Foto: Shutterstock
Naďa
Hlavně kojit, kojit, kojit – tahle masírka je v mojí sociální bublině všudypřítomná. Proto jsem se už před porodem stresovala tím, aby se mi vytvořilo dostatek mléka a všechno šlo hladce. Teď je dceři půl roku a byla bych snad radši, kdyby byla na začátku na umělém mléce. Naše kojení totiž provázel jeden problém za druhým. Potýkala jsem se s opakovanými bolavými záněty a horečkami. Ve třech měsících mi dcera kojení začala bojkotovat, strašně se u něj vztekala a každé jsme obě probrečely. Teď už je to sice lepší, ale stejně mě při něm škrábe a kope. Moje snahy naučit ji na umělé mléko a na lahvičku byly zatím marné. Odmítá obojí. A to už jsem vyzkoušela čtyři značky. Takže mě to stálo akorát peníze. Moje vyhlídky jsou zatím takové, že ji snad budu kojit do osmnácti. Ale u druhého dítěte už budu chytřejší. Na umělé se ho budu snažit naučit už v porodnici a ideálně bych chtěla kombinovat kojení s lahví.
Nikola
Svou roční holčičku jsem kojila jen tři týdny. Potom se u mě objevily zdravotní problémy, na které jsem brala léky neslučitelné s kojením. Nejdřív mi to bylo strašně líto, připadala jsem si, že jsem selhala, ale nakonec jsem byla ráda. Protože mám v okolí dost známých, které měly s kojením akorát problémy. Už od dceřina útlého věku jsme mohli s ní a s manželem vyrážet i na celodenní výlety, protože jsem prostě vzala vodu do termosky a umělé jí udělala kdekoli. V tomhle to bylo vážně super. A věřím, že umělá mléka jsou v dnešní době až opravdu kvalitní.
Alena
Syna jsem kojila do jeho tří let, ale od jeho dvou jsem se tím nikde nechlubila, protože jsem zjistila, že to lidé dost odsuzují. Kojení se sice hodně propaguje, ale jakmile dítě dosáhne určitého věku, už jste pro ostatní divná. Pro nás pro oba to ale byly krásné chvíle propojení a souznění a hodně těžko jsem se s nimi loučila. Dceři je rok a taky ji pořád kojím a mám v plánu to dělat alespoň do těch tří let.
Dita
Kojení jsem brala jako samozřejmost, ale nikdy mě nenapadlo se nějak dopředu zajímat o to, jak dítě odstavit. Jenže když byl synovi rok a stále se mi budil minimálně třikrát za noc, řekla jsem si, že to už musím nějak utnout. Odstav byl děs. Týden jsme s manželem nespali, syn strašně vyváděl a moje prsa praskala. Pak se to naštěstí zlomilo. Bohužel synovo noční spaní se tím nevyřešilo. Budil se dál, i když prso už nechtěl. A já přišla o možnost uspávat ho při kojení.
Jiřina
Už od začátku jsem věděla, že kojit nechci, proto jsem požádala lékařku o prášky na zastavení laktace. A nelituju toho. Moje prsa jsou moje a nestála jsem o to, aby mi je pořád někdo žužlal. Mám kamarádku, kterou její dvouletá dcera svlékala na veřejnosti s tím, že chce mlíčko. To mi přijde až perverzní. Dcera byla od začátku na umělém a nemůžu si stěžovat. V noci k ní mohl vstávat i manžel a velmi brzy přestala chtít v noci mléko úplně a začala spát celou noc.
Šárka
Přestože se mi ze začátku nevyhnuly nějaké zatvrdliny, kojení pro mě vždy bylo krásným rituálem a kdybych vlivem stresu nepřišla o mléko, kojila bych asi hodně dlouho. Takhle jsem kojila rok, což ale taky není zrovna málo. Přišlo mi, že tak dávám synovi to nejlepší ze sebe a taky mě to motivovalo, abych dodržovala zdravý jídelníček a nechyběly mu v mléce žádné důležité látky.
Zdroje: respondentky redakce, Světová zdravotnická organizace
Čtěte také:
- Naplnila se moje noční můra. Mám ošklivé dítě, stěžuje si Žaneta
- Mateřská dovolená a její vady na kráse: Tohle mě vážně deptá, přiznaly novopečené maminky
Nový komentář
Komentáře
Kojit dítě je přirozené, je to pro dítě to nejlepší, ale když máte prsa na ozdobu a mléko žádné, tak to malé stvořeníčko přece nenecháte umřít hlady. U prvního syna mi lékař - pediatr přikazoval: kojit, kojit, kojit, mezi kojením dávat heřmánkový čaj. Nechtěl uznat, že mléko nemám. Dítě nepřibíralo, tak předepsal umělou výživu. U druhého syna mi umělou výživu předepsali hned v porodnici. Oba přibírali, rostli, celkově prospívali. Dnes jsou dospělí, vysocí, urostlí, oba sportovci a vysokoškoláci. Umělou výživou nedošli k žádné újmě.
Měla jsem v obou případech velmi málo mléka, takže jsem požádala o léky na celkové zastavení laktace. Nijak toho nelituji -umělé mléko je dnes skutečně kvalitní a odpustila jsem si horory typu zánět prsou či vyhledávání vhodného místa, kde bych mohla miminko nakojit. A rozhodně jsem neměla žádné pocity selhání či nedostatečného pouta. Někdy to zkrátka jde a někdy ne, někdo považuje kojení za krásný zážitek, pro jinou ženu jde o nepříjemnou záležitost. Každá jsme jiná a netřeba z kojit či nekojit dělat kovbojku.
Přeceňované a idealizované? Chápu zdravotní problémy, ale už ne paní, pro kterou je protivné kojit vlastní dítě, mohla mléko odstříkávat, aby ji nežužlalo. Že některým matkám vyhrnuje dítě tričko na veřejnosti je už jiná věc.