Nejde o nic neobvyklého. Kamarádka, sestra, kolegyně, sousedka... má prostě pěkného chlapa, který se líbí. Co když ale nezůstane jen u toho obdivu?

Své o tom ví Lenka. A my děkujeme za důvěrný příběh, který nám poslala.

Ten je tak krásný!

Bylo mi dvacet a se svým tehdejším přítelem jsme si řekli, že to moje druhé desetiletí náležitě oslavíme a uspořádali jsme narozeninovou párty. Mezi pozvanými hosty nechyběla ani moje kamarádka z dětství, Zuzana. Byla jsem moc ráda, že přišla, ale nebyla sama, spolu s ní se u nás objevil i její nový přítel... krásný kluk. Všechny přítomné jsme tiše záviděly, kde ho ulovila. „To, víš, to musíš umět“,“ smála se Zuzka a byla na svého hezounka náležitě pyšná.

zuzka

První polibek

Onen hezounek se představil jako Libor, a jak se sluší a patří, přidal se k zástupu mých gratulantů. Když mi pak blahopřál, přidal i polibek. Krásný, něžný, měkký... a já byla ztracená. Přeskočila jiskra, která byla vzájemná.

To nemůžeme

Po celou dobu oslavy jsme po sobě pokukovali, ale všichni byli opilí, tak si toho ani moc nevšímali. Párty skončila a Zuzana i s přítelem spali u nás. Tajně jsme se s Liborem ještě v noci sešli v koupelně, ale dohodli se, že „to“ nemůžeme.
„Zuzana je moje kamarádka“.“
„Já vím,“ řekl Libor, a tak jsme si jen vyměnili telefonní čísla, že někdy, až bude mít cestu kolem, zajdeme aspoň na kávu.

Lásce neporučíš

Tu cestu měl za týden... a už zůstal. Já se po dvou letech rozešla se svým přítelem a navíc ztratila velkou kamarádku z dětství. Získala jsem však krásného kluka, na kterého jsem byla pyšná. Tak jako kdysi Zuzana.

pusa

Reklamní rodinka

Asi po dvou letech naší známosti jsem vysadila antikoncepci, že si pořídíme miminko. Libor nebyl proti, měl dobré zaměstnání, a tak nic nebránilo vzniku „reklamní rodinky“. Za necelý rok jsem otěhotněla a narodila se nám krásná holčička Lucinka. Celá po tatínkovi.

Jak jsem mohla být tak slepá?!

Po návratu z porodnice a rodinných oficialitách následovalo i pozvání přátel a známých. Zvali jsme i Zuzanu, ale ta z pochopitelných důvodů nepřišla. Jinak přišly všechny kamarádky, včetně Věry, naší sousedky. Až nyní si zpětně uvědomuji, že tato „vždy přeochotná sousedka“ u nás trávila více času než doma. Nikdy jsem tomu nepřikládala větší pozornost, naopak, ona sama už měla dvouletou holčičku, chodila i s ní, a tak jsme si dělaly legraci, že budu mít alespoň průpravu na miminko. Věru jsem brala skoro jako rodinnou přítelkyni a smála se i jejím narážkám směřovaným mému příteli: „Bože, holka, Ty nebýt moje kamarádka, tak se neudržím.“ A smál se i Libor, protože mu to jako chlapovi samozřejmě lichotilo.

Boží mlýny melou

Krátká oslava narození Lucinky skončila, přátelé i známí odešli, jen Věra zůstala.
„Nevadí, když se ještě zdržím?“ zeptala se. Jára (její manžel) si vzal jejich holčičku domů, že už jde spát, neboť brzy ráno vstává do práce.
„Nevadí, ještě máme co dopíjet,“ odpověděl Libor dřív, než jsem stačila zareagovat. Coby kojící matka jsem nepila nic, a abych pravdu řekla, už jsem byla i dost unavená.
„Tak já jenom nakrmím a uspím Lucinku a přijdu ještě chvilku za vámi,“ řekla jsem a šla s malou do ložnice. Vzápětí jsem se však vrátila zpět do obýváku, neboť jsem tam zapomněla bryndáček. Ve dveřích jsem zůstala jako opařená. Můj Libor se tam v pololehu vášnivě líbal s Věrou. Jak mě uviděli, hned přestali.
„Vypadni, Věro!“ stihla jsem jen ze sebe dostat.

sousedka

Otázky a zase jenom otázky

Bylo to jako studená sprcha. Libor mi nic nevysvětlil, prý byl opilý, a ať v tom nic nehledám. Mně se však honí hlavou tisíce otázek. Vím, že je to krásný chlap, že na něj ženské letí. Co když to neudělal poprvé? A co když to třeba táhne s Věrou, „mojí kamarádkou“, už delší dobu? Udělal to Zuzce, může to udělat i mně. Ale my máme dítě! A jak se mám chovat k Věře? Žijeme vedle sebe. Promluvit s ní na rovinu? Vyhýbat se jí? Říct to jejímu manželovi?Proboha, co mám dělat?

Pozn. red.: fotografie jsou ilustrační

Poraďte Lence, co byste na jejím místě dělaly vy?

Čtěte také:

Reklama