První květnový víkend jsem se zúčastnila v zahradách Trojského zámečku koncertu Pražské mobilní zvonohry. Síla zvuku a jedinečnost nástroje mne popíchly k žádosti o rozhovor.

O historii zvonoher v České republice a ve světě, o rozdílu mezi zvonohrou a zvonkohrou, ale také o budoucnosti Pražské mobilní zvonohry jsem si povídala s panem Petrem Manouškem, zvonařem, jenž vdechl tomuto jedinečnému nástroji život.

Jaký je rozdíl mezi zvonohrou a zvonkohrou?

"Podle mezinárodně platných předpisů musí nástroj nazývaný „zvonohra“ splňovat několik podmínek:  nejméně 24 zvonů, naprosto přesné ladění (tolerance 1/100 tónu), možnost ruční hry na mechanické klaviatuře, plně mechanický přenos pohybu klávesy na srdce zvonu. Tyto vlastnosti nástroje umožní hráči přednes skladby ve vlastním pojetí s uplatněním dynamiky. Pokud je hudební rozsah zvonohry větší, je to samozřejmě ku prospěchu, větší počet zvonů představuje menší omezení ve výběru skladeb a menší nutnost jejich úpravy. Dobré nástroje mají 37-48 zvonů, největší zvonohra světa je sestavena ze 77 zvonů.
Pokud zvonohra s více než 48 zvony splňuje kromě výše uvedených podmínek ještě zvláště přísné požadavky na kvalitu zvonů, řadí se mezi nejlepší nástroje s označením „koncertní zvonohra“. Profesionální světoví carillonéři své koncerty pořádají pouze na koncertních zvonohrách. Zvonkohrou jsou naproti tomu nazývány malé soubory zvonů (obvykle 5–25), ovládané pouze hodinovým strojem, počítačem nebo jiným řídicím přístrojem. Může být připojena i elektronická klaviatura, která však neumožňuje dynamickou hru (= rozdílnou sílu úderu). Kvalita zvonů by měla být dobrá, na přesnost ladění nejsou kladeny tak vysoké požadavky. Zásadním rozlišovacím hlediskem mezi „zvonkohrou“ a „zvonohrou“ je tedy přítomnost či absence mechanické hrací klaviatury."

Jaká je tradice zvonohry ve světě?
 
"Tradice zvonoher je nejdelší v Holandsku a Belgii, kde první nástroje vznikly na počátku 17. století. Odtud se zvonohry rozšířily do ostatních zemí západní Evropy, ačkoliv největší počet je jich stále v obou původních zemích (více než 600 velkých zvonoher a bezpočtu malých zvonkoher). Americký kontinent zaznamenal velké rozšíření zvonoher až ve 20. stol. stejně jako Japonsko a Austrálie. Dnes je v USA a v Kanadě již také více než 400 zvonoher."

Odkud se rekrutují hráči na zvonohru (carilloneurs čti karijonéři)? Kolik jich máme u nás? 

"V Holandsku a Belgii jsou specializované školy, kde studují budoucí carilloneurs. Tito lidé po absolvování studia získají diplom, na jehož základě se mohou stát profesionálním hráčem na zvonohru. V Čechách byla donedávna jediná skutečná zvonohra na pražské Loretě: 27 zvonů odlil v letech 1683-91 zvonař Claudy Fremy v Amsterodamu. V roce 2001 byla do provozu uvedena Pražská mobilní zvonohra. Zatím jediným českým carilloneurem je Mgr. Radek Rejšek, který hraje také na Loretě."

Zrod Pražské mobilní zvonohry trval celých 7 let, od myšlenky až po realizaci. Komu Pražská mobilní zvonohra vděčí za svůj vznik a co má symbolizovat?

"Historie vzniku Pražské mobilní zvonohry se skutečně datuje rokem 1994, kdy jsem na pravidelném každoročním Kongresu evropských zvonařů poprvé v Holandsku uviděl jejich mobilní zvonohru. To byl impuls k nápadu postavit podobný nástroj v Čechách, z finančních důvodů jsem však musel realizaci na několik let odložit. V roce 1997 jsem na festivalu EUROCARILLON ve Španělsku přislíbil postavit novou zvonohru do 5 let, aby Česká republika neztratila možnost podílet se na aktivitách této organizace. Naděje na získání peněz svitla o rok později, kdy byl můj projekt přijat jako část programu PRAHA 2000 – EVROPSKÉ MĚSTO KULTURY. Bohužel původní příslib financování nebyl dodržen, sponzoři vypověděli smlouvy a já jsem v té době už rozdělanou práci nechtěl zničit.
Tím do projektu vstoupil pražský Magistrát s myšlenkou, aby počet zvonů odpovídal Městským částem Prahy. Původní koncepce byla proto rozšířena na 57 zvonů, které symbolicky jednotlivé Městské části získaly za úhradu 2,- Kč/1 obyvatele. Peníze Magistrátu však zdaleka nestačily pokrýt pořizovací náklady, na jejichž úhradu jsem si nakonec musel vzít půjčky."

Vznikla Pražská mobilní zvonohra v České republice?

"Vlastní výrobu nebylo možné z prostorových důvodů uskutečnit v naší zvonárně na Zbraslavi, takže práce probíhaly ve třech zemích současně: zvony jsem odlil ve spolupráci s holandskou zvonárnou ROYAL EIJSBOUTS v jejich zvonárně v Astenu, srdce zvonů byla vykována z měkkého železa v Čechách, výroba nosné konstrukce a kompletace celého nástroje proběhla v Belgii v dílně specializované firmy CAMPA."

V čem je Pražská mobilní zvonohra jiná oproti zahraničním zvonohrám?

"Mobilních zvonoher na světě dnes aktivně funguje pouze 8, z nichž je Pražská mobilní zvonohra největší a současně jediná ve východní Evropě. Kromě celkové hmotnosti 12 tun se od ostatních liší např. výtvarnou výzdobou (autorka akad. soch. Květa Manoušková), zcela novým konstrukčním řešením mechaniky převodu pohybu kláves na zvony i rozmístěním zvonů ve vztahu k poloze klaviatury. Neobvyklá je také stavba celého nástroje na normalizovaném rámu, což umožňuje rychlé sejmutí z tahače a transport jiným dopravním prostředkem (např. lodí či vlakem) jako standardní kontejner. Zahraničními odborníky je Pražská mobilní zvonohra označována jako „Rolls Royce“ mezi zvonohrami."

Jaká je budoucnost Pražské mobilní zvonohry?

"Budoucnost v České republice lze těžko předpokládat. Současný přístup úřadů se vyznačuje snahou využít Pražskou mobilní zvonohru hlavně jako poutač k politickým akcím či jako kuriózní atrakci, navíc nejlépe bezplatně. To však považuji za degradaci nástroje i carilloneura, neboť zvonohra je plnohodnotným hudebním nástrojem s adekvátním uplatněním hlavně na koncertech a festivalech. Pokud budou stávající názory převládat, nemá PMZ v České republice šanci vstoupit do širšího povědomí."

Internetový magazín Žena-in.cz má čtenářky po celé ČR, i v zahraničí. Mají mimopražští posluchači šanci vás uslyšet?
 
"Od roku 2001 jsme absolvovali mnoho koncertů po celé republice (seznam na webových stránkách: Historie akcí). V letošním roce je zatím nezávazně objednán pouze jeden koncert mimo Prahu v Trutnově v průběhu září.
Ve dnech 16.-19. června 2004 bychom měli být v Birminghamu ve Velké Británii, kde se bude konat Mezinárodní festival carilloneurů a PMZ se má stát zlatým hřebem tohoto setkání. (Podmiňovací způsob v předchozí větě je dán nejistotou, způsobenou současnými zákony a byrokracií v České republice. Dosud se totiž nemůžeme dozvědět přesné informace o podmínkách a dokladech k výjezdu, fakturaci apod. Do 30. 4. 2004 byl totiž výjezd zvonohry do zahraničí blokován podmínkou složení několikamilionové kauce)."  

ZDE se můžete dočíst podrobnosti o zvonohře, poslechnout si hudbu, prohlédnout více fotografií...

Za rozhovor děkuje a veselejší budoucnost přeje

   
Reklama