Krásné jarní ráno redakci a všem ženám-in,
Toužila jsem být letuškou a ... jsem letuška, ale jen v představách.
Tedy do loňského léta, kdy jsem poprvé letěla do Bulharska a usoudila jsem, že letuška by rozhodně nebylo to pravé ořechové.
Jsem účetní. Mám svoji práci ráda, někdy je to dost náročné, ale jsem spokojená.
Maranta
je to náhoda, ale také jsem loni poprvé letěla a také do Bulharska. Jako malou mě také lákalo být letuškou a díky tomu se podívat do různých států. Ale dnes jsem ráda, že pracuji na zemi... :-).
Škoda, že jste nenapsala, proč Vás povolání letušky prvním letem odradilo. Mně osobně by často chyběl ten tolik potřebný úsměv.
Nový komentář
Komentáře
Létání mi nevadí.
Co se vylepšilo počasí, úplně to se mnou šije. Já bych si tak někam vyletěla!
Dříve jsem hodně cestovala pracovně a hodně mi to chybí!
ja letela taky vloni poprve, miluju rychlost a jak to Boing svacil po draze tak super, jak to zvedl tak to byl smrtak, nejak kolisal a moc mu to neslo, letusky a letusaci nosili prasky a vodu jak divi. Pak jsme pristali na Stanstadu, za sera a deste a vsichni jsme pilotovi zatleskali a tesili se jka vypadneme. Zpet domu to bylo bez problemu a senzacni
já chtěla být zdravotní sestrou-dětskou, ale nesnáším injekce, takže jsem tento sen brzy opustila
Taky jsem chtěla být letuška nebo alespoň kosmounautka
nakonec jsem si to splňila tak na půl. Pracuji na letišti, letadla vidím každý den z blízka, ale vzhledem k tomu, že mám strach z výšek
jsem ráda, že sedím na zemi a jen se dívám.