sloučenin. Tyto sloučeniny se dobře vážou na povrch virů a buněk, narušují jejich bílkovinový obal, čímž se zvyšuje jejich přímý inhibiční účinek.
Maďarský vědecký tým ověřil své hypotézy in vitro na kultivacích známých jako Vero buňky. Ty pocházejí z ledvin kočkodana zeleného a standardně se používají právě při testování virové replikace. V dalších fázích se chce tým Dr. Istvána Jankovicse zaměřit na testování in vivo. „Buněčná kultura ledviny kočkodana zeleného je velmi citlivá a SARS-CoV-2 se v ní výborně
rozmnožuje. Po dosažených výsledcích se proto dá předpokládat, že extrakty cistu budou schopny zabránit rozmnožování viru a předcházet infekci i na sliznici dýchacích cest savců,“ uvedl Dr. István Jankovics.
Dosažené výsledky navíc potvrdily, že extrakt cistu krétského nejenže zamezuje růstu virů, ale zároveň usměrňuje patologické imunologické reakce, způsobené virovou infekcí, čímž pomáhá snižovat závažnost onemocnění. „V případě onemocnění SARS, MERS a ptačí chřipky extrakt z cistu usměrňuje takzvané cytokinové bouře, tedy závažné imunitní reakce, při nichž napadený lidský organismus produkuje imunitní buňky a proteiny, které mohou zničit jiné orgány. Právě tato imunitní reakce může podle některých expertů vysvětlovat úmrtí mladších pacientů s onemocněním covid-19,“ dodal Dr. István Jankovics, jehož závěry validovala maďarská Complex Medical Centre Déli Klinika v Budapešti.
Účinky cistu rapidně zvyšují příměsi dalších léčivek
Některé druhy cistů a výše zmíněné léčivé rostliny se silnými antivirotickými účinky se používaly v lidovém léčitelství už v období starověku a své místo mají také v moderní medicíně. Mezi mnoha přístupy k prevenci koronavirových chorob bylo ovšem jejich možné využití zatím poněkud podceňováno. „Cist krétský umožňuje vedle terapeutické aplikace také profylaktické použití v rizikových skupinách. Navíc je důležité, že prostřednictvím svého účinku přímo na patogenní zárodek nevede k vytvoření rezistence proti antivirotikům,“ uvedl Ondrej Michlo, zástupce švýcarského holdingu Herb-Pharma. Na základě provedené in vitro studie předpokládáme, že ústní sprej VIROSTOP nastříkaný na sliznici vytváří ochrannou bariéru a tím účinně zabraňuje množení a průnikům virů.
Přípravek VIROSTOP patří mezi volně prodejné zdravotnické pomůcky I. třídy. K dostání je v síti kamenných i online lékáren. Registrován byl v Maďarsku v roce 2011. Dosud bylo prodáno více než 1,5 milionu balení ústního a nosního spreje, který je zatím nabízen jako prevence proti chřipce a nemocem z nachlazení, ale do budoucna může sehrát významnou roli v potlačování celosvětové pandemie koronaviru SARS-CoV-2.
Nový komentář