Foto: Adam Dvořák

Vaše tvorba je více než pestrá. Navrhla jste pražskou tramvaj T3 Coupé a lidé vás znají nejčastěji díky návrhům erotických pomůcek Whoop.de.doo. Dokonce jste za vámi navržený vibrátor získala v roce 2016 mezinárodní ocenění Red Dot Design Award. A nyní jste se pustila do šperků. Proč?
Byla to zajímavá nabídka. A přišla ve vhodný okamžik, zrovna, když jsem měla v hlavě nápad na kolekci šperků. Samozřejmě jsem měla ze začátku jisté obavy a nejistoty, protože nejsem šperkařka, ale možná právě i proto mě ta spolupráce velmi bavila. A oproti tramvaji se vše dělo tak nějak lehčeji.

V čem se liší tvorba designů erotických pomůcek a šperků?
Záleží, jak se na to budu dívat. V zásadě je to podobné. Na začátku je nosný nápad, který lze funkčně a vizuálně pěkně zpracovat. Jsem zastáncem funkčního designu, a i u této kolekce byl požadavek, aby byla „nositelná“. Tzn. že se nejedná o šperk, který si vezmete jednou za rok na nějakou speciální příležitost, ale prostě jej budete nosit stále. Ale když bych šla do detailů a porovnám to s vývojem vibrátoru, což je produkt, který má v sobě elektroniku a zapojujete do výrobního procesu více dodavatelů, tak to je celkové náročnější proces.

Proč jste se posunula designově právě směrem módních doplňků–šperků?
Spíš bych řekla, že to byla taková příjemná odbočka.

Co vás na tvorbě nejvíce lákalo? 
Zkusit si něco nového. Jiný materiál, jiný typ produktu.

Nedávno jste představila svou první kolekci nesoucí název Champagne. Jaký příběh se za ní skrývá? 
Je v ní schovaný můj osobní příběh. Dostala jsem snubní prstýnek, ale nejednalo se o briliant, ale o obyčejný kroužek, nalezený někde na chodníku. Což mi připadalo vlastně dost vtipné, jenže po třech dnech kroužek praskl a já jsem jej i přesto nosila. Ale jak mě trochu tím, že byl prasklý, škrábal, tak jsem si s ním neustále hrála a můj drahý kamarád, se kterým jsem šla na pivo, si toho všiml a jen tak mezi řečí prohodil. „Co to máš? To je snad nějaký drátek z šampaňskýho nebo co.“ A mně se najednou v hlavě zjevila celá Champagne kolekce. Dělala jsem si i rešerši neb jsem si říkala, že tohle už musí existovat. A ne. Všichni si s tím drátkem hrajeme, tvoříme z něj židličky a bůh ví co ještě, ale kolekce inspirovaná drátkem z šampaňského z ušlechtilých materiálů zatím neexistovala.

Foto: Adam Dvořák

A proč Champagne? Co pro vás šampaňské znamená?
Lehkost. Bezstarostnost. Smích. Léto. Na druhou stranu ten subtilní drátek musí udržet obrovský tlak v té lahvi, takže je to zároveň funkční technický prvek, a to mě na tom taky baví. Ta kolekce je splétaná ručně, žádný odlitek, takže působí křehce, ale zároveň je dost houževnatá. Taková skrytá síla.

Do tvorby jste se pustila společně se značkou Mooyyy, která nabízí šperky mladých designérek. Co vás na této spolupráci bavilo nejvíce? A proč jste se do navrhování nepustila jen sama za sebe?
Jak jsem již zmínila měla jsem ten námět na kolekci šperků v hlavě ještě před tím, než jsem byla oslovena. A ano napadlo mě pustit se to do toho sama za sebe. Ale vím moc dobře, co obnáší vývoj, výroba, následní starání se o výrobu a prodej. Takže jsem to zase rychle zavrhla. A asi dva měsíce na to přišla tahle nabídka. A vlastně jsem si díky tomu, že to bylo pod značkou Mooyyy mohla užít „jen“ to navrhování, supervizi nad vývojem a spolupráci na následné prezentaci.

Jak probíhala výroba jednotlivých kousků z kolekce? Je to náročný proces? Vím, že se jedná o ruční práci. 
Vzhledem k tomu, že značka Mooyyy má, co se týče výroby šperků vyšlapanou cestičku, tak to probíhalo hladce. Tím nechci, ale říct, že to bylo jako mávnutím proutku, ale podařilo se všechny počáteční trable vychytat. Ale co za mě fungovalo opravdu skvěle, tak byla interakce mezi mnou a Tomášem (majitelem Mooyyy). Věřil mi, a tak se nestalo takového nekonečné předělávání návrhu, aby měl klient pocit, že to celé navrhl sám. A designér je pak otrávený výsledkem i spoluprací. Celou dobu jsem trochu čekala, jestli tenhle moment přijde. A on nepřišel. Místo toho nás zbrzdil koronavir. Ale jenom zbrzdil. Takže v červnu jsme měli krásný launch, dokonce to bylo bulvárem označeno jako první „pokoronavirová“ party. Bylo to přesně v champagne náladě.

Kolekce vašich šperků je velmi minimalistická a lze kombinovat jednotlivé barevné kovy, což mě osobně velmi baví. Přesto si myslím, že se tomu mnoho žen stále vyhýbá. Co si o takovém mixování myslíte? 
Někomu to vyloženě sluší. Když jsme dělali fotky, tak jsme fotili jak minimalistické kombinace, třeba dvou prstýnků, ale pak mě hodně bavilo, když jsem modelky ověsila úplně vším. Když ty šperky k sobě pasují, tak se není čeho bát, což je třeba případ Champagne, protože to je jedna ucelená kolekce. Někdo má dar, a nejen u šperků, ale i u oblečení, zkombinovat zdánlivě neslučitelné a ve výsledku vypadá skvostně. Já osobně se do toho nepouštím a zůstávám v tom praktickém a pohodlném minimalismu.

Dříve se říkalo, že by šperky měli primárně ženám dávat muži a ženy by si je kupovat neměly. Proč by si podle vás měla žena udělat šperkem radost sama? 
Myslím, že by se mělo dít obojí. Pro mě je třeba prstýnek hodně osobní záležitost. Náhrdelníky a náramky nosím jen příležitostně, ale k prstýnkům mám hodně osobní vztah a nosím je skoro denně. Vždycky si pamatuji, od koho jsem jej dostala.
A když si žena chce koupit prstýnek, je to naprosto v pořádku. Hlavně je dobré, že si zvolí tu správnou velikost a vybere si takový, který opravdu chce.

Foto: Adam Dvořák

Jak vnímáte vztah českých žen ke šperkům jako takovým? Myslíte si, že obliba v jejich nošení roste, anebo naopak upadá? A preferují spíše kvalitu nebo kvantitu a bižuterii? 
Řekla bych, že se s tím, jak se objevují kvalitní autorské šperky, tak obliba roste. A je to dobře. Myslím, že celkově lidé začínají hlídat u produktů původ a kvalitu. A to je jedině dobře.
A myslím, že i ta pandemie tomuto napomohla. Já osobně jsem si zase ověřila, že vyrábět v ČR se vyplácí. Tím, že všechny produkty mojí značky Whoop.de.doo jsou vyráběné u nás, věděla jsem, jak na tom naši dodavatelé jsou. A ano měli jsme zpoždění u nějakých výrobců, ale přesně jsem věděli, co se děje.

Co byste doporučila ženě, která touží po svém prvním šperku? Do čeho je vhodné investovat? Do prstenu? Náramku nebo třeba náušnic? Podle čeho se rozhodovat? 
Já osobně bych začala u prstýnku, pak náušnice, pak náramek a nakonec náhrdelník. Ale je to asi dost individuální.

Existuje nějaký typ šperků, kterým říkáte ne a nikdy byste si na sebe nevzala? 
Spíš řeknu, co mám ráda. Mám ráda jednoduché šperky z kvalitních materiálů. Co mě skutečně nerajcuje, jsou různé plastové a barevné „ozdoby“. Ale nikdy neříkej nikdy. Mám od babičky takovou „zlatou“ bižuterii, je to zlatý náramek. A někdy si jej jen tak pro radost vezmu. Ale tím, že to je dobře zpracované, na opáleném těle, jednou za rok, to vypadá fakt šik.

Foto: Adam Dvořák

Moc by mě zajímalo, kam se posouvá tvorba českých šperků. Známé jsou spíše módní kolekce a zvučná jména návrhářů. Jak je to se šperky? Stoupá jejich popularita? Současným trendem jsou nákupy z lokálních zdrojů. Čeká nás doba, kdy dáme sbohem levné bižuterii? 
Je dobře, že existuje lokální výroba a že vzniká spousty pěkných šperků. V rámci rešerše jsem totiž zjistila, kolik šílené a laciné produkce k nám proudí s Asie. Ani netušíte, z čeho to je vyrobené.
Takže díky za každý pěkný český šperk nebo produkt.

Vy sama se cítíte jako designérka šperků a plánujete i další kolekci? Anebo se pustíte zase do zcela nových “vod”?
Neříkám, že už nikdy šperky nenavrhnu, nápady by byly, ale určitě nezůstanu jen u toho. Jsem stále produktová designérka.

Také si přečtěte:

Reklama