Ilustrační foto - činžovní důmVe spolupráci s pražskou Advokátní kanceláří JUDr. Jana Křečka jsme pro čtenářky Ženy-in nově připravili pravidelnou právní poradnu, která se bude zabývat problémy, jejichž řešení už vyžaduje odbornou pomoc. 

Jak ubránit vlastní byt

Dnes se bude právník zabývat případem majitelky činžovního domu, ve kterém zemřela nájemnice a její dcera si teď dělá nárok na obývání bytu.

Se svým problémem přišla do advokátní kanceláře paní Kateřina. Podle advokáta Křečka obdobný problém jako její řeší poměrně často. Kateřina je majitelkou činžovního domu a v jednom z jejích bytů žila dlouhou dobu jediná nájemkyně, která minulý měsíc zemřela.

Ta měla dceru, žijící trvale v Německu, kde také vlastní svůj byt, ve kterém žije rovněž sama. Protože i dcera zesnulé nájemkyně je v důchodovém věku, mohla svoji matku pravidelně navštěvovat.

Paní Kateřina jako vlastník domu tyto skutečnosti nepopírá, a dokonce ví o tom, že její nájemkyně přebývala s dcerou v bytě třeba i nepřetržitě několik měsíců či týdnů v roce. Poté se zase vracela zpět domů, do Německa. A právě během poslední návštěvy nájemkyně zemřela.

Dcera nyní tvrdí, že na ni přešel nájem bytu, protože se svou matkou vedla společnou domácnost v den její smrti a nemá v České republice vlastní byt.

Paní Kateřina se tedy právníka ptala na radu, zda bude muset v tomto případě na přechod nájmu přistoupit, vystavit dceři nájemní smlouvu a zda byt zůstane i nadále obsazený?

Advokát JUDr. Jiří Křeček s klientkou

Advokát JUDr. Jan Křeček radí...

Po prostudování dalších okolností a veškerých materiálů jsem mohl konstatovat, že obavy paní Kateřiny jsou zbytečné. K přechodu nájmu – v případě úmrtí nájemce – je třeba, aby byly splněny dvě zákonné podmínky.

  • Jednak je zde nutné soužití s nájemcem buď v den jeho smrti – což se týká okruhu příbuzných výslovně uvedených v zákoně, anebo po dobu nejméně tří let – což se týká vnoučat a dále osob, které pečovaly o společnou domácnost zesnulého nájemce, nebo na něho byly odkázány výživou.
  • Druhou podmínkou je, že osoba, která uplatňuje přechod nájmu bytu, nemá vlastní byt.

Obě tyto podmínky musí být splněny současně ke dni úmrtí nájemce.

V případě paní Kateřiny lze konstatovat, že dcera zesnulé nájemkyně nebude moci prokázat vedení společné domácnosti způsobem, který vyžaduje zákon a soudní praxe.

Přestože dcera svoji matku pravidelně a většinou dlouhodobě navštěvovala a bydlela u ní, nejednalo se o vedení společné domácnosti s úmyslem vést takovou domácnost trvale. I když „trvalost vedení společné domácnosti“ není v zákoně výslovně zmíněna, v rozhodovací praxi soudu není pochyb o tom, že musí znaky trvalosti splňovat.

Žena zesnulé nájemkyně však nesplňuje ani druhou podmínku – neexistenci vlastního bytu. Nerozhoduje totiž, že nemá vlastní byt v Česku, ale podstatné je, že vlastní byt má, i když v zahraničí, konkrétně v Německu. Mít vlastní byt znamená disponovat takovým právem na bydlení, které podle své povahy slouží k trvalému, nikoliv jen přechodnému uspokojování potřeby bydlení.

Dcera zesnulé nájemkyně v domě paní Kateřiny by tedy nemohla ani argumentovat tím, že se bytu v Německu vzdá a bude bydlet v bytě po své zesnulé matce.

Paní Kateřině jsem poradil, že pokud po ukončení dědického řízení dcera, respektive zákonní dědici po ní, byt v jejím činžovním domě nevyklidí, nezbude jí než podat žalobu na vyklizení vůči osobám, které bez právního důvodu užívají její vlastnictví a brání jí tak ve výkonu vlastnického práva.

Nějakou formu násilného vniknutí jsem paní Kateřině výrazně nedoporučil.

Máte i vy nějaký právní problém?  Řešíte rozvod či majetkové vypořádání? Vyhánějí vás z bytu nebo po vás chtějí nehorázné nájemné? „Nasekal“ exmanžel vaším jménem horentní dluhy? Obraťte se o radu na naši novou právní poradnu! Pište nám své náměty na „žhavá“ témata, která vás nejvíc „pálí“.

Konkrétní dotazy pak můžete směrovat přímo do sídla Advokátní kanceláře JUDr. Jana Křečka na adresu: Náměstí míru 15, Praha 2, PSČ 120 00, tel.: 222 518 733

Reklama