Že jsou ještě daleko? Že máme dost času na jejich přípravu i na nákup dárků?

O tom, že Vánoce už zdaleka nejsou v nedohlednu, nás dnes a denně přesvědčuje televizní reklama a všudypřítomná vánoční výzdoba.

V obchoďácích, v restauracích, v neposlední řadě i na ulicích a náměstích.

 

Někdo se těší víc, jiného nezajímají, pro dalšího je zas předvánoční shon nepříjemnou noční můrou. Ale nenechte se zaskočit.

Psychická zátěž, která rok co rok přelom letopočtu provází, nám může způsobit i vážné zdravotní problémy.
Vyčerpání. Nespavost a nechutenství. Zbytečná podrážděnost. Neodůvodněná úzkost. Nechuť k práci...

Brzy se dostaví žaludeční obtíže, které se stávají chronickými a mohou vyvolat gastritidu či dokonce vznik žaludečního vředu!

 

Psychická tíseň způsobuje zdravotní problémy

 

„Stres skutečně může přinášet závažné zdravotní problémy,“ tvrdí psycholožka PhDr. Zdeňka Sládečková. „Pociťuje-li člověk tíseň či přílišné napětí vyvolané nějakými vnějšími podněty, organizmus na situaci okamžitě reaguje.

Zvýší se vylučování některých hormonů, především adrenalinu a kortizolu. Tím se zrychlí krevní oběh a srdeční činnost, zvýší se krevní tlak, vyplaví se cukr a tuky patřící k energetickým zásobám, zvýší se svalová síla a psychické schopnosti. To vše pomáhá tělu se se stresem vyrovnat.

 

Pokud je však člověk podobné zátěži vystavován delší dobu, nemoc na sebe nenechá dlouho čekat. Nejčastěji to bývá vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční, infarkt, žaludeční vředy...“

 

 

Nebezpečné je i to, když je stres krátkodobý, ale nepřiměřeně silný. I on pak může způsobit řadu zdravotních problémů. Proto je důležité umět nejen stresu předcházet, ale také na něj okamžitě reagovat. Tím se zabývá obor kineziologie, jenž zjistil, že stres zablokuje člověku tu část mozku, která mu umožňuje logicky myslet.

Zablokovanou část pak naštěstí stačí jen znovu nastartovat:

Položte dlaň jedné ruky na čelo a druhou na zátylek.
Zhluboka dýchejte do doby, kdy ucítíte, že napětí začíná polevovat – v tuto chvíli
   byste měli začít znovu „normálně“ myslet.


Stresem jsme si zvykli označovat vše, co se nám nějakým způsobem nelíbí, co nám vadí. Měli byste však vědět, že existují dva druhy stresu – eustres a distres.

Eustres – označuje napětí, jež je pro člověka pozitivní. Dokáže člověka motivovat ke skvělým výkonům a pomáhá mu uskutečňovat věci, na něž by si v klidném stavu netroufl.

Distres – je název pro pocit způsobující právě známé svírání žaludku, třes rukou a v konečné fázi depresi. Pokud se mu poddáte, zcela vás ochromí.

 

První pomoc proti stresu

Ve chvíli, kdy máte pocit, že se pod náporem stresu zhroutíte, zkuste:

 

  • Zhluboka se nadechněte, chvilku zadržte dech a pozvolna vydechujte
  • Kineziologický hmat, který umožní mozku vrátit se k logickému myšlení
  • Myslete na něco příjemného
  • Pohrajte si se svým domácím mazlíčkem
    – kontakt se srstí přináší uvolnění
  • Uvědomte si, že sebelítost k ničemu nevede, naopak škodí. Buďte na sebe tvrdí
  • Zacvičte si (zvýší se vylučování endorfinů hormonů dobré nálady) nebo jděte na procházku (nejlépe do lesa či parku)

 

„Zátěžovým situacím se samozřejmě nedokáže vyhnout nikdo z nás,“ vysvětluje Zdeňka Sládečková. „Rozdíl je však v tom, jak se v podobné chvíli zachováme. Pokud se stáhneme do sebe v očekávání dalšího životního »kopance«, stres napáchá na našem organizmu nedozírné škody. Jestliže se však psychickému náporu postavíme čelem, máme vyhráno.“

 

Naučte se pozitivně myslet, zlepšíte si náladu

 

Jak vyzrát na stres? Nepoddávejte se mu. Základem je pozitivní myšlení. Budete-li každý večer usínat s myšlenkou, že vás následující den čekají jen nepříjemnosti a uspěchaný kolotoč, a už předem se budete bát, špatná nálada vás hned po ránu nemine.

 

Místo toho si před spaním vzpomeňte třeba i na maličkost, na kterou se budete těšit.

 

Neméně důležité je i umění zapomínat. Budete-li stále dokola znovu a znovu probírat nějakou nepříjemnou situaci a říkat si, co jste měli udělat jinak, v sebelítosti se brzy utopíte. Když si řeknete „příště to udělám jinak“ a začnete myslet na něco jiného, s problémem se vyrovnáte v pohodě.

 

„V praxi jsem se nejednou setkala s lidmi, kteří tvrdí, že když slyší nebo čtou o nějaké katastrofě či neštěstí, pomáhá jim to. Uvědomí si totiž, jak je jejich problém nicotný,“ říká psycholožka Sládečková. I to je účinné řešení. V okamžiku, kdy vám problém začne přerůstat přes hlavu, vzpomeňte si na lidi, kteří jsou na tom daleko hůř.

 

Nezapomeňte na to, že pustit se do řešení problému s vědomím, že ho nezvládnete, nemůžete zdárně uspět. Naopak vám ale velice prospěje, když budete mít připravený scénář pro případ, že něco přece jen nevyjde. Určitě vás to posílí.