Paní Zuzaně je 43 let a tři roky pracuje jako uklízečka. Svou práci má ráda a říká, že si rozhodně nemůže stěžovat a že by ani neměnila...

„Jsem opravdu moc spokojená. Je pravda, že spousta lidí nad uklízečkou ohrnuje nos, ale mně to nevadí. Někdo to přeci dělat musí, ne? A podle mě je hlavní, že svou práci mám ráda, můj šéf je se mnou spokojený a mám jistý měsíční příjem.“

 

Zuzana přiznává, že jí práce jde od ruky. Co jiní udělají za hodinu, ona má za půl. Jenže takhle perfektně jí to jde pouze v práci. Doma je pro ni úklid hotovou noční můrou...

 

„To, že mě doma nebaví uklízet, jsem poznala už v mládí. Často jsem se hádala s matkou právě kvůli úklidu a jednou jsem dokonce i utekla z domu. Tehdy mě totiž táta nutil umýt okna a já odmítla...,“ říká paní Zuzana s úsměvem na rtech.

 

A jak tě tedy napadlo, zvolit si zaměstnání právě jako uklízečka?

„Zaprvé proto, že jsem nemohla jinou práci sehnat, a nutně jsem potřebovala peníze. A druhá věc je, že jak jsem nenáviděla úklid ve vlastním bytě, tak jsem třeba na návštěvě měla uklízecí mánii! Přišla jsem ke kamarádce na kávu a v klidu jí umyla nádobí. Pokaždé jsem z toho měla radost. No a stejný je to i v práci...“

 

Takže doma neuklízíš vůbec?
“No vůbec... Ono to nejde neuklízet absolutně nic. Ale omezuju vše na minimum. Je to zvláštní, ale pokaždé, když vím, že mám doma luxovat, utírat prach nebo žehlit, cítím skutečný odpor. Zkrátka mi ta práce přijde tak děsivá, že se k tomu nemůžu, jak se říká, dokopat...“

 

A co na to tvoje rodina?

„Tak s mužem děti nemáme, ale na problémy stačí bohatě manžel. Jasně že mu vadí moje domácí lenost, často se hádáme a stejně jako ty, nedokáže pochopit, že se živím prací, která mi je doma naprosto odporná.“

 

A nezvažovala jsi, že by ti třeba pomohla změna zaměstnání?
“Nezvažovala, protože vím, že by mi to nepomohlo... Já už jsem prostě taková. Tam, kde bydlím, nenávidím jakýkoli úklid... to radši spím tři měsíce ve starém povlečení, než abych se donutila to vyprat!

Ale třeba vím, že dělat pokojskou v hotelu, tak mě to bude bavit a budu to dělat s nadšením!

Mě prostě láká uklízet v jiným prostředí. Baví mě to a tu práci mám ráda.... Zato doma mi to nic neříká. Asi jsou tyhle moje pocity postavený na hlavu, ale já už jsem taková.

Místo toho, než si doma umýt nádobí, tak ho radši umeju desetkrát u známých a ještě jim vyluxuju....,“ dodává Zuzana.

 

Nutno dodat, že si paní Zuzana s domácím úklidem skutečně hlavu neláme. Zatímco jsem u ní seděla při kávě a dělala pro vás tento rozhovor, ve dřezu se pyšnil kopec neumytého nádobí, mezi tím se procházely dvě kočky a nejen po zemi byly chuchvalce psích chlupů....

 

„Koukáš kolem co? Já tě ale varovala, že je tu binec a že ani kvůli tobě nemíním dneska uklízet. Možná až někdy příští týden,“ směje se Zuzana. „ A jestli se chceš zeptat, zda se za ten nepořádek nestydím, tak ti říkám rovnou - Ne. Je mi tady dobře a ostatní, ať si třeba trhnou nohou.“

 

Děkuji Zuzaně za rozhovor

 

 

TÉMATA:
DŮM A BYT