7aa3292e44083-obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Pokud nejste zapřisáhlým zastáncem ekologických čisticích a úklidových prostředků, nejspíš si i vy zanášíte domácnost pořádnou dávkou jedů. V malém množství a při méně častém používání nejspíš žádné zdravotní problémy nepocítíte. Problém ale může nastat ve chvíli, kdy se úklidu za jejich pomoci věnujete denně.

„Při opakovaném a dlouhodobém používání čisticích a dezinfekčních prostředků, především ve formě sprejů, se do ovzduší zejména uvnitř budov dostává velké množství chemických látek. Pokud je člověk každodenně vdechuje, mohou významně poškodit jeho průdušky. U mladších lidí hrozí propuknutí nebo zhoršení již existujícího průduškového astmatu. Starší lidé jsou pak náchylnější také k rozvoji chronické obstrukční plicní nemoci,“ říká doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP. Připomíná tak nedávno publikovanou norskou studii, která v průběhu 20 let sledovala přes 6 000 lidí.

Ve větším ohrožení jsou na znečištění citlivější ženy

Vědci se účastníků dotazovali na způsob uklízení a typ používaného čisticího prostředku. Následně testovali funkci jejich plic. „Ukázalo se, že dlouhodobé vdechování částic z úklidových prostředků má na zdraví obdobný dopad jako pravidelné kouření 10 až 20 cigaret denně. Kapacita plic se výrazně snížila zejména ženám, které jsou na znečištění citlivější a jsou mu také více exponovány,“ uvádí docent Koblížek.

Lidé, kteří pravidelně uklízejí doma nebo v rámci zaměstnání, by se tak podle lékařů měli chránit. „Nabízí se používání roušek nebo respirátorů. Pomáhá ale i krátkodobé intenzivní větrání. Pokud si člověk během úklidu otevře v místnosti okno, velká část chemikálií se ve vzduchu zředí, a jejich škodlivost se tak významně omezí,“ vysvětluje pneumolog s tím, že častý úklid nebo kouření samozřejmě nejsou jedinými faktory, které zvyšují riziko rozvoje plicních chorob. Velkou roli hraje také genetika nebo prostředí, v němž se člověk většinu dne pohybuje.

„V České republice máme dlouhodobě problém s množstvím škodlivin, které se do ovzduší uvolňují z tranzitní dopravy. Lidé, kteří žijí v blízkosti rušných silnic, jsou jim extrémně vystaveni. Většina zemí Evropy, včetně ČR, neplní cíl Světové zdravotnické organizace (WHO), který udává doporučené koncentrace polétavého prachu. Zejména částice menší než 2,5 mikrometru se přitom skrze plíce mohou dostat až do krve, kde představují nebezpečí pro mozek či srdce a škodlivé jsou i pro vývoj nenarozených dětí,“ upozorňuje docent Koblížek.

Jaké chemikálie v úklidových prostředcích škodí?

Nezisková organizace Hnutí DUHA dala dohromady seznam chemikálií v domácnosti, které patří k těm nejškodlivějším pro dýchací soustavu (a nejen tu). „Je velmi pravděpodobné, že v koupelně máte různé čistící či chemické prostředky. Mnoho z těchto chemických látek představuje vážná zdravotní rizika prostřednictvím vdechování a absorpce pokožkou. Bělidlo, amoniak, chlor a hydroxid sodný jsou jen výčtem z palety chemických produktů, které vaše koupelna může obsahovat a mohou být nebezpečné pro vás a vaše děti,“ varují a doporučují raději sáhnout po ekologických čisticích prostředcích. Ty nejen že neohrozí vaše zdraví, ale nepoškodí ani přírodu.

Ftaláty (také jako dibutylphthalate (DBP), dimethylphthalate (DMP), diethylphthalate (DEP), které kromě některých čisticích prostředků mohou být také v PVC podlahových krytinách nebo kosmetice, jsou chemikálie narušující endokrinní systém. Mohou způsobit neplodnost, brzký nástup puberty, rakovinu prsu v pozdějším věku nebo astma.

Amoniak (nebo také ammonium hydroxide) pomáhá v čisticích prostředcích odstraňovat skvrny od živočišných a rostlinných tuků nebo od vína. Pokud byste se nadýchali jeho výparů více, může dojít k podráždění dýchacích cest, bolesti v krku, kašli a těžkému dýchání. Pokud by navíc ještě došlo ke smíchání amoniaku s bělidlem, byly by dýchací cesty kvůli jedovatým výparům chloraminům v ještě větší nebezpečí.

Chlor (jinak také chlorine) slouží jako dezinfekce. Pokud se ho nadýcháte, dojde ke krátkodobému podráždění horních dýchacích cest a sliznic. Pokud ale budete výparům chloru vystaveni dlouhodoběji, může dojít i k jejich trvalému poškození.

Diethanolamin (také diethanolamine) je látka tvořící pěnu a také karcinogen. Také dráždí nos a hrdlo.

Fenoly (též carbolic acid, phenoxyethanol, bisphenol A (BPA), benzenol hydroxybenzene) jsou v čistících prostředcích, ústních vodách nebo pastilkách používány pro dezinfekční a antiseptické vlastnosti. Jejich vysoké koncentrace jsou však zodpovědné za ohrožení schopnosti krve transportovat kyslík, což s sebou přináší bolest hlavy, nevolnost nebo modrání končetin a rtů. Dostavit se pak mohou i poruchy dechu a bezvědomí. Navíc způsobují srdeční arytmii a mají mutagenní účinky.

Parfémy (fragrance) z většiny čisticích prostředků také nejsou bez viny. Věděli jste, že se v nich může ukrývat až 3 000 chemikálií? Zbytky těchto chemikálií mohou zůstat na nádobí a tak se mohou během jídla dostat do našeho těla. Do těla se mohou dostat i přes kůži nebo právě přes dýchací cesty. Používejte proto raději prostředky a kosmetiku bez přidané vůně nebo s esenciálními oleji.

Zdroj: Hnutí DUHA

Zdroj informací: Hnutí DUHA, TZ - Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP (ČPFS), Cleaning at Home and at Work in Relation to Lung Function Decline and Airway Obstruction – National Library of Medicine