V mnoha dětských pokojích to vypadá jako v hračkářství. Nejen rodiče, ale i prarodiče a lidé z okolí se snaží dělat nejmenším každou chvíli radost něčím novým. Vědci z Ohia ovšem varují, že přemíra hraček může vést nejen k rozmazlenosti, ale i k narušení psychologického vývoje, což může přispívat k poruše pozornosti.

Foto: Shutterstock

Možnost výběru z velkého množství hraček podle výzkumníků vede k tomu, že dítě se obtížně soustředí, jeho pozornost je rozptýlená, těká z jednoho podnětu na druhý, nevydrží si delší dobu hrát s jednou věcí a neponoří se naplno do dané činnosti. Ve výsledku mohou být hračky v tomto ohledu i stresovým faktorem. Pokud tedy přijdete do dětského pokoje a zjistíte, že během hodiny hry dítě roztahalo po místnosti desítky předmětů, může to pro vás být varovný signál.

Další nevýhoda spočívá v tom, že dítě si obdržených věcí už tolik neváží, je zvyklé, že jich dostává hodně a je čím dál tím těžší ho něčím potěšit, protože to bere jako samozřejmost. To se týká i odměňování.

Vlivem velkého množství hraček na děti se zabývala i profesorka psychologie Kathy Sylva z britské oxfordské univerzity. Zaměřila se na více než tři tisíce dětí ve věku od tří do pěti let a rovněž zjistila, že nadbytek hraček jim může ze zmíněných důvodů ubližovat.

Nejde samozřejmě jen o množství, ale i o typ. Jako vhodnější se jeví typy hraček, u nichž musí dítě něco vymyslet, popřípadě přijít na to, jak se používají. Tedy například vložit správné tvary do odpovídajících otvorů apod. Méně pozitivní je pak třeba vliv koníka, který po zmáčknutí tlačítka zařehtá.

Je těžké stanovit nějaké ideální množství hraček. Odborníci obecně uvádějí, že to má být maximálně kolem dvaceti kusů. Pokud u vás dětský pokoj doslova přetéká, je léto (a u prvňáčků obzvlášť) ideálním obdobím ke třídění. Děti totiž v létě tráví méně času doma, a tak si po návratu dost možná ani nevzpomenou, s čím si hrály před odjezdem k prarodičům.

Foto: Shutterstock

První varianta by ovšem měla být taková, že dítě ke třídění přizvete. Můžete mu například říct, že je na určitou hračku už příliš velké a že může posloužit třeba dětem z dětských domovů. Popřípadě ať samo vybere, s čím už si nehraje. Jestliže se ovšem odmítá čehokoli zbavit, vyhazujte postupně, tajně a začněte od věcí, o kterých víte, že už si s nimi delší dobu nehrálo. Pár dní od neúspěšného třídění ovšem počkejte, aby jste minimalizovaly riziko, že si potomek něčeho všimne. 

Zároveň je důležité se udržet a nenakupovat pořád něco nového. Stejné instrukce by měli dostat i prarodiče, kteří mají tendenci rozmazlovat. Pokud má dítě oblíbený nějaký druh hračky, což mohou být třeba Barbie panenky, nepotřebuje mít celou sbírku. Neméně důležité je jít příkladem. Jestliže vy sama máte domácnost v chaosu a zavalenou milionem věcí, které ani nemají své místo, nemůžete od svého dítka čekat, že bude minimalista.

Tipy pro prvňáčka:

S nástupem dětí do první třídy je kromě třídění hraček také třeba provést změny v pokojíčku a přizpůsobit ho malému školákovi či školačce. Nemělo by však jít o příliš drastickou změnu. Těch totiž dítě zažije víc než dost, a proto by alespoň doma mělo mít své jistoty. I tak je vhodné pokoj rozdělit na tři zóny, přičemž jedna bude určená na hraní, druhá na učení a třetí na spaní. Základem učící zóny by měl být psací stůl a pohodlná ergonomická židle. Stůl by měl být otočený směrem k oknu, aby měl dostatek světla a dítě nerozptyloval pohled na hračky. Dále je třeba dát pozor na výrazné barvy a geometrické vzory na stěnách – i ty mohou rozptylovat od učení. 

Čtěte také:

Reklama