, při alergických projevech, nebo při jakýchkoliv dalších komplikacích,“ zní z Nemocnice Boskovice s tím, že podle typu infekce dělíme rýmu na virovou a bakteriální. Rýma virového původu se vyznačuje čirou sekrecí, pálením v nose, kýcháním a nosní neprůchodností. Bakteriální rýma zahrnuje hustou žlutozelenou sekreci, nosní neprůchodnost, kýchání a bolest hlavy.

Čtěte také:

Reklama