Jak jste se seznámila se svým současným či minulým partnerem? Byl v době seznámení volný nebo zadaný? A pokud máte právě nějakého v merku, jak je na tom on? Že je to hloupá otázka? Ale vůbec ne...
Odhoďme stud a světské kabátky a přiznejme si, že nemáme po celý život oči jen pro jednoho, to by snad ani nebylo normální. Lidé jsou odpradávna uzpůsobeni žít ve společenském systému a při volbě partnera mají na výběr, není jim určen jen jeden jediný. Už dávno není výběr podmíněn volbou rodičů či seskupením majetků. Ve svém rozhodování jsme svobodné. Někdy zvolíme dobře, jindy šlápneme vedle… a někdy také šlápneme do vedlejšího revíru. Takový je život.
Mrcha a potvora
...nejčastější přízvisko těch, které se vydaly do onoho vedlejšího revíru. Ovšem je třeba si uvědomit, že téměř vždy jsou k tomu zapotřebí dva. Pokud není zadaný partner proti, není chyba jen v „mrše a potvoře“, něco skřípe i tam naproti. Říkáme obvykle, že:
- Svinstvo je přebrat manžela nebo přítele své sestře či kamarádce
- Svinstvo je odloudit od rodiny tátu od dětí
- Svinstvo je pohrávat si ženatým mužem jako kočka s myší
Ale život není jen procházka růžovým sadem s pevně stanovenými pravidly. Život je věčný boj mezi muži i ženami (a ženami a ženami :)).
A dnes se budeme bavit právě o přebírání!
Můj příběh: Asi to tak mělo být
Nevím, jestli jsem mrcha či potvora, každopádně před dvaceti šesti lety jsem jí v očích jedné slečny určitě byla. Svého činu však nelituji. V osmnácti letech jsem se seznámila se svým budoucím manželem, kterému bylo v té době 23 let a byl zadaný. Jeho přítelkyni jsem znala jen tak povrchně, nebyla to žádná velká kamarádka, nicméně věděla jsem, že ti dva patří k sobě. Já se však bláznivě zamilovala, a tak dlouho jsem „o něho“ usilovala, až jsem ho nakonec dostala. Jestli jsem ho přebrala té druhé? Ano, přebrala. A nelituju toho! Jsme spolu už 25 let, a asi to tak mělo být. Ostatně nebyla jsem na to sama... :)
Téma dnešního dne 2. září 2011 zní: Přebírání partnerů
- Dokázala byste jít za svou láskou přes mrtvoly?
- Znáte případ, kdy dívka přebrala chlapce své sestře nebo kamarádce?
- A nebo ještě dál, už manžela?
- Jaký je váš pohled na tyto ženy?
- Zastáváte názor, že na to musí být vždycky dva?
- Udělala jste něco takového Vy sama? (třeba studentské lásky)
Nebudu vás více trápit otázkami, nechám prostor vašim příběhům, ať už vlastním, nebo těm z odposlechu.
Vzpomínejte, nadávejte, nebo obhajujte. Na vaše příspěvky se těším na redakčním e-mailu: redakce@zena-in.cz
Jedna z vás opět obdrží malý dárek: knihu od londýnského autora Davida Whitehouse s příznačným názvem k dnešnímu tématu: Postel a pleťové čistící mléko od kosmetiky Ryor – abyste měly krásnou pleť za každých okolností. :)
Nový komentář
Komentáře
Já jsem nikdy žádné ženě partnera nepřebrala a bohužel mi to připadá i nemorální-přebrat partnera.Ve svém okolí znám páry,kdy žena přebrala své kamarádce muže a ten se po dlouhé době opět vrátil ke své původní partnerce.nEVYPLÁCÍ SE TO A VŠE SE VRÁTÍ/TEDY TO ZL%A ČLOVĚK JE NA SVĚTĚ PRO RADOST,DOBRO A ABY BYL ŠŤASTEN.KRÁSNÝ DEN.JANA
To vše se stává, ale jak byste řešily toto ? Mně se zbláznil " dědek", v 63 letech lítá po seznamkách, myslí si jak je přitažlivý a opravdu si našel dvě " šukálistky", promiňte ten výraz a jezdí je obšťastňovat. Zcela jistě budou i další, protože já ho již odmítám, štítím se....
Jak to mám řešit ? je těžké po šedesátce někde znova začínat, něco budovat...a tak život jde dál...být mi alespoň o 10 let méně, tak ho kopnu do zadku, ať jde tam, kde je mu dobře ....jenže ono mu je dobře doma, má své zázemí, když má své dny, tak maká na opravách chalupy...do toho denně 20 sms, 15 telefonátů,10 hodin na internetu...
A co udělá ? Baby ho nahžaví a on chodí a snaží se mě oplácávat atd...fůj, je mi špatně....ach jo...chlap na zabití.
Pentlička — #15 ježkovy oči. To víš, že svůj podíl viny měl, jaj smutné. Stýkáte se, nebo je to na bodu mrazu?
Mně byl přebrán můj manžel, a to dceřinou kamarádkou. Ale on se na tom taky podílel nemalou mírou
Kato_otak — #12 rozejít se...patologický žárlivec je jako partner nevhodný
Kato_otak — #12 Takový vztah nemá cenu. Nedopadne to dobře.
Pěkný den.
Jak se naopak díváte na ženu, která má o svého partnera, obyčejného chlapa, neustálé a značné obavy, že každá okolojdoucí a na něj hledící žena je její konkurentka a má ty nejtemnější úmysly - obloudit ho, přebrat jí ho a odlákat do svých tenat, ač on ji miluje a která uvěří každé lži a pomluvě?
Co radíte?
wich — #10 Já už to také nevidím černobíle... co se má stát, stane se...
V těchto věcech to nevidím černobíle a neodsuzuji. Pokud k sobě dva patří, cestu si k sobě najdou různými kličkami. Třeba i tak, že v průběhu jednoho vztahu najde někoho s kým mu bude lépe než s tím, s kým je teď
Altamora — #7 mně je celkem jedno, jestli byl onen zasnoubený, nebo ne. Zakládat vztah na lži a táhnout to s oběma, to je, co se mi ekluje. Ale každej to máme nastavený jinak, což respektuju.
Altamora — #7 správně jsi to pochopila, muž je slovák, se snoubenkou nic neměl, prostě se dohodli rodiče. Asi jsem to měla napsat.
peetrax — #5 Zrušit zasnoubení mi nepřipadá jako problém. Proto se to provozovalo - aby měli snoubenci čas se poznat a mohli ještě couvnout. Kromě toho to asi nebylo oficiální zasnoubení, to se tenkrát provozovalo víc na Slovensku než v českých zemích. Mladí lidé se scházejí a rozcházejí, to je normální.
Já bych o muže, který se dá "přebrat", nestála. Pokud si myslí, že je jiná je lepší, ať si jde. Kromě toho je to pravda, když pro něho nejsem nejlepší já, tak je pro něho lepší ta jiná.
S tím, že bych někomu někoho přebrala, nemám zkušenost. Když jsem o někom věděla, že je zadaný, tak neměl šanci. Kdo chtěl mě, musel se nejprve rozejít se svojí stávající a teprve pak se pokusit získat můj zájem. Co s opatrníkem hrajícím na více frontách? To nebyl partner pro mě.
Robot1 — #3 pán byl teda "charakter" jen co je pravda.
no a co s případem, když se seznámíte s příjemným mladíkem, začnete spolu chodit a časem se dozvíte, že je zasnoubený. Toť můj případ. Chtěla jsem se stáhnout, ale veškeré snahy budoucí tchýně, aby se se mnou rozešel akorát umocňovaly jeho rozhodnutí, že se mnou zůstane. Zůstal a zůstává 38 let. Tchýni usmířil až třetí vnuk. Naštěstí jsme bydleli hodně daleko, takže třenice jednou za rok se daly vydržet. Tchán to pochopil mnohem dříve, vnuky miloval a nedělal mi žádné problémy.
Až časem jsem pochopila, proč to tchýně dělala, nevěsta by byla blízko, líbila se jí. Dnes je vše odpuštěno. Jo život píše příběhy .
knihovna — #1 souhlas,byl mě také sveden partnér a objema se to vrátilo,ted mám už mnoho let hodného a věrného muže.Je to každého věc,ale každému se to jednou vrátí tak at si pak nestěžují
Tak tohle téma už tu bylo, né? Můj názor na toto celé: zadaný muž či žena je tabu. Poznala jsem pár případů, že když někdo udělal toto svinstvo, tak se mu to vrátilo v životě jako bumerang. Takže bacha, Alexandro! s tím šlapáním do cizího revíru!