„Co bys dělal, kdybys musel rodit?“ Odpověď je v článku. Co by dělal? Nejspíš by bolestí omdlel. Ale nemůže za to. Práh bolesti je u každého jiný a hlavně, podle slov odborníků, vydrží ženy mnohonásobně větší bolest. A co teprve, když se do toho vloží kanály...
To, co je pro někoho jen malá bolístka, může být pro jiného člověka (nebo muže) nesnesitelné utrpení.
Ale teď vážně...
Rozdíly ve vnímání bolesti jsou podle nové studie zakódovány nejen v našem pohlaví, ale hlavně v genech.
Během posledních pěti let vědci objevili tři poruchy, spojené, cituji časopis Medical, „s mutacemi v genu SCN9A“.
Tento gen se, jak se tady píše, podílí na stavbě sodíkových kanálů, které přenášejí do mozku nervové vzruchy. No a právě porucha tohoto genu, který mi napoprvé připomněl ptačí chřipku, může způsobit podstatně silnější vnímání bolesti, protože v takovém případě se sodíkové kanály „otevírají“ příliš snadno, nebo se vůbec nemohou uzavřít.
Ono otevřený kanál vždycky způsobí starosti, potažmo i bolest. :-)
Opačnou poruchou pak je, když se sodíkové kanály vůbec neotevírají. I takto disponovaní lidé existují. Patrně právě díky takto postiženým jedincům vzniklo ono okřídlené „Mohlo by se na něm dříví štípat“.
Je to zajímavé.
Vedle dávno ověřených studií, které odhalily, že ženy obecně jsou schopné snést bez úhony podstatně větší intenzitu bolesti než muži, existuje i porucha, která větší bolestivost způsobuje bez ohledu na pohlaví. Spíše je ale údajně mnohem častější zase u mužů.
Práh bolesti má tedy pravděpodobně i biologické základy, a není to jen otázka míry „rozmazlenosti“, ale zase netřeba dělat z pánů umírajících na rýmičku a vyžadujících plnou anestezi při sádrování palce u nohy chorobou postižené jedince.
Že jsou chlapi větší padavky, víme všichni, i oni. Takže já bych z těch sodíkových kanálů zase takovou kovbojku nedělala, aby se na ně nezačali moc vymlouvat.
Celé dnešní téma je o bolesti. Pevně věřím, že vás úvodní článek nenaladil do deprese a stresujících vzpomínek na největší prožité tělesné utrpení.
I když, právě na to se dnes v tématu dne ptám.
Pište, co vás k tématu napadne, na redakce@zena-in.cz. Uvidíte, že tu i přes bebíčkové příspěvky nebude nijak pohřební nálada.
Hezký den!
Nový komentář
Komentáře
Suzanne — #14 jo jo ,tak nějak sem to myslela. Když přišla holka do práce a tvrdila ,že má 39horečku ,ale nechce marodit ,tak sem jí to taky nevěřila!
denkas — #13 možná bych tomu ani neříkala, že to chlapi zneužívají. Prostě kouknou, ona maká, logicky z toho vyplývá, že jí nic není. Tak co by ji litovali nebo jí pomáhali? To dá rozum
femme — #11 Suzanne — #10 Taky to tu píšu! Copak ste holky roboti,že to musíte zrovna hned udělat!? Neřeknu ,něco se musí udělat ,hlavně když jsou malý děti.Ale nic se nemá přehánět,pak se nedivte ,že toho ty chlapí zneužívají!
Ale můj mužskej není fňukna! To už musí být ,když jde k doktorovi a když něco ,tak jen řekne ,že ho to bolí-jako teď spadnul na zadek ,má ho naraženej ,ale jen když jde ,tak vidim ,že ho to bolí a jen občas zakleje. Za 20 let ,co sme spolu ,tak byl asi 2X na injekci ,když se nemohl hnout a snad jednou marodil ,to měl zápal plic. jinak jeho slova-to nic není ,to přejde ,nebo s takovou blbostí nepudu k lékaři.
maje — #3 Proč si šla mejt ty okna ,když si měla horečku? proč si to nenechala na jindy?
Suzanne — #10 to by mě taky zajímalo
Holky, můžu být poněkud impertinentní?
Proč při horečce vaříte obědy, uklízíte, myjete okna apod.? Není to dobré pro organismus ani pro vztah
átéčko — #7 se zlomenou nohou se mi vybavuje prihoda z Jilemnicke nemocnice ... jsme tam dojeli, udelali rentgen a pry je to zlomene ... a pan doktor povida, tak dejte tady slecne obinadlo a yellon gel at nam nefnuka a at si zajede do nemocnice, do ktere patri a tam ji daji sadru
v te dobe jsem mela trvale bydliste v Rakovniku 
tak jsem celou dovolenou behala po schodech nahoru dolu a az po tydnu mi na tu nohu dali sadru 
Mi připomnělo. Já teplotu, kašel, rýmu, sotva jsem se plazila. Doplazila jsem se ještě uvařit oběd. Po dovaření jsem vlezla do obýváku, tam manžel rozvalenej na gauči. Na stole načatej paralen a vedle teploměr, na hlavě měl obklad. Všechno narafičené abych nepřehlédla jak trpí. Na teploměru 37.3
a neskutečně kňučel, jak ho bolí celej člověk, jestli bych ho nehodila k doktorovi.
Řekla jsem mu, že ho vyhodím z okna, jestli mi aspoň neuvaří čaj.
maje — #3 Máš pravdu! Já doteď nevím a to jsem s manželem 35 let, jestli ho to fakt tak bolí, když chytne rýmu, nebo si zapíchne chlup ze psa do chodidla, nebo to tak hraje. Když měl zlomené zápěstí, tak přišel se sádrou a bolestí tak nadával -něco jako "kua, já s tou sádrou švihnu a radiátor"... a podobně.
mě teda bolívá hlava a když jsem si zlomila v Chorvatsku nohu, jela jsem s tím domů a myslela, že se chvíli prospím a pak pojedu k lékaři...
Manžel mě tam vezl hned cestou z letiště. A když řekli, že je to opravdu zlomené a dali mi sádru, soucitně mi manžel říkal, "počkej, jak to bude bolet večer!" |Tedatrošičku to bolelo, abych nekecala, ale proti bolesti hlavy, která mi dává opravdu zahulit to nic není.
a nevím, jak je to s mým práhem bolesti.
rusalka2008 — #4 a to jste dámy neviděly mého kamaráda, když má jít k zubaři, on řve a omdlévá ještě dříve, než vleze do čekárny
rusalka2008 — #4 Nee, takovýho fňukala doma nemám. Mám pravej opak, co považuje chození k doktorovi za hypochondrii
Jo, na pánskou rýmečku se přece umírá, to nevíte?
kuzle — #2 ty okna mi připomněly jednu věc. když jsem chytila meningokoka (já ani nevěděla, co to je), dceři bylo 8 měsíců a měla právě bolavá ouška. já nemohla polknout, zatekl mi celý krk, horečka, únava a protože moje dcera taky asi cítila, že je mi blbě, tak u těch oušek fakt vůbec neplakala. celou noc chtěla jen chovat. a já si myslela, že má jen větry a k tomu rýmu. a doopravdy jsem šla dopoledne mýt okna. je pravda, že když jsem věšela záclony, tak jsem myslela, že to nemůžu vydržet. ale odběhla jsem si ještě uvařit, upéct buchtu (to už bylo s dcerou na ruce). a můj manžel se kopl do prstu na noze a já to poslouchala půl odpoledne. prý jak moc to bolí, že mu sleze nehet, že netuším, jak moc je to nepříjemný,...
jen mu to trošku zčervenalo. ale odpoledne byl hrdina. po té, co jsem umyla nádobí a šla si na chviličku lehnout, mě vzbudil, že musíme s holkou do nemocnice. že má hroznou horečku. po delším dohadováním jsme jeli a dcera to měla skoro na prasknutí.
takže nevím, jestli ten práh bolesti je až tak moc posunutý, nebo jestli to náhodou není jen zažitá věc a výmluva pro mužskou lenost.
maje — #1 presne, ma vysokou horecku 37,2 a neni schopny si udelat ani caj
a ja v 39 muzu skakat cely den kolem deti a pribrat i muzicka pod ochranna kridla a v 38 si troufnu i na myti oken, ze 
tak s tím musím jedině souhlasit. moje dcera coby miminko s akutním zánětem v obou uších chtěla jen chovat a byla protivná. a manžel umírá a počítá poslední hodiny svého života i během rýmičky