48dc21207f5b4-obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

„Lidé si často myslí, že pes si jednoduše lehne do stínu, když je mu horko. Jenže mnoho situací neumí ovlivnit, například během cestování, sportu nebo čekání v autě. A právě tehdy může jít doslova o minuty,“ upozorňuje MVDr. Ondřej Procházka, lékař veterinární sanitky Sonda.cz. 

Nejrizikovější situace? Auto, asfalt i „jen krátká“ procházka 

Přehřátí organismu u psa přichází často nenápadně. Největší riziko představují situace, které lidé běžně podceňují: 

  • ponechání psa v autě „jen na chvíli“ 
  • delší procházka nebo běh během poledního vedra 
  • rozpálený asfalt a městské prostředí bez stínu 
  • nedostatek vody během výletů 
  • sport nebo turistika u starších či krátkolebých plemen 
  • špatně větrané místnosti nebo balkony 

Obzvlášť citliví jsou francouzští buldočci, mopslíci, boxeři nebo bostoni, tedy plemena s kratším čenichem. Rizikovější je horko také pro štěňata, seniory, psy s nadváhou nebo srdečními problémy. 

Jak poznat, že už nejde „jen“ o vedro? 

Pes se ochlazuje jinak než člověk. Nemůže se potit celým tělem a teplotu reguluje hlavně zrychleným dýcháním. Pokud organismus přestane horko zvládat, mohou se objevit první varovné

signály, mezi něž patří: 

  • silné a zrychlené dýchání 
  • nadměrné slinění 
  • apatie a neochota k pohybu 
  • zvracení nebo průjem 
  • dezorientace 
  • tmavě červené nebo naopak velmi bledé dásně 
  • kolaps nebo ztráta vědomí 

„Mnoho lidí čeká příliš dlouho, protože mají pocit, že se pes po chvíli spraví. Jenže u úpalu může dojít k selhání organismu velmi rychle. Pokud pes kolabuje, nereaguje nebo má potíže s dýcháním, je potřeba okamžitě jednat,“ doplňuje MVDr. Procházka. 

Pokud má majitel podezření na přehřátí, důležitá je rychlá reakce: 

  • přesunout psa do stínu nebo chladu 
  • nabídnout menší množství vody 
  • ochlazovat tlapky, břicho a slabiny vlažnou vodou 
  • nepoužívat ledovou vodu ani led 
  • kontaktovat veterináře 

Právě v podobných situacích může pomoci i veterinární sanitka. Sonda.cz nabízí nejen transport zvířete k veterináři, ale také konzultace v momentě, kdy si majitel není jistý, zda už jde o akutní stav. 

„Lidé často váhají, jestli nepanikaří zbytečně. Konzultace může pomoci rychle vyhodnotit situaci a rozhodnout, zda je potřeba okamžitý převoz nebo veterinární péče,“ vysvětluje lékař. 
Veterinární sanitka může pomoci právě i v situacích, kdy se zdravotní stav psa náhle zhorší doma a majitel nemá možnost bezpečného transportu k veterináři. Přehřáté zvíře bývá často apatické, dezorientované nebo zkolabované a rychlý převoz může hrát zásadní roli. 

Vedro není jen problém dovolených 

Veterináři upozorňují, že k přehřátí často nedochází na horách, u moře nebo během extrémních výkonů, ale při běžném dni ve městě. Rozpálené chodníky, minimum stínu a přehřáté byty představují pro psy velkou zátěž i během obyčejné odpolední procházky. Základní prevence přitom bývá jednoduchá: venčit brzy ráno nebo večer, nenechávat psa v autě ani na pár minut a během horkých dnů zpomalit. Protože stejně jako lidé, ani psi nemusí letní vedra zvládnout bez následků. 

Zdroj informací: tiskové informace, MVDr. Ondřej Procházka, lékař veterinární sanitky Sonda.cz