Co přesně si představit pod pojmem lotosový porod?
Lotosový porod je odvěký fyziologický postup, při kterém se pupeční šňůra nechává připojena k placentě, dokud se sama přirozeně neoddělí u pupíku. Dojde tak k přenosu skutečně všech potřebných látek, informací a životních energií.

A proč dostal právě toto jméno?
Termín lotosový porod vymyslela Clair Lotus Day z Kalifornie, která konzultovala nutnost přestřižení pupečníku s mnoha lékaři. Nakonec se jí podařilo najít porodníka, který měl pochopení pro její cestu, a ona v roce 1974 v San Franciscu porodila svého syna. Domů si jej odnesla s nepřestřiženou pupeční šňůrou. Od té doby se takto 5cd53d40385caobrazek.pngnarodilo mnoho dětí v mnoha zemích, ať už doma či v porodnici.

Je lotosový porod jen o tom, že nedojde k přestřižení pupeční šňůry?
Má-li se dítě narodit lotosově, pak je jedním z nejdůležitějších faktorů citlivě vnímat jeho přání a potřeby. Necháme-li šňůru uschnout přirozeně, dojde k hladkému přechodu z dělohy na svět, z vody na vzduch. Měli bychom vidět, že dítě není po porodu odděleno od matky, ale od placenty. Matka a dítě s placentou mohou několik dnů jen odpočívat a být. Lotosový porod v podstatě prodlužuje porodní dobu a dává prostor k tomu, aby se jak porodní zkušenost sama, tak i dítě mohly přirozeně stát součástí rodinného systému.

Ať už se děti narodí lotosově, či do vody doma, nebo v porodním domě, rozhodně to pro ně znamená mnohem vlídnější příchod na svět. Toto prodloužené spojení lze vnímat jako dobu přechodu, která dítěti umožňuje odpojit se od těla své matky pozvolna a nenásilně.

Jaká je historie neoddělování placenty po porodu?
Od 40. let minulého století, kdy se porod přesunul z domova do porodnice, se děti paradoxně setkávají s novým typem bolesti – rutinní a lékařsky způsobenou. Většina lidí se stále zdráhá přijmout to, že miminka prožívají porod vědomě, natož aby byla vědomá již před narozením. Než začaly probíhat porody v ústavech za vedení lékařů, byl porod veden tzv. porodními bábami v domácím prostředí. Tam se s přestřižením tolik nespěchalo, stříhalo se až po porodu placenty. Lotosový porod byl údajně praktikován převážně v Indonésii, Severní Americe, Austrálii a na Novém Zélandě. V Tibetu a mezi Zenovými Budhisty je tento postup zaznamenán v mýtických textech, podobně jako v Bibli při porodu Ezekiela 16:4.

Kdo je Radana Rosecká Píšová?

5cd53df66ca9dobrazek.pngVěnuje se především své podstatě, manželovi, dětem a Meditačnímu centru Ordějov. Pracuje jako manažerka programu Lotosový porod v ČR a lektorka skupin Limbický otisk a Posvátný ženský kruh. Vede semináře, osobní konzultace a terapie. Jako žena a matka intenzivně vnímá potřebu osobního rozvoje a laskavého naslouchání svému okolí s láskou a bez podmínek.

5cd53ddc83ab2obrazek.pngLOTOSOVÝ POROD.CZ založila, aby poskytla informaci o tom, že existuje další běžný postup. Společně s manželem má čtyři lotosově zrozené děti a vydali knihu australské porodní asistentky Shivam Rachany LOTOSOVÝ POROD bez přestřižení pupečníku. Kmotrem knihy se stal Dr. Michel Odent, světově uznávaný porodník a autor mnoha desítek vědeckých studií a knih vydaných ve dvaceti jazycích.

Jaké výhody přináší miminku fakt, že není oddělen od placenty?
Dává mu, dostatek času na to, aby organizmus dítěte přešel z přijímání okysličené krve pupečníkem z placenty na první nadechnutí plícemi, a nevzniklo tak trauma nebo narušení funkcí mozku a dalších orgánů způsobené nedostatkem kyslíku. Dítě není dezorientováno a vystresováno ztrátou placenty, pupečníku a opory, kterou mu dávají. Všechny orgány tak mohou začít v klidu a harmonicky plnit své funkce. 

Lotosový porod také umožňuje, aby miminko získalo všechnu výživu, která mu náleží. Pupečník má v sobě cca 30 až 50 % krve z celkového krevního objemu miminka. Ta je bohatá především na železo a kyslík. Pupečníková krev má tedy pro novorozence velkou hodnotu. Už dlouho se ví, že upření pupečníkové krve může přispívat ke vzniku dětských chorob.

5cd53d8c3d45aobrazek.pngKlasický postup, při kterém se pupečník přestřihne, ochudí novorozence o potenciálních 60 ml krve, které odpovídají 1 200 ml ztrátě při silném krvácení u dospělého člověka. Tímto by se dal vysvětlit zvláštní fenomén úbytku váhy, kterým trpí většina novorozenců. Nový organizmus je okamžitě vystaven nadměrnému a zbytečnému stresu, protože musí doplnit ztracenou krev. Placenta a pupečník podporují nezralý vylučovací systém, tj. ledviny a játra, a přispívají tak k jeho budoucímu zdravému fungování. Vzniká prevence poporodního krvácení – zasvorkování pupečníku, než z něj odteče všechna krev, může vést k roztržení (ruptuře) na stěně děložní. Lotosový porod nevyžaduje rutinní odsávání dýchacích cest, které poškozuje ochranný epitel a vytváří podmínky pro vznik astmatu či alergií. Umožňuje miminku získat v rámci prvních nádechů a výdechů zkušenost samostatně si regulovat rytmus dýchání a s ním spojené okysličování organismu. To přispívá mj. k utváření jeho zdravého sebevědomí. Lotosový porod je součástí kontinua ve vývoji a růstu lidského organismu.

Lze tedy říci, že neodstřižení pupeční šňůry je pro miminko dobré i po psychické stránce?
Lotosový porod přináší s ohledem na péči věnovanou šňůře a placentě čas a prostor k plnému bondingu. Je z psychologického hlediska už zcela prokázáno, že děti, které mají po narození s matkou prostor a čas na bonding, jsou ucelenější, a tím pádem i lépe vybavené do života. Neurózami z násilného oddělení, kterými trpí většina z nás, by pravděpodobně tyto děti, ani celá společnost netrpěly. Podle mnohých zdravotnických profesionálů je to, o čem se v dnešní době hovoří jako o vývojové psychologii, ve skutečnosti popisem patologie způsobené metodami západního porodnictví. Pokud by se podařilo porod z velké části odtraumatizovat, pak by do značné míry nebylo moderní psychologie zapotřebí. A společnost by tvořili zdravější a spokojenější jedinci.

Jak dlouho po porodu trvá, než pupeční šňůra s placentou odpadne?
Obvykle se tak stane do tří až devíti dní po porodu. Záleží na tom, jak je o placentu a pupečník postaráno.

Jak se do té doby placenta uchovává?
Placenta je umístěna v textilních rouškách či sítech s přístupem vzduchu, aby mohla vyschnout. Lze konzervovat např. solí, bylinkami, oleji. Tím se ale proces dozrání zpomalí. To jak rychle se placenta oddělí, záleží na tloušťce pupečníku a okolních vlivech např. na teplotě a přísunu vzduchu. Uvedu příklad. Pokud je pupečník dítěte velmi tlustý, je potřeba zajistit přísun vzduchu hlavně k bodu spojení pupečníku s pupíkem. Většinou odpadne dříve, než vůbec začne zavánět.

Nehrozí dítěti riziko infekce z placenty? Případně jak mu předcházet?
Zatím neexistuje jediný záznam, že by k infekci došlo. Pokud jsou obavy z infekce, placentu je možné zakonzervovat. Předaný odborný postup pro péči o placentu by měla každá maminka mít, aby se předešlo zbytečným komplikacím. Většinou infekce hrozí vždy tam, kde dojde k narušení. K čemuž u lotosového porodu nedochází. Placenta je součástí dítěte, zodpovídá nejen za zásobování, ale také za ochranu. Dítě je pupečníkem ochráněno a navíc s ní už nepřijde do přímého kontaktu.

Co pak s placentou, když se oddělí?
Po oddělení placenta může být rituálně uctěna. Někdo ji dává do země pod zasazený strom nebo na speciální místo. My jsme vždy placentu rituálně spálili.

Máte představu, kolik maminek v Česku metodou lotosového porodu rodí? Kde je tato metoda nejrozšířenější?
Přibližnou představu mám. Ročně jsou to už desítky žen, které neoddělují vůbec a nechávají placentu až do samovolného odpadnutí. Jsou to převážně ženy, které rodily v porodnici, a mají už porodní zkušenost. Na základě těchto zkušeností jsou pak pevně rozhodnuty udělat to jinak. Převzít odpovědnost za porod svého děťátka. Je stovky žen do roka, které placentu nechají a oddělují za cca 24 hodin. To je největší procento u nás. Je to takový kompromis. Už i to pak považují za lotosový porod. Nejvíce se tato metoda šíří mezi lidmi, které zajímá zdravý život a sebepoznání. Většinou mají k porodu velmi krásný vztah a vnímají ho jako něco jedinečného. U nás v Evropě je lotosový porod nejrozšířenější v Itálii, Polsku, Francii, Holandsku a České republice.

Jak se na lotosový porod dívají české porodnice? Má šanci realizovat ho i maminka, která nechce rodit doma?
Porodní asistentky a duly tento způsob po počáteční nedůvěře přijímají, protože otvírá zcela nové možnosti a napomáhá bourat zažité pověry a stereotypy o novorozencích. V některých porodnicích se již snaží omezovat rutinní postupy, jejichž provádění není při fyziologickém porodu opodstatněné, nevyžaduje-li to aktuální zdravotní stav. Ještě velmi často je prováděno intravenózní podání oxytocinu, epiziotomie, dirupce vaku blan, okamžité přerušení pupečníku apod. Tlačení či dokonce skákání na břicho při porodu, to je tzv. Kristellerova exprese, je světovou zdravotnickou organizací zakázaná již od roku 1952, přesto se u nás provádí.

V naší republice je již pár porodníků, kteří jsou ochotni placentu neoddělit. Bohužel pediatrické oddělení tyto děti nechce převzít do péče. Jelikož se nechce o dítě s placentou starat. Je pochopitelné, že si dělají obavy, aby tím dítě nijak neohrozili. Především nemají-li s lotosovým porodem předchozí zkušenosti ani odborné informace. Například ještě nedávno se věřilo, že se dítě nemůže narodit do vody, protože by utonulo. Pár zdravotníků si již pro informace přišlo a zcela přirozeně tento přístup aplikují ve své profesi. Věřím, že tak jako volba rodit do bazénu, bude v budoucnu běžnou volbou i lotosový porod. V ČR existuje způsob, jak mít lotosový porod a rodit v porodnici. Maminky volí ambulantní porod, který umožní pár hodin po porodu si děťátko i s placentou odvézt domů.

Je možné ponechat placentu spojenou s dítětem i po porodu císařským řezem?
Za jeden z nejúžasnějších přínosů lze považovat lotosový porod u dětí, které přišly na svět císařským řezem. Osobní zkušenost svých čtyř lotosových porodů, kdy poslední se narodilo právě císařem, mi ukázalo jak velmi důležité to je. Pro tyto děti představuje jejich placenta přetrvávající podporu. Dr. Michael Odent uznávaný porodník, průkopník v oblasti přirozeného porodu a autor padesáti vědeckých studií a knih jasně říká, že přestřihnout pupeční šňůru není fyziologická potřeba. Není žádný důvod spěchat a pupečník přestřihnout.

Čtěte také:

Reklama