Iveta čekala na velkou lásku dlouhá léta. Prvního manžela si brala, protože musela. Po krátkém románku totiž otěhotněla. Manželství z donucení samozřejmě nemělo dlouhého trvání a několik měsíců po svatbě následoval rozvod. Z Ivety se stala matka samoživitelka, protože její exmanžel Luděk se k odpovědnosti nehlásil.

Sňatek z rozumu
„Ke svatbě mě tehdy donutili rodiče, protože sama se prý o malé dítě nezvládnu postarat. Vždycky jsem se chtěla vdávat z lásky, ale řekla jsem si, že to s Luďkem zkusím a možná se do něj nakonec zamiluji,“ vzpomíná Iveta. Ale láska se nekonala ani z jedné strany. Dva měsíce po svatbě si Luděk sbalil kufr a podal žádost o rozvod. Iveta zůstala u rodičů. Ti ji v prvních letech po narození syna Lukáše podporovali a pomohli jí v tom, aby se osamostatnila.

„Během mateřské jsem zůstala u rodičů, ale když Lukáš nastoupil do školky, našla jsem si práci a bydlení. Už jsem jim nechtěla viset na krku,“ vysvětluje Iveta. Nejlepší roky svého mládí obětovala synovi. Snažila se, aby mu nic nechybělo, i když vyrůstal bez otce. Na nového partnera podle svých slov léta ani nepomyslela.

Láska přes inzerát
Zlom nastal ve chvíli, kdy jí došlo, že Lukáš už je mladý muž, brzy si najde přítelkyni, založí rodinu a ona zůstane úplně sama. Se svými obavami z osamoceného stáří se svěřila kamarádce. Ta neváhala a Ivetu zaregistrovala na seznamce. Vypadalo to, že se na Ivetu konečně usmálo štěstí. „Hned s prvním mužem, se kterým jsem se sešla, jsme si padli do oka. Byl galantní, pozorný a ve všem jsme si perfektně rozuměli. Tomáš byl úplným opakem Luďka. Navíc si zamiloval i syna Lukáše. Měli společný koníček – auta na dálkové ovládání a dokázali spolu v dílně trávit hodiny jejich vylepšováním,“ líčí Iveta.

Po roce od seznámení následovala žádost o ruku a zamilovaná Iveta bez přemýšlení souhlasila. Brali se v nejbližším volném termínu. A uvažovali o společném bydlení. „Byli jsme si prohlédnout několik rozestavěných domečků a jeden z nich si vybrali. Prodával ho Tomášův kamarád a potřeboval od nás milion a půl na dokončení. S tím, že zbytek mu doplatíme, až bude hotovo. Tomášův byt byl zatížený hypotékou, takže jsem navrhla, že prodáme ten můj a krátce se přesuneme k rodičům. Druhý byt zatím pronajmeme a budeme shánět kupce i na něj,“ popisuje Iveta sled událostí.

Tomášovi se řešení nejprve nelíbilo. Nechtěl, aby svůj majetek prodávala jen Iveta a zodpovědnost zatím ležela na ní. „Já blbá ho ještě přesvědčovala, aby do toho šel, že mi to nevadí, že mu věřím,“ lituje Iveta své naivity.

Napsal, ať se nezlobí
Ivetin byt se prodal velmi rychle. Důvěřivá a zamilovaná žena převedla peníze z jeho koupi na Tomášův účet a ten je měl následně zaplatit svému kamarádovi, prodejci nemovitosti. Dva dny po převodu peněz ale Iveta viděla Tomáše naposledy. „Nechápala jsem, co se děje. Beze stopy zmizel. Bála jsem se, že se mu něco stalo, ale pak mi došlo, že to by si asi nestihnul sbalit všechny své věci. Volala jsem jeho rodičům, ale ti také nic nevěděli. Sešla jsem se i s Tomášovým kamarádem, který nám měl prodat domeček. Ani on o něm neměl žádné zprávy,“ říká Iveta.

Týden zhrzená žena proplakala. Snažila se Tomášovi dovolat a odhodlávala se zajít na policii. Potom přišla krátká zpráva. Stálo v ní: „Nezlob se. Nešlo to jinak a nesnaž se mě najít, je to zbytečné.“

„Měla jsem v životě dva vztahy a ani jeden nevyšel. Další lásku už nechci. Jsem rozhodnutá zůstat sama,“ komentuje Iveta se smutkem v očích. Na otázku, jestli nakonec zašla na policii, když přišla o tolik peněz, odpovídá: „Ne, peníze nebolí ani zdaleka tolik jako zlomené srdce. Je mi to jedno. S tím člověkem už nechci mít nic společného. Beztak zmizel někam, kde ho nikdy nikdo nenajde. Nechci do něj investovat už žádný čas. Později jsem navíc zjistila, že byt, který mu měl údajně patřit, vůbec nebyl jeho,“ uzavírá své vyprávění.

Přečtěte si také:

Reklama