Přes 30 milionů lidí sledovalo 3. března 1999 exkluzivní televizní rozhovor s Monikou Lewinskou, bývalou stážistkou v Bílém domě.

Známé novinářce Barbaře Waltersové vyprávěla o svém poměru s tehdejším americkým prezidentem Billem Clintonem.

Aféra s mladou praktikantkou, která vypukla už začátkem roku 1998, nakonec vyústila v ústavní žalobu vůči Clintonovi a on jako druhý prezident v dějinách čelil procesu impeachmentu.

Žalobu, stejně jako Andrew Johnson v roce 1868, ale ustál. V kauze přitom vyšetřovatelé prezidentovy kontakty se stážistkou zkoumali do nejmenších detailů. Chtěli dokázat, že Clinton při výpovědi lhal, když tvrdil, že s Lewinskou neměl „sexuální poměr“. Jako důkaz použili i šaty, na nichž testy DNA prokázaly Clintonovo sperma.

Sexuální skandály Bila Clintona provázely ještě před tím, než se stal americkou hlavou státu. Po Jennifer Flowersové a Paule Johnsové však kauza stážistky Moniky Lewinské ohrozila jeho pozici nejmocnějšího muže světa. Kongres dokonce začal jednat o tom, jestli zahájí jednání o odvolání prezidenta.

Vše odstartovala páska se záznamem telefonních rozhovorů, na které Lewinská vypráví kamarádce o svém vztahu s Clintonem. Bývalý prezident údajně navíc nutil Lewinskou celou věc zapřít. „Nežádal jsem po nikom, aby neříkal nic než pravdu, žádný neslušný vztah jsem neměl,“ uvedl Clinton.

Vyšetřovatelům se nikdy nepovedlo dokázat, že Clinton při výpovědi lhal. Až poslední den svého mandátu Clinton přiznal, že v této kauze lživě svědčil. Byl ale potrestán jen symbolicky pětiletým zákazem právní praxe v Arkansasu a pokutou 25 tisíc dolar.

Lewinská odjela do Velké Británie, kde vystudovala psychologii.