a9d0578e4fe67-shutterstock-2688608327.jpg
Foto: Shutterstock

Výzkumníci z Harvard Medical School analyzovali téměř 13 milionů úmrtních listů z USA z let 2020 až 2024. Do analýzy zahrnuli 503 profesí, mezi nimiž bylo přibližně 14 tisíc pilotů a 7 tisíc letušek a stewardů. Původní studie byla zveřejněna 17. srpna 2026 v odborném časopise JAMA Internal Medicine a její výsledky ukázaly, že přibližně 6,9 % úmrtí mezi letuškami a 6,7 % mezi piloty připadalo na nádory, u nichž může hrát roli ionizující záření. Šlo například o rakovinu prsu, nádory centrální nervové soustavy, rakovinu prostaty, melanom nebo některé leukémie. Podle analýzy se tak letecké posádky dostaly před profese, u kterých bychom vysokou radiační zátěž očekávali mnohem spíše, například pracovníky v jaderném sektoru. O výsledcích studie informovala také agentura AP. 

Problém přichází z vesmíru

Důvodem může být kosmické ionizující záření. Zemská atmosféra nás před jeho významnou částí chrání, ve výšce kolem deseti kilometrů je ale ochranná vrstva atmosféry podstatně menší. Lidé, kteří tráví v letadle stovky hodin ročně, proto dostávají vyšší dávku záření než běžní cestující.

Americké CDC a Národní institut pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci potvrzují, že letecké posádky jsou kosmickému záření vystaveny při každém letu. Vyšší dávky jsou typické zejména pro dlouhé lety, trasy ve vysokých zeměpisných šířkách a lety přes polární oblasti. CDC zároveň upozorňuje, že u leteckých posádek byl v předchozích výzkumech pozorován vyšší výskyt melanomu a dalších nádorů kůže a u žen také rakoviny prsu. Vedle záření může hrát roli rovněž narušování cirkadiánního rytmu kvůli noční práci a častému překračování časových pásem. 

572278f709e6e-shutterstock-2635149783.jpg
Foto: Shutterstock

Studie má důležitý háček

Výsledky neznamenají, že práce pilota nebo letušky automaticky způsobuje rakovinu. Studie byla observační a vědci neměli k dispozici přesné údaje o celoživotní radiační dávce jednotlivých lidí. Ukazuje tedy souvislost mezi profesí a vyšším podílem úmrtí na určité typy nádorů, nikoli přímou příčinu.

Riziko kosmického záření se přitom v Evropě bere v úvahu už při ochraně zaměstnanců. Evropská pravidla požadují, aby provozovatelé při očekávané roční dávce nad 1 mSv expozici posádek vyhodnocovali a při plánování služeb zohledňovali snahu snížit dávky nejvíce exponovaných pracovníků.

Nový výzkum tedy především připomíná, že pracovní expozice záření nemusí být spojena jen s laboratoří, nemocnicí nebo jadernou elektrárnou. Jedním z míst, kde jí mohou být zaměstnanci dlouhodobě vystaveni nejvíce, je obyčejná kabina dopravního letadla.

Zdroje: JAMA Internal Medicine, AP, Evropská pravidla, Americké CDC a Národní institut pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci