Praha, město, které si na nedostatek atmosféry nemůže stěžovat, sklidilo další hold. Jak jednoho z hrdinů své knihy Tajemství všech tajemství si ho vybral známý spisovatel tajemných příběhů. V jeho románu se město stává rovnocennou postavou příběhu. Jenže Dan Brown je pořád jen okouzlený návštěvník. Vy můžete poznat tajemné město do morku kostí. 

Pražský hrad a katedrála sv. Víta 

Nad Vltavou se hrad tyčí jako kamenný kompas. Gotické věže svatovítské katedrály prorážejí oblohu a v jejich vitrážích se lomí světlo do barev, které připomínají šifry. V Brownově knize tu hrdinové hledají jeden ze „sedmi klíčů“ – a i bez fikce má tohle místo energii, která zve k dešifrování vlastní víry v moc a dějiny, což ovšem u historických komplexů není nic divného. Kam ale zamířit, když chcete opravdu pocítit magii pražského hradu? 

11babccd1a626-obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Prvně je potřeba říct, že energie návštěvníků má na všechna místa v podstatě stejný vliv. Oslabuje jejich vyzařování. Někdy je to dobrá věc, zvlášť na místech, kde došlo k tragédiím, jindy ale časté návštěvy brání magickému spojení. Kde je „zřídlo“ pražského hradu a kde vás energie zasáhnou nejsilněji? 

Na hradě je samozřejmě mnoho míst, která dýchají mystikou a historií, ale do většiny se jako běžný turista nedostanete, takže je zbytečné je doporučovat. Jedno místo je však dostupné bez problémů, je energeticky silně nabité a když není turistická sezóna a prší, je velká šance, že si energií můžete užít v klidu. Kde se místo nachází? Na nádvoří u obelisku. Tam podle pověstí ležel pahorek Žíž, který býval pohanským božištěm. Obelisk navíc energie pohodlně svádí přímo k vám. 

Klementinum: knihovna, která dýchá prachem věků 

Barokní knihovna voní starým pergamenem a ozvěnou všech, kdo tu kdy šeptali zakázaná jména. Fresky na stropě jako by ukrývaly víc než biblické scény; astronomická věž a Meridiánová síň dávají městu rozměr kosmického labyrintu. Pokud Dan Brown hledal ideální svatyni pro tajné spisy, našel ji právě tady. Když jsem, ještě jako studentka, chodila do Klementina na praxi, měla jsem možnost starou knihovnu prolézt skrz na skrz, jednou mě tam dokonce zapomněli zamčenou. Energie místa je pokojná, některá místa vás vysloveně skryjí před shonem světa. Zkuste navštívit některou ze studoven, vzít si knihu a tiše sedět a čerpat. Staré zdi a statisíce knih vás dokážou zklidnit v tekutém shonu dneška. 

7c4050055f7fe-obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Karlův most 

Ranní mlha tu není kulisou, ale spoluhráčem. Sochy svatých stojí jako ztichlí svědkové, řeka pod nimi nese šum starých přísah. Most je spojnice i zlom, přechod mezi známým a skrytým. Kdyby tu Langdon rozluštil klíčový symbol, nepřekvapilo by to nikoho, na Karlově mostě se totiž může stát cokoli. Je zrovna tak trpělivým průvodcem turistů, zběsilým obráncem města při povodni, i nepokojným místem duchů v noci. Turistická místa poznáte podle osahaných soch, ta ale ignorujte. Mnohem silnější energii pro vás jako pro člověka, který chce pochopit duši mostu, mají sousoší jako je Kalvárie, nebo Madona, ne ani tak vůli jejich námětům, ale proto, že lákají k posezení, ke schování se v náruči mostu. Vyberte chvíli, kdy není most zavalený a chvíli tam zůstaňte. Ale pozor, zvlášť v zimě je Vltava pod Karlovým mostem temná a děsivá a doslova můžete pocítit jak „hlubina volá hlubinu“. Most, na rozdíl od knihovny, má v sobě spíš energie neklidné a někdy i bolestivé. Ztělesňuje tedy cestu se vším, co k ní patří. 

c467e05ef764b-obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Staroměstské náměstí a orloj 

Orloj je středověký ciferník i kosmický manifest. Planety, znamení zvěrokruhu, kalendář – staletí před Browna vepsaná do kamene. Každý pohyb figur je připomínkou, že čas je jen další kód, který jsme se naučili číst. 

Staroměstské náměstí je jedním z míst, o kterých jsem už psala. Jeho tajemství denně odnášejí na podrážkách bot davy turistů. Je místem demonstrací, oslav… i poprav. Má věž, má jizvu, má podzemí… ale jeho nálada spíš obnažuje, neposkytuje útěchu. Pokud jste smutní, tam se nevyléčíte. Čerpat energie bych nedoporučovala nikomu, kdo není natolik zkušený, že se nebojí ani nefiltrované energie davu.  

39860962c49de-obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Josefov: Golemovo ticho 

Starý židovský hřbitov a Staronová synagoga šeptají legendy o Golemovi i o tom, co všechno lze stvořit ze slov a hlíny. Náhrobky nakloněné k sobě jako ti, kdo si chtějí předat poslední tajemství. Brownův román tu nachází svou nejhlubší ozvěnu – víru, že slova mohou oživit i kámen. Mystiku místa lze ale vykládat i jinak. Že slova, ani utrpení, neobměkčili srdce okolí, když Židé trpěli, a že jim jejich jinakost po staletí přicházela velmi draho. 

03627e3579d00-obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Petřín a Hladová zeď 

Zrcadlové bludiště na vrcholu kopce je dětskou hrou i varováním: pravda se láme, obraz klame. Hladová zeď, která se táhne po svahu, připomíná, že i zdi mohou být spíš magickou než vojenskou hranicí. Když zapadne slunce, Praha tu působí jako město z jiného snu, a někdy bohužel i ze zlého snu. Petřín je totiž z hlediska spirituality nebezpečný. Najdou se tam místa, které vedou ke zlému. Ne prosluněné stráně, ale vrch má i zákoutí, kde se srdce ustrne. Není divu, býval místem pohanských obřadů i poprav. Klidně si vyjděte na procházku, ale pokud vám někde naskočí husí kůže, raději seběhněte dolů k civilizaci. 

59298276eda6a-obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Praha není kulisa. Z mého pohledu to není ani šifra, je to spíš kamenná věž, ke které každý z nás přiloží svůj oblázek. Někdo větší, někdo menší, ale tak už se skládá historie.  

V nové knize Dana Browna Tajemství všech tajemství (The Secret of Secrets) má Praha výraznou roli:
Děj začíná v Praze, kde profesor Robert Langdon přijíždí na přednášku své partnerky Katherine Solomonové. Ta zde představuje kontroverzní rukopis o vědomí a lidské mysli. Praha je popsána jako město s bohatou historií alchymie, esoteriky a tajemných legend – právě to se stává součástí zápletky. V románu se objevují místa spojená s mystikou a vědou, město slouží jako symbolický prostor, kde se protínají starobylé tradice a moderní vědecké teorie – což odpovídá hlavnímu tématu knihy. Praha je důležitým klíčem k odhalení „tajemství všech tajemství“.

86b5a09a7c1a3-obrazek.jpgPetra Alraune Neomillnerová

Pražská čarodějka, která se magií zabývá už od dětství. Kouzelné síly a záhady se snaží přiblížit lidem, které nenutí být mystiky, ani filozofy, ale prostě přijmout fakt, že existují věci mezi nebem a zemí, a že je můžeme využít k prospěchu všech. Autorka Petra Alraune Neomillnerová napsala například tyto populárně naučné knihy o magii: Magické kameny (Triton, 2006), Milostná magie (Triton, 2007), Runová magie (Triton, 2007), Magie kamenů (Triton, 2008), Magický zvěrokruh (Epocha 2010), Magický herbář (Epocha, 2022) a Magie lásky (Epocha, 2011). kromě toho napsala řadu románů, povídek a dalších knih z oblasti fantazy.


Zdroj: archiv autorky, Pavel Kozák: Tajemná místa Prahy, David Černý: Nová tajemství Prahy