Prázdniny v Římě: Jak si užít věčné město a nezbláznit se z davů lidí

Tvrzení, že všechny cesty vedou do Říma, pochází sice prý z dob velkořímské říše, kdy zde byl postaven tzv. zlatý milník, od kterého se měřily délky všech tras do provincií, ale tato věta vás spontánně napadne během návštěvy italské metropole několikrát za den, protože kdyby neplatila, nemůže tu být přece tolik lidí, že...

Řím jsem poprvé navštívila v devadesátých letech, krátce po otevření hranic. Tehdy nás tam okradli, a když jsem poslouchala během pobytu na policejní stanici další historky obdobně postižených turistů, trochu jsem na toto město, kterým kráčela historie a zanechávala štědré stopy, zanevřela. Ale člověk míní a osud mění.

A tak jsem před časem usedla do autobusu směr Řím a s poměrně negativním naladěním očekávala události příští. A jak už to tak bývá, když se člověk na něco netěší, může být maximálně mile překvapen. Někdy je ovšem třeba trochu té šťastné náhodě pomoci. Třeba právě i vám se budou hodit rady, které jsem sepsala na základě prožitků na vlastní oči, nohy a potažmo celé tělo.

Nečekejte tedy žádné popisy pamětihodností, to si najdete během pár minut na mnoha internetových stránkách, jde o seznam poslední záchrany, když vás chytne touha po poznávání a nechcete ji pustit, což je správné.

V areálu Palatina najdete možná i nevídanou vzácnost - volné lavičky pro krátký odpočinek.

Choďte pěšky

Ať už do Říma přiletíte, nebo přijedete autem, vlakem či autobusem, nevyhnete se zřejmě aspoň krátké cestě metrem. Římské metro je stále plné, zvlášť na trasách, které vedou pod samotným centrem. Přitom ta nejzajímavější místa se dají v pohodě obejít pěšky a ještě se pokochat malebností ulic.

• Vezměte mapu, vytyčte si vaše cíle a pak spoléhejte už jen na své nohy.

Jak na to

Metrem dojeďte k Vatikánu. Dále postupujte směrem k Andělskému hradu, náměstí Piazza Navona, kde to pěkně žije. Nevynechte nedaleké Španělské schody (tam seděla v dnes již kultovním snímku Prázdniny v Římě Audrey Hepburn a coby princezna na útěku vychutnávala zmrzlinu). Na dosah je Fontana Di Trevi a o kousek dál naleznete působivý Pantheon...

Nebo můžete naopak dojet ke Coloseu, navštívit kostel sv. Petra v řetězech, kde nesmíte opomenout slavnou monumentální Michelangelovu sochu Mojžíše, a pokračovat přes Palatin a Forum Romanum...

Kromě efektivně naplánované trasy to chce jediné - dobré boty. Možná vám to přijde jako samozřejmost, ale věřily byste, že jsem viděla hned několik nešťastnic, které se asi ve městě nechtěly ukazovat v pohodlných keckách, a tak klopýtaly na botičkách, za které by se nemusela stydět ani Claudia Cardinale na červeném koberci.

Jo a ještě k tomu metru - zase si po těch římských dopravních zkušenostech o trochu víc cením toho pražského, které jsem nikdy neměla moc v lásce. Jak je vše relativní, že?

Ranní ptáče dál doskáče a umí se chovat

I když je člověk na poznávacích výletech většinou pěkně urvaný a rád by si vychutnal aspoň línou snídani, nedělejte to. Nařiďte si pěkně budíka, zhltněte pár kousků pečiva a nakopněte se italskou kávou, která chutná výjimečně dobře i v tom nejlevnějším hotelu nebo automatu. A pak už hurá do ulic. Čím dřív vyjedete, tím méně lidí potkáte a kratší fronty vystojíte. Uvidíte, že si na mě s vděčností vzpomenete...

V poledne usedněte do nějaké zapadlejší pizzerie, a i když nemáte na rozhazování, tak si něco malého objednejte a dopřejte skleničku vína. Těch pár euro se v celkových nákladech ztratí (prostě je započítejte do počáteční kalkulace) a vy budete mít hezkou vzpomínku, čas na odpočinek a toaletu (více viz dál).

• Navíc víno příjemně otupí případný stres z velkého města, u mě to aspoň fungovalo (smích).

Pro jednou zapomeňte na chleba s vysočinou z domova, ten si nechte na túry do přírody. Sem se opravdu nehodí. A to nemluvím ani tom, že v Římě platí zákaz občerstvování na památkách.

Přesto jsem zahlédla svého krajana, jak sedí na „zbytku nějakého sloupu“ a se slovy „Fando, dáš si taky?“ z batohu tahá postupně jako kouzelník salám, chleba, plzeň v plechovce... To byl zase jednou pohled pro bohy.

I v centru Říma se dá najíst za přijatelné ceny. Jděte před polednem, kdy ještě seženete bez problémů místo k sezení. Náš číšník vypadal díky knírku jako Marcello Mastroianni ve filmu Rozvod po italsku

Šetřete čas a peníze

Kromě chození pěšky a včasného vstávání mohu ještě vřele doporučit nákup vstupenek na méně známých místech. Typickým příkladem je například zakoupení vstupenky na trojici památek Coloseum, Palatin a Forum Romanum v pokladně u Palatinu. Té v Coloseu se vyhněte velkým obloukem. Pročekala byste tam půl dne a z toho ještě velkou část v poměrně tmavých a nevlídných prostorách.

V Římě se nachází vedle známých a honosných kašen také několik zdrojů pitné vody, která je vždy dobře označena. Někdy jde o malebnou fontánku, jindy jen o hadici (v Coloseu). Neostýchejte se a naplňte si svou láhev několikrát během dne. Za ušetřené peníze si můžete koupit třeba vynikající typickou zmrzlinu.

Stánek na levnou krásu. Nachází se před kostelem sv. Petra v řetězech - mají zde cenově dostupné suvenýry i průvodce v češtině!

Problém 00

Pokud má Řím něčeho skutečný nedostatek, pak jsou to toalety. A když už na nějakou narazíte, napočítáte obvykle maximálně dvě kabinky, což k počtu tisícům průchozích turistů poněkud nepasuje... Dobrý obchodník navíc přizpůsobuje cenu nabídky poptávce, takže když nám vlídný „pan záchodníček“, jak pravilo jedno děcko, otevřel jinak zavřené toalety, museli jsme sáhnout hluboko do kapsy...

Dobrou zprávou je, že většina památek, kde zaplatíte, má toalety zdarma. Ta špatná zpráva pak představuje smíření se s další frontou (pravděpodobně krátce po té, co jste vystály tu na vstupenku). Ale kdo je připraven, není zaskočen a taková maličkost mu celkový dojem nezkazí.

Postupujte tedy promyšleně, a kdykoliv je to možné, například při posezení ve výše zmíněné pizzerii, využijte každé možnosti odskočení (smích).

• Máte-li štěstí, pustí vás na toaletu někdy zdarma i v baru, nikoliv v restauraci, jak nám sdělila naše průvodkyně. A měla pravdu.

Stejně tak jsem si vzpomněla na další její slova - a to že Řím je město na nohou. Lavičky jsem zahlédla za celou dobu asi jen tři - samozřejmě v obležení. Pokud tedy nechcete vyčerpaně posedávat po nevhodných místech na památkách, mějte na paměti mou radu ohledně aspoň jednoho posezení za den v nějaké té restauraci. O tom, že je každé posezení vzácné, svědčí i fakt, že káva na stojáka je zde údajně levnější než ta řádná včetně místa pro vaše pozadí. :-)

Dávejte si pozor na své osobní věci

Ano, tak toto varování jste zřejmě už někde, milé dámy, slyšely, ale v tomto případě si dovolím zde opakovat.

Rozdělte si peníze do několika hromádek a snažte se je umístit na co nejméně přístupná místa. Doklady si dejte odděleně od financí.

Unavený turista je snadný cíl pro místní hbité zloděje, zvlášť když si nedokáže včas uvědomit, zda je rychle vzniklá tlačenice kolem něho skutečně dílem náhody, nebo uměle a záměrně vyvolaná situace, při které bude snadněji okraden.

Zkuste se vyhýbat místům, kde se na vás budou tlačit desítky jiných těl, což se lépe řekne, než udělá. Nicméně, buďte aspoň v rámci možností ostražitá a oblíbený batůžek přesuňte zezadu dopředu na břicho.

Asi není třeba dodávat, že nenecháváme nic cenného v zaparkovaném autě ani autobuse. Na odstavném parkovišti, kam jsme přijeli, stály dva autobusy. A oba byly vykradené... Prý takový normální den.

A co vy? Byly jste v Římě, a jak se vám líbil? Napište nám do komentářů vaše zkušenosti. Děkujeme za všechny ostatní, které cestu třeba teprve plánují.

Přečtěte si také:

• Kvíz: Jak dobře znáte naše hrady a zámky?