ama.jpg
Foto: Shutterstock

Na jídelníčku člověka nejsou ničím novým, ale z našich talířů je už dávno vytlačila pšenice, žito, rýže a další hojně pěstované obiloviny. Bez těch bychom se sice neobešli, ale občas je můžeme nahradit hodnotnější plodinou, což pseudoobiloviny bezesporu jsou. Nejen že je plně zastoupí na talíři, ale zároveň tělo nezatíží lepkem a dodá mu více cenných látek. Běžně k dostání jsou u nás tři druhy - pohanka, amarant a quinoa.

Pohanka

Jednoletá medonosná plodina k nám doputovala z východu, až z daleké Číny. Do Evropy ji pak přivezla během nájezdů mongolská a turecká vojska, tedy pohané. Odtud také český název rostliny z čeledi rdesnovitých. A protože byla nenáročná na pěstování a velmi výživná, v Čechách a hlavně na Moravě se rychle uchytila.

po1.jpg
Foto: Shutterstock

Kromě velkého množství škrobu obsahuje i mnoho cenných látek. Od kvalitních bílkovin s unikátními aminokyselinami, přes antioxidanty, stopové prvky až po vlákninu. Ceněnou složkou jsou také rostlinné bioflavonoidy, z nichž nejvýznamnější je rutin. Ten pomáhá při problémech s cévami, hemoroidy nebo křečovými žilami. Pohanka je ale prospěšná i pro psychicky a fyzicky namáhané osoby. Plusové body sbírá i díky nízkému glykemickému indexu, což znamená, že nás nasytí v menším množství a na delší dobu, než třeba pšenice.

Amarant

Semínka rostou na jednoleté rostlině nazývané laskavec (Amaranthus). Jakožto „zlaté zrno“ nebo „potravinu bojovníků“ ji konzumovali už staří Inkové, Mayové či Aztékové. Právě ze Střední Ameriky tato plodina pochází. Jedna nenáročná rostlina dá pěstiteli na 500 tisíc drobných semínek. U nás se amarant začal pěstovat až v 90. letech minulého století.

am.jpg
Foto: Shutterstock

Díky svému nutričnímu složení si vysloužil názvy jako „obilovina třetího tisíciletí“ nebo „potravina budoucnosti“. Kromě jiných cenných složek je bohatou zásobárnou proteinů. Ty se svým složením blíží těm živočišným, takže jsou lépe využitelné. Semínka jsou také bohatým zdrojem vitaminů (B2, E) a minerálních látek (vápníku, hořčíku, draslíku, železa). Amarantový tuk obsahuje převážně nenasycené mastné kyseliny a také skvalen. Látku, která nám pomáhá proti nadbytečnému hromadění škodlivého cholesterolu.

Quinoa

Drobná semínka se rodí na jednoleté bylině zvané merlík. Je příbuznou amarantu, protože se řadí do čeledi laskavcovitých. Další společnou věcí je země původu. I quinoa pochází z Ameriky, kde byla pro indiány „matkou obilovin“.

qu.jpg
Foto: Shutterstock

Také s quinoou se počítá jako s potravinou třetího tisíciletí. Co do obsahu bílkovin a vyváženějšího složení aminokyselin je pro člověka hodnotnější, než běžně konzumované obiloviny. Zároveň je bohatším zdrojem minerálních látek, hlavně vápníku, železa, zinku, hořčíku a manganu i vitaminů (B, C, E). Tělu dodává také antioxidanty, polynenasycené mastné kyseliny nebo vlákninu. Výhodou je i nízký glykemický index.

Zdroj informací: Fórum zdravé výživy, Wikipedia, Eva Janoušková, CSS Insurance

Čtěte také: