Ve spolupráci s pražskou Advokátní kanceláří JUDr. Jana Křečka přinášíme čtenářkám Ženy-in pravidelnou právní poradnu, zabývající se problémy, jejichž řešení vyžaduje pomoc právníka.
Paní Jana navštívila advokátní kancelář proto, že obdržela od notáře předvolání k předběžnému šetření v dědickém řízení po své zemřelé matce.
Právníkovi sdělila, že matka, se kterou žila ve společné domácnosti, pořídila před svou smrtí závěť, ve které jí odkázala byt, v němž spolu žily. Zajímala se o to, co se na jednání bude řešit, a obávala se, jaké nároky mohou vznést její dvě sestry, se kterými není v příliš dobrých vztazích.
Při jednání si notář zejména opatří prvotní údaje potřebné pro zjištění v úvahu přicházejících dědiců, majetku zemřelé, jejích dluhů, s kým žila ve společné domácnosti apod.
Jedním z důležitých bodů bude i zjištění, zda zůstavitelka zanechala závěť. Paní Jana tedy bude muset originál závěti předat notáři.
Je velmi pravděpodobné, že se tohoto šetření její dvě sestry nezúčastní. Ty jsou nepochybně účastnicemi dědického řízení, avšak budou předvolány až na jeho řádné jednání.
Paní Jana mi sdělila, že vedle bytu neměla vlastně její matka prakticky žádný jiný majetek. Přestože závěť pořízená matkou fakticky vylučuje obě sestry paní Jany z dědictví, je v tomto směru závěť částečně neplatná. Obě sestry paní Jany jsou totiž jako děti zůstavitelky tzv. nepominutelnými dědici.
Protože jsou již zletilé, musí se jim z majetku zůstavitelky dostat alespoň polovina jejich zákonného dědického podílu. Zákonný dědický podíl je v daném případě jedna třetina, neboť jedinými, v úvahu přicházejícími, dědici jsou děti zůstavitelky, z nich každý má ze zákona nárok na stejný dědický podíl.
Protože však obě sestry byly závětí zcela pominuty, chrání je zákon tak, že jim přiznává právo alespoň na jednu polovinu „jejich třetiny“. (Pokud by byly nezletilé, nemohl by být jejich dědický podíl zkrácen a náležel by jim celý, tj. celá jedná třetina.)
Paní Janě je tedy zřejmé, že pokud neodmítne dědictví a projeví úmysl nabýt byt do svého výlučného vlastnictví, bude muset zároveň přijmout i povinnost vyplatit každé ze svých sester jednu šestinu obvyklé – tržní ceny bytu.
Máte i vy nějaký právní problém? Řešíte rozvod či majetkové vypořádání? Vyhánějí vás z bytu nebo po vás chtějí nehorázné nájemné? „Nasekal“ exmanžel vaším jménem horentní dluhy? Obraťte se o radu na naši novou právní poradnu! Pište nám své náměty na „žhavá“ témata, která vás nejvíc „pálí“.
Konkrétní dotazy pak můžete směrovat přímo do sídla Advokátní kanceláře JUDr. Jana Křečka na adresu: Náměstí míru 15, Praha 2, PSČ 120 00, tel.: 222 518 733
Nový komentář
Komentáře
Sice pozdě, ale taky mám dotaz: S manželem jsme koupili dům v dražbě, nicméně exekutoři nechali dům napsat jen na manžela... Jakým způsobem máme nechat dům zapsat do SJM? Budeme muset znovu platit daň z převodu nemovitosti? Předem díky za odpověď
chyara — #26 je celkem jedno, na koho je psaná hypotéka - barák je tvůj a tím pádem nebude cizí dítě nic dědit, ani v případě, že jeho otec "ručí". To se v zásadě nezmění ani manželstvím, takže bát se nemusíš. Není to sice úplně na 100%, ale v zásadě to tak je.
chyara — #26 Zdravím, dotaz jsem panu doktorovi přeposlala. Prosím o strpení, určitě jeho odpověď vydáme.
chyara — #26 šup za Křečkem. Nechat sepsat předmanželskou smlouvu, s jakým majetkem kdo do manželství přišel, a po svatbě vzápětí rozdělení majetku, co je čí. Však nemusíte mít všechno ve společném jmění.
No jo, peníze. Lehce se radí, pokud nejde o peníze vlastní. Mě taky štve, že macecha utrácí otcovy peníze za svoje děcka a nás nesnáší a otce škádlí proti nám. Byt je taky napsaný na ni, takže je v pohodě. Otec je zaslepenej a těžko se s ním něco udelá...
Chtěla jsem se zeptat, jak je to s nevlastním dítětem. Resp. přítel má dítě z prvního manželství. Nejsme ještě svoji. V loňském roce jsem od otce darem dostala 1/2 RD,polnosti, les, druhou 1/2 RD jsme vypláceli strýce. Hypotéka je psaná na mě, on je napsán jako "ručitel" nevim, jak to v bankách nazývají. Ručím nemovitostí. V případě jeho úmrtí bude mít dítě z prvního manželství nárok na nějaký podíl z nemovitosti? Nerada bych, aby nemanželské dítě mělo nárok na nějaký majetek?
Janulina — #1 ...na vysvětlenou: S žádostí o spolupráci v řešení právnických otázkázek čtenářek Ženy-in jsem oslovila renomovaného pražskeého právníka, který se angažuje i ve Sdružení na ochranu nájemníků. JUDr. Jan Křeček spolupráci přislíbil bez jakéhokoliv nároku na honorář, a to že uvádíme adresu jeho advokátní kanceláře je jen naše dobrá vůle.
Milala — #22 takhle to je dobře,jenže lidé v těchto letech jsou i tací,že nic neudělají -mohli bychom je pak vyhodit na dlažbu -teda tak oni usuzují.je to smutné,mrzí to ,ale víš,že ti staří za to nemohou :-(
ToraToraTora — #21 myslím,že takových je dost,ale nikdo je nemáme rády.někdo vidí peníze a lidi ho nezajímají.je to smutné, že si tchán zrovna takovou vybral,ale vy nic nenaděláte.raději klidný nervy,než něco majetku v dědictví a dohady na denním pořádku,no ne? drž se!
Ono je při našich zákonech asi nejlepší vypořádat majetek jěště za života.Moji rodiče to udělali,když jim bylo 70 let, v letošním roce je jim již 75 a budeme rádi,když se dožijí jěště mnoha let,ale vše je převedeno,právně potvrzeno a zaplaceno.Mají pouze auto,které nemá skoro žádnou cenu.
ifulinkaa — #20 manželův otec je tu s námi poslední dny či týdny, dle slov lékaře a vypadá to, že s jeho drahou polovičkou přerušíme styky. Nejsou to první peníze, které ji skončily v kapse a hádat se s ní nehodláme. Nám stačí, když už ji nikdy neuvidíme, je to ztělesněné zlo. Druhou takovou nenajdeš.
ToraToraTora — #18 v tomto případě doporučím jediné- ty musíš být povedená ženuška,nebo dceruška. lidi jsou sv**ě někdy
nejsme právně zběhlá,ale tuším,že pokud někdo je vyděděn,tak jeho podíl stejně dědí jeho dědici- vydědím dítě,ale jeho podíl získají vnoučata.je to tak?
A když má tatínek povedenouu ženušku, která "pro jeho dobro" nechá posílat jeho mzdu i důchod na účet dcerunky, byt napíše na sebe a chatu na dceru, tak mají tzv neopomenutelní dědici smůlu....ale na funus tatíkovi přispět můžou.
paprika — #16 podle mně by bylo nejlepší obrátit se na právníka. Sourozenci mají ze zákona nárok (minimálně) na určitou část (viz článek), takže by se asi muselo spočítat, jestli je hotovost tou minimální částkou a u daru to bylo tak, že u přímých příbuzných byl dar osvobozen od daně http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trojdan/cast2.aspx
nevíte někdo jak to je s nevlastními dětmi?
rusalka2008 — #11 musíš odmítnout celé dědictví - tzn. jak dluhy tak i pozitiva. Jestli měla barák a dluhy - můžeš buď oboje přijmout, nebo oboje odmítnout
V těchto případech většinou dochází k přepisu nemovitosti na vybraného potomka již za života rodiče.
Zázvorka — #5nejjednodušší je darovat ještě za života a o darované je potom krácen podíl z dědictví.navíc vydědění lze napadnout, takže pokud dotyčný nebyl v stíhán , nebo odsouzen, většinou nějaký podíl dostane
A jak je to v případě, že tchyně zanechá jen velké dluhy? Nehrozí nám, že je budeme muset splácet?