sho.jpg
Foto: Shutterstock

Omezujeme miminka

Miminka v miniaturních botičkách působí roztomile, ale měla by je mít na nožičkách je výjimečně a krátkou dobu. Pro přirozený a zdravý vývoj chodidel je nejlepší svoboda pohybu. „Když se dítě narodí, má v nožičce jen dvě osifikační jádra. Pokud mu na tento chrupavčitý základ dáte botičku, už dopředu určíte, jak bude noha vypadat,“ říká MUDr. Marie Součková, primářka Lékařského podiatrického centra v Praze.

Nejsou to ale jen botičky, které ohrožují vývoj nožičky. Dávat pozor je třeba i na dupačky, konkrétně prostor pro chodidlo. Pokud je v něm stísněné, pryč s nimi. Miminko musí pohodlně natáhnout prstíčky.

Obouváme děti příliš brzy

Chybou je také obout dítě hned, jakmile se na nožičky postaví. Na botičky je dost času až ve chvíli, kdy samostatně chodí. „Když dítě obujete předčasně, nedostává se mu vjemů z prostředí prostřednictvím plosky. Doma jich totiž moc neposbírá, tam bývá vše rovné. Leda pokud byste neuklízeli a nechali je chodit přes hračky, měli doma různé povrchy, předložky a tak dále, pak nějaké stimuly má,“ vysvětluje primářka Součková s tím, že děti potřebují chodidly vyhodnotit terén a zafixovat si správné pohybové stereotypy a návyky.

Nevyměříme správný nadměrek

Jistotu skvěle padnoucích obuvi máje jen ve chvíli, kdy prodavačka dítěti změří nožičky. Jen tak může nabídnout botičky s vhodným nadměrkem, který čítá 12 až 15 milimetrů. Prostor navíc je důležitý nejen proto, že vám drahé boty déle vydrží. Dětská noha se v průběhu dne v závislosti na únavě svalů prodlouží o zhruba sedm milimetrů a rozšíří přibližně o pět milimetrů. Proto je lepší zkoušet boty odpoledne.

Váhu bereme na lehkou váhu

Nákup bot je třeba vždy zvážit, a to doslova. Samozřejmě pomyslně. Měly by být co možná nejlehčí. „Každých 20 dkg, které nesete navíc na nohou, je stejné, jako byste nosili dvě kila na zádech. Pokud bude mít dítě botu příliš těžkou, robustní, bude s ní padat,“ říká Vlasta Mayerová, ředitelka České obuvnické a kožedělné asociace.

Nehledíme na prostor ani ohebnost

Batolecí nožičky jsou úzké v patě a naopak široké ve špičce - prstíčky se vějířkovitě rozšiřují. Proto musí být špička bot dostatečně prostorná, aby prstíčky nestlačovala. Další důležitou vlastností obuvi je její flexibilita, tedy dostatečná ohebnost. Stačí udělat si praktický test.

„Pokud vezmete botu do obou rukou za špičku a za patu, měla by se dát snadno ohnout v místě záprstních kloubů. Laicky řečeno tam, kde sami nohu ohýbáte. Zároveň by měla být bota snadno ohebná v podélné ose, jako byste ji chtěli zkroutit do spirály. Při chůzi dochází k došlapu nejprve na patu, poté na malíkovou hranu nohy a jako poslední se dotkne země palec. Bota by tedy svou ohebností tuto funkci nohy měla podporovat,“ doporučuje fyzioterapeutka Iva Bílková z FYZIOkliniky.

shoo.jpg
Foto: Shutterstock

Obouváme boty po sourozenci

Botičky jsou drahé a dítě je přitom nosí jen pár měsíců. Koho by nenapadlo dát je potom sourozenci, nebo koupit nějaké z druhé ruky. To je ale chyba. „Každé dítě je jiné, takže si botu také jinak vyšlápne, byť by ji nosilo jen krátkodobě. Prvotně totiž botu vyšlápneme uvnitř, zatímco zvenku může vypadat jako nová. Pokud už má ale tato bota uvnitř určitý sklon, bude do tohoto sklonu tlačena i zdravá noha,“ upozorňuje podiatrička Součková. Vyměnit vložku rozhodně nestačí, změny zakřivení a vnitřní struktury nastávají v celé botě.

Nekontrolujeme bačkory ve školce

Zatímco doma máme o botách našich dětí dokonalý přehled, ve školce to bývá horší. „Bohužel není výjimkou, že rodiče si všimnou nevyhovující velikosti přezuvek až ve chvíli, kdy z nich dítěti vyleze palec,“ říká učitelka Jana z mateřské školy. Odborníci na dětské obouvání doporučují dětem do šesti let přeměřovat nožičku každé dva až tři měsíce.

Zdroj informací: MUDr. Marie Součková, Iva Bílková, FYZIOklinika, Vlasta Mayerová

Čtěte také: