Prevence je pro naše zdraví důležitá. Publikovali jsme několik článků s tématikou domácích testů, pod kterými jste diskutovali. Proto jsme se obrátili na odborníka, aby nám toto téma upřesnil.

Na otázky odpovídal Doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D. a my mu za odpovědi moc děkujeme.

doktor

V dnešní uspěchané době lidé často podceňují prevenci, jaké máte zkušenosti vy?
Moje zkušenost i data pojišťoven z posledních let ukazují na rostoucí účast na preventivních prohlídkách. Bohužel stále platí paradox, že prevenci vyhledávají spíše ti méně rizikoví, zatímco ti více ohrožení na preventivní prohlídky nechodí. Ženy obecně mají lepší vztah k prevenci než muži. Lidé, kteří si zvyšují riziko kouřením, nezdravou dietou a nízkou pohybovou aktivitou nebezpečí tuší, ale neradi o něm slyší od lékaře. Neřekl bych, že prevence se až tak často podceňuje, jako spíše se vědomě míjí. Lidé prevenci dostatečně nevnímají jako projev úcty k životu.

Jaká věková skupina by měla na prevenci dbát především?
V každé věkové skupině má prevence své specifické zaměření. Například v prvním roce života vidí dětský lékař dítě devětkrát, aby mohl zachytit vrozené vady, hodnotit růst, psychomotorický vývoj a provádět očkování. V dětství a dospívání je důležité osvojit si zdravé životní návyky. Se stárnutím přibývá rizik a prevence je více zaměřena na civilizační onemocnění; především onemocnění srdce a cév a nádory.

Novinkou v péči o zdraví jsou domácí diagnostické testy, co si o nich myslíte?
Nabídka testů dokazuje, jak zrychluje technologický rozvoj. Domácí testy jsou důsledkem i prostředkem zvýšeného zájmu o zdraví. Pacienti mají právo mít oporu pro rozhodování, zda se jedná o závažný nebo méně závažný stav a zda je návštěva lékaře nutná. Péče o zdraví a snaha získávat informace o svém zdraví, je třeba hodnotit pozitivně.

Co je jejich největším přínosem?
Posilování role pacienta. Příspěvek k diagnostickému procesu. Typickým příkladem je domácí vyšetřování C-reaktivního proteinu (CRP), které ukazuje na závažnost infekce. Výsledek domácího vyšetření cholesterolu může zase někoho motivovat ke zdravější výživě, a podobně. 

Tyto testy však nenahrazují lékařskou péči, jsou jen jejím doplňkem. Jak na ně reagují samotní lékaři?
Lékařskou péči testy nenahradí. Aktuálně se objevila řada nových domácích testů, s jejichž interpretací ještě nemají pacienti ani lékaři dostatek zkušeností. Nemám informace o tom, že by lékaři vnímali např. domácí vyšetřování CRP nějak negativně. Lékaři musejí s domácí diagnostikou počítat, tak jako se naučili jednat s pacienty, kteří jsou nabití informacemi z internetu. Vývoj v této oblasti je třeba přijmout jako fakt, který nemůžeme ignorovat. Lidé na druhou stranu musejí pochopit, že lékaři potřebují ověřit výsledky prostřednictvím svých spolehlivých metod, které podléhají pravidelným kontrolám přesnosti. Interpretace výsledků některých domácích testů může být problematická i pro lékaře.

Máte s nimi nějakou zkušenost?
Mám zkušenost s domácím měření glykémie u svých pacientů diabetiků, s diagnostikou moči a domácím měřením CRP. Ve všech případech považuji informace od pacienta za cenné, a přestože všechny metody v ordinaci zopakuji, zahrnuji výsledky domácích testů do své klinické rozvahy.

Který ze skupiny domácích testů patří mezi lidmi k nejoblíbenějším a proč?
Jsou to nejspíš ty výše zmíněné. Týkají se nejčastějších stavů, kterým také pacienti dobře rozumí. Patří sem také těhotenský test. Ale předpokládám, že si lidé najdou cestu i k nově nabízeným testům, jako jsou testy na alergii, nesnášenlivost lepku, hladinu železa a další.

Jaký by měl být správný postup, jestliže test ukáže, že něco není v pořádku? 
Interpretace výsledku a doporučený postup jsou obvykle součástí informace obsažené v testovací soupravě. Obecně je vhodné, pokud je výsledek abnormální, poradit se s lékařem. Prokáže-li např. test borelii v odstraněném klíštěti, ještě to nutně neznamená boreliovou infekci. Riziko přenosu infekce z infikovaného klíštěte je zhruba 5%. Pozitivita testu neprokazuje boreliózu u člověka, jen vybízí k větší obezřetnosti při sledování klinických, např. kožních změn.  Lékař může pomocí protilátek prokázat onemocnění nejdříve po 3 týdnech. Test na okultní krvácení ve stolici nemá smysl dělat při viditelném krvácení, byla-li provedena kolonoskopie s normálním výsledkem nebo v kratším intervalu po testu s normálním výsledkem, než je ve screeningu doporučováno. Test na nesnášenlivost lepku neprokazuje celiakii, ale jen protilátkovou odpověď. Ta je pak předmětem dalšího vyšetření, které lékař navrhne a které může teprve diagnózu stanovit.

Co si myslíte o výroku: než špatný test, to raději žádný?
Myslím si, že je správný. Falešně pozitivní test vyvolá úzkost a zbytečné vyšetřování, které může zdravého člověka poškodit. Naopak falešně negativní test může pacienta uklidnit tak, že ztratí ostražitost ke známkám nemoci. Nehledě na to, že testy stojí nějaké peníze. Ale i dobrý test lze udělat v nevhodné době, za nevhodné klinické situace a lze ho i nesprávně interpretovat.

Blíží se období pravidelných podzimních chřipek, jaká je nejlepší prevence?
Proti epidemické chřipce ochrání očkování. Snažíme se proočkovat všechny občany, které by chřipka vážně ohrozila, tj. osoby starší 65 let, pacienty s chronickými onemocněními srdce a plic, ledvin a diabetiky. A také jejich partnery. Očkování nabízíme i občanům v produktivním věku, kterým by selhání v práci způsobilo ekonomickou ztrátu nebo provozní problémy.  Očkování ale nemůže zajistit ochranu proti všem virózám, rýmě a kašli různého původu. Odolnost zlepší otužování, vyvážená strava s dostatkem ovoce a zeleniny, fyzická zdatnost, dostatek spánku, nekouření, ohleduplnost nemocných a v dobách epidemie pokud možno vyhýbání se naplněným sálům a společným prostorám.

Mnoho lidí, ale i lékařů stále preferuje při léčbě antibiotika, jak se na tento trend díváte vy? 
Je pravda, že mnozí lidé stále antibiotikům (ATB) přisuzují magickou sílu. Mají do určité míry pravdu;  antibiotika při zánětu, pokud jsou správně zvolená a podaná ve správné indikaci, citlivé mikroby zničí a zajistí velmi rychlé zlepšení zdravotního stavu. Mají ale také svá rizika a limitovaný efekt zvláště tehdy, když se jim při častém podávání mikrobi naučí bránit. To je podstata celosvětového problému, zvyšující se resistence na léčbu antibiotiky. ATB neovlivní virové záněty a jsou zcela zbytečná u běžných nachlazení a u onemocnění, v jejichž pozadí není zánět. Neznám lékaře, kteří by zbytečně předepisovali antibiotika. Rozhodnutí v praxi je někdy obtížné, protože musí brát v úvahu i další pacientova chronická onemocnění a komplikace. V běžných případech nám v klinickém rozhodování pomáhá výše zmiňovaný test CRP. Díky tomuto testu podstatně ubylo napjatých konzultací na téma nasazení ATB mezi pacientem a lékařem.

Mohou pomoci i alternativní cesty, třeba byliny či homeopatika?
V praxi respektuji oblíbenost herbální medicíny, rodinné tradice a zkušenosti svých pacientů.  Sám vzpomínám na přírodní lékárničky svých babiček a sousedek, které mně mnohokrát pomohly a neuškodily. Aniž bych byl expertem, umím poradit zázvorový čaj při nachlazení, volně prodejné čaje z lékárny při různých problémech, meduňku na spaní, med do čaje, atd. O homeopatických přípravcích se s pacienty nebavím, ostatně není ani o čem. Nepamatuji si, že bych se setkal ve své praxi s pacientem, kterému by homeopatikum pomohlo.  Snad v některých případech pomohl homeopat…. 

Připomínka pana doktora: Je třeba zdůraznit, že jednorázové vyšetření CRP má orientační charakter a že postrádá validitu dat získaných z našeho přístroje, zapojeného do systému externí kontroly kvality.  Zároveň musíme pacientům připomenout, že některé stavy (např. exacerbace asthma nebo CHOPN, virové bronchitidy) nemusí být provázeny vysokým CRP a že výskyt alarmujících příznaků (dušnost, febrilní stav, bolest na hrudi, meningeální příznaky, atd.) jsou indikací ke konzultaci i při normálních hodnotách CRP.

Čtěte také:

Reklama