Foto: Shutterstock
„Děsně mě rozbolel zub, dva dny jsem kvůli tomu nespala. Cpala jsem si už i česnek do ucha, rozkousávala hřebíček, jak mi někdo radil. Jenže nic nepomohlo a já vzala na milost zubaře, kterého se bojím jako čert kříže. Už ani nevím, kdy jsem tam byla naposledy. Jenže na recepci mě čekala studená sprcha. Sestřička mi řekla, že jsem u nich už nebyla dvanáct let, takže mě vyřadili z evidence. Tím pádem mě neošetřili a já musela na pohotovost do nemocnice, která je třicet kilometrů daleko,“ vzpomíná na nedávnou neblahou zkušenost paní Lenka (39), kterou z kapacitních důvodů odmítli přijmout tři další zubaři z okolí.
Máte to s pravidelnými návštěvami praktika, dentisty nebo dalších lékařů podobně? Povíme vám, kdy vás mohou z řad pacientů ze své vůle vyloučit. Musí se totiž řídit zákonem o zdravotních službách, konkrétně § 48.
|
Pokud tedy dlouhá léta nechodíte na preventivní prohlídky ani se u svého doktora s ničím neléčíte, může naznat, že jste skutečně přestala poskytovat součinnost nezbytnou pro další poskytování zdravotních služeb. Problém může nastat i v případě, že několikrát po sobě nedorazíte na plánované ošetření toho samého zdravotního problému, aniž byste pro to měla vážný důvod. Pak totiž úmyslně a soustavně nedodržuje navržený individuální léčebný postup. Má to ale háček.
Lékař vám musí podat písemnou zprávu o ukončení poskytování péče a objasnit v ní důvody, které ho k tomu vedly. Pokud jste nic takového neobdržela, můžete dotyčnému lékaři napsat stížnost (§ 93), na jejíž vyřízení má 30 dní. Případně se následně v případě nespokojenosti s jejím vyřízením obrátit na správní orgán. Otázkou ale je, který pacient by se za těchto okolností hrnul například do křesla z nepravostí nařčeného zubaře.
Zdroj informací: Zákony pro lidi, Férová nemocnice, příběh respondentky
Čtěte také:
- Odhalte rakovinu děložního čípku včas. Existují tři různě spolehlivé metody diagnózy
- Nezanedbávejte prevenci. K jakým lékařům se vydat a kdy? Připravili jsme pro vás přehledného průvodce
Nový komentář
Komentáře
Dnes jsem byl u zubaře byl jsem objednány na 12:00. Přišel jsem do čekárny a čekal než přijdu na řadu když jsem slyšel své jméno tak jsem šel do ordinace zubař mi měl dělat zkažený zub, po první minutě jsem cuknul protože to docela zabolelo a zubaři to asi došlo a tak mi v tu chvíli dal injekci a tak jsme nějak pokračovali. na prt bylo to že mi tam tu hlavu furt kroutil a nemohl se dostat k zubu ale tak nějak jsme to zvládli. dost mě zarazil konec poté co vše dodělal mi oznámil že jestli nepotlačím v sobě strach a budu furt v křesle napnutý tak ukončíme spolupráci no v tu chvíli jsem si řekl jestli to mysli jako vážně že mě chce vyhodit kvůli strachu, neřekl bych kdybych tam křičel nebo tak něco ale byl jsem poslušný. Co si o tom myslíte vy?
Z mého pohledu nejít 12 let k zubaři...zanedbání péče a vůbec se lékaři nedivím.Chodíme na prevence všude, kam máme. Zubař u nás je velký problém, ale s pomocí zdravotní pojišťovny jsem si ho našla.
Kapacity jsou plné, ale zatím se mi nestalo, že bych se nedokázala k doktorovi přihlásit. Ale chodíme na prohlídky. Po dvanácti letech bych opravdu nečekala, že mne doktor ještě bude považovat za pacienta.
Velice ráda bych chodila na preventivní prohlídky k zubaři, kdybych měla kam. Za posledních 15 let jsem ještě nenašla zubaře, který by mě byl ochoten "z kapacitních důvodů" přijmout. A nejde jen o zubaře. Stejný problém je úplně se všemi lékaři - oční, gynekolog, praktický lékař... nebereme, máme plno, nazdar. Ohrožení pacienta nikoho netankuje. Běžně se člověk setká s tím, že je tázán " a chodí k nám už někdo z vaší rodiny? ne? tak smůla". Dost těžko vás někdo může vyloučit, když vás ani nechce přijmout.