V Rusku se Velikonocům říká Pascha. Slovo je převzaté od hebrejského Pesah, což byl osm dní trvající židovský "svátek přejití" (dodnes se v židovství slaví na památku vysvobození z Egypta).
Obyčeje ruské Paschy sahají hluboko do minulosti a mají celou řadu pohanských rysů. Oslavují nejen vzkříšení Ježíše, ale i vzkříšení přírody po dlouhé ruské zimě.
Pravoslavným Velikonocům předchází Velký půst (trvá sedm týdnů). Ten přikazuje zříci se všech živočišných jídel, především masa a také alkoholu. Období půstu zakončí Velký pátek, kdy se nemá jíst už vůbec nic. Vysvobozením je nedělní slavnostně prostřený stůl. U něj se pak obvykle všichni pořádně přejedí.
Přípravy na hostinu začínají už o poslední neděli Velkého půstu. Zdobí se vajíčka, pečou kuliče 
(něco jako naše mazance), bliny (to jsou zase ruské lívance), medové perníčky. Peče se maso – jehněčí a telecí, udí se vepřové, ale všechno se konzumuje studené. Teplá jídla a ryby na paschální stůl nepatří. Na stole musí být kulič s hořící svíčkou uprostřed, posvěcený v pravoslavném chrámu. Nechybí ani pascha, tvarohová pochoutka se žloutky, cukrem, smetanou, mandlemi, rozinkami a vanilkou. Stůl i jídlo bývají ještě ozdobeny jarními květy.
Pravoslavné Velikonoce byly vždy rodinným svátkem. Děti dostávaly malovaná (většinou červená) vajíčka a medové perníčky. Večer se hrálo na housle a houslisté chodili po vesnicích a vyhrávali pod okny. Jako výslužku dostávali vajíčka nebo drobné peníze. Při setkání o Velikonocích se Rusové vždy třikrát políbili na tvář a pozdravili se „Kristus vstal z mrtvých“.
V Sovětském Svazu se Velikonoce oficiálně neuznávaly (byl to přece jen náboženský svátek). Ve velikonočním období se v té době ale zrodil další zvyk, který pravoslavná církev sice neuznává, ale toleruje ho. Jsou to návštěvy hrobů zesnulých, při nichž jim pozůstalí nosí vajíčka, pečené kuliče, 
tvarohovou paschu, a navíc přímo u hrobů potraviny konzumují. Při tom popíjejí vodku. Na většině hrobů také potraviny pro zemřelé jako velikonoční dárky zůstávají. Také ony byly před tím pokropeny svěcenou vodou při bohoslužbách.
Protože se pravoslaví řídí juliánským kalendářem, bývají ruské velikonoce o týden posunuté. Účastnit se velikonočních obřadů v pravoslavném chrámu se stalo módou i pro politiky a důležité osobnosti.
Nový komentář
Komentáře
korsuzuz: ja ne, ale mama tam byla a moc se ji tam libilo, je prej to nadherny mesto a ta ermitaz
Capelicita: Není to karneval, ale masopust - a jeho součástí jsou taky maškarní bály, čili karnevaly.
mirrea: nebuď smutná, já si nepamatuju ani co bylo před tejdnem, jen ty Velikonoce mi tenkrát utkvěly v paměti protože byly až v květnu
Žížala:máš skvělý přehled, co bylo před dvěma lety si už nepamatuju
mirrea: je to detail, ale když už se v tom vrtáme
: pravoslavní mají taky jako katolíci Velikonoce první neděli po prvním jarním úplňku, ale díky posunu se někdy kalendáře rozcházejí právě v tom datu úplňku a od toho to celé ujede o nějaký ten týden. Takže třeba před dvěma lety byl rozdíl dokonce 5 týdnů 
Žížala: ano tak je to u katolických Velikonoc. První neděle po prvním jarním úplňku. Jen zpřesním:pravoslaví má speciální tabulky pro vypočtení data velikonoc (informace od znalce). A Vánoce jsou opravdu posunuté o 13 dní podle juliánského kalendáře.
hanuše: přesně tak.
Leni: no hrůza to je, drží se přísnej půst kdy se nesmí nic živočišnýho kromě ryby. Takže nejen žádný maso ale ani máslo, vejce, sýry, smetana - což je dost děsný dodržet, protože nemáš třeba v podstatě co namazat na chleba...
Pravoslavne Velikonoce se slavi prvni nedeli po jarnim uplnku, takze nekdy je to o tyden, ale nekdy treba i o tri tydny posunute...