V Rusku se Velikonocům říká Pascha. Slovo je převzaté od hebrejského Pesah, což byl osm dní trvající židovský "svátek přejití" (dodnes se v židovství slaví na památku vysvobození z Egypta).

Obyčeje ruské  Paschy sahají hluboko do minulosti a mají celou řadu pohanských rysů. Oslavují nejen vzkříšení Ježíše, ale i vzkříšení přírody po dlouhé ruské zimě.

Pravoslavným Velikonocům předchází Velký půst (trvá sedm týdnů). Ten přikazuje zříci se všech živočišných jídel, především masa a také alkoholu. Období půstu zakončí Velký pátek, kdy se nemá jíst už vůbec nic. Vysvobozením je nedělní slavnostně prostřený stůl. U něj se pak obvykle všichni pořádně přejedí.

Přípravy na hostinu začínají už o poslední neděli Velkého půstu. Zdobí se vajíčka, pečou kuliče (něco jako naše mazance), bliny (to jsou zase ruské lívance), medové perníčky. Peče se maso – jehněčí a telecí, udí se vepřové, ale všechno se konzumuje studené. Teplá jídla a ryby na paschální stůl nepatří. Na stole musí být kulič s hořící svíčkou uprostřed, posvěcený v pravoslavném chrámu. Nechybí ani pascha, tvarohová pochoutka se žloutky, cukrem, smetanou, mandlemi, rozinkami a vanilkou. Stůl i jídlo bývají ještě ozdobeny jarními květy.

Pravoslavné Velikonoce byly vždy rodinným svátkem. Děti dostávaly malovaná (většinou červená) vajíčka a medové perníčky. Večer se hrálo na housle a houslisté chodili po vesnicích a vyhrávali pod okny. Jako výslužku dostávali vajíčka nebo drobné peníze. Při setkání o Velikonocích se Rusové vždy třikrát políbili na tvář a pozdravili se „Kristus vstal z mrtvých“.

V Sovětském Svazu se Velikonoce oficiálně neuznávaly (byl to přece jen náboženský svátek). Ve velikonočním období se v té době ale zrodil další zvyk, který pravoslavná církev sice neuznává, ale toleruje ho. Jsou to návštěvy hrobů zesnulých, při nichž jim pozůstalí nosí vajíčka, pečené kuliče, tvarohovou paschu, a navíc přímo u hrobů potraviny konzumují. Při tom popíjejí vodku. Na většině hrobů také potraviny pro zemřelé jako velikonoční dárky zůstávají. Také ony byly před tím pokropeny svěcenou vodou při bohoslužbách.

Protože se pravoslaví řídí juliánským kalendářem, bývají ruské velikonoce o týden posunuté. Účastnit se velikonočních obřadů v pravoslavném chrámu se stalo módou i pro politiky a důležité osobnosti.  

     
Reklama