Časově náročné dojíždění, špatná dostupnost a spojení MHD, málo času na rodinu a další podobné překážky bývají důvodem, proč je vysněným přáním mnohých zaměstnanců pracovat z domu.
Zaměstnavatelé si to dobře uvědomují a práci z domova stále častěji nabízejí jako žádaný zaměstnanecký benefit. Není divu, ekonomická krize vzala za své a dřívější výhody jako stravenky, jazykové kurzy či třinácté platy jsou dnes již téměř minulostí. S rozvojem internetu a práce s daty proto dnes mohou těžit obě strany.
Je to fajn, ale…
Osmadvacetiletá Alice pracovala tři roky v inzertním oddělení českého vydavatelství. Odejít se rozhodla, když přišla lepší pracovní nabídka na pozici PR manažerky nejmenované kosmetické firmy.
„Přišlo mi to naprosto ideální, a to jak finančně, tak kvůli možnosti pracovat z domova. Byl to vždycky můj sen,“ svěřuje se Alice se svými počátečními pocity. „Těšila jsem se na to, že si budu moct práci i čas zorganizovat podle sebe, a zbude mi tak i víc času na sebe i partnera,“ vysvětluje Alice.
Už po pár měsících se ale ukázalo, že ideální představy o vlastní kanceláři v pohodlí domova mají i své stinné stránky.
„Zpočátku to bylo vážně fajn, ale nikdy by mě nenapadlo, že budu kamarádkám závidět, že můžou každý den vypadnout z domu mezi lidi, že mi začne chybět, jak jsme s kolegyněmi v práci zašly na oběd nebo na kafe a na chvíli pokecaly o běžných věcech. Začala jsem si připadat strašně izolovaná,“ popisuje Alice.
Příliš mnoho prostoru?
Problémy se objevily také v jejím vztahu s partnerem.
„Myslela jsem, že bude skvělé, když spolu budeme trávit více času, dříve jsme se přes týden občas vídali jen ráno mezi dveřmi a večer jsme byli z práce oba strašně unavení. Jenže Honzovi začalo brzy vadit, že jsem pořád doma, a dával mi to dost nepokrytě najevo. Prý nemá žádné soukromí, a proč alespoň víc neuklízím, když celý den stejně jen sedím doma,“ vzpomíná Alice. Podobné výtky se týkaly i nakupování potravin, placení složenek a zařizování všech běžných věcí, které pár dříve dělal společně.
„Připadalo mi, že od chvíle, co jsem doma, moje zaměstnání vůbec nerespektoval, nebo mi dokonce záviděl. Nechápal, jak já závidím jemu, že mohl každý den vyrazit mezi lidi,“ říká Alice. S partnerem se nakonec rozešla a po téměř dvou letech práce z domu zvažuje nabídku na plný úvazek.
I volnost potřebuje disciplínu
Typickou kategorií zaměstnanců, která práci z domu využívá, jsou novináři a IT specialisté. Personalisté přesto varují, že i práce z domu vyžaduje pevnou disciplínu a přísný režim.
„Člověk, který chce pracovat z domu, musí mít sebedisciplínu,“ říká personalistka Jana Benešová. „Je důležité, aby si na každý den přesně zorganizoval čas a povinnosti, jen tak to může fungovat.“ Nevýhodou podle Benešové je, že se lidé pracující z domu mohou po čase potýkat s pocity osamění a stejně jako v případě Alice i s rodinnými problémy.
„Člověk musí být připraven na to, že při řešení náležitých pracovních úkolů nebude mít možnost se poradit s kolegy jako v kanceláři. Na druhou stranu může čas, který by strávil cestou do zaměstnání, ušetřit ve svůj prospěch. Vyhne se nekonečným pracovním poradám, stresu, může si regulovat pracovní dobu podle sebe… Zaměstnanci, kteří si dokážou dobře zorganizovat čas, jsou mnohdy produktivnější z domu než v kanceláři, kde je neustále někdo nebo něco ruší,“ říká Jana Benešová. Přesto si myslí, že nejlepším řešením je kompromis. „Zaměstnavatelé například dnes nabízejí dva nebo tři dny práce z domu. Týká se to především pracovníků, kteří dojíždí, ti třeba do kanceláře nemusí v pátek.“ Nezvyklé podle ní není ani takzvaná erární kancelář, kdy se zaměstnanci s kombinovanou pracovní dobou doma a v kanceláři střídají u jednoho počítače a stolu podle svých pracovních dnů, což šetří náklady také zaměstnavateli.
Láká vás práce z domova? Jste společenští, nebo dáváte přednost soukromí? Nebude vám chybět pravidelný kontakt s lidmi?
Na podobné otázky byste si měli nejprve sami upřímně odpovědět. Personalisté také doporučují poradit se s někým, kdo už podobnou zkušenost má, a všechna pro i proti probrat nejdříve s partnerem a rodinou.
Nový komentář
Komentáře
práce z domu má svá pro i proti
Eliana — #11 pokud jde o tvého manžela, zřejmě má kliku nejen na šéfy, ale i na pobočky firmy. Ono mít povinné porady s lidmi z USA i z Japonska a dalších států, které probíhají on-line je docela problém...já dělala z domu na projektu EU a bylo to fajn, jenže to jsem dělala "na sebe" - měla jsem zadanou práci a termín a kdy ji udělám byla moje věc, pokud se stíhaly kontrolní termíny. Většina šéfů, se kterými jsme se ale setkala, má představu skutčeně "blbečka" který je doma, aby se mohl flákat. Co mě pobavilo byla výtka :"Už 5 minut Vám blikám na ICQ a vy nic!!!" A náhlé zděšené ticho, když jsem mu po pravdě řekla, že když dělám účetní uzávěrku, tak opravdu nekoukám na každou kravinu na ICQ...
Eliana — #11 to je ideál, v to věřím, až děti odrostou...
Já s tím problém nemám. Dělala jsem z domu účto a měla porychtovanou i domácnost. Muž dělá z domu - je IT specialista a problém s tím nemá..když chceme jdeme ven nebo s přáteli..Nyní jsem v práci, kde se střeží každá minuta, při obědě si nepokecáme (já nechodím a kolegyně chodí do závodní jídelny, kde je to hnus) a sebestředná pedantská šéfka, co škudlí každou kačku nesmyslně a místo jmenovek právě stříhá kolečka z linolea, protože je praktická..... Ne, mně práce z domu vyhovuje - klid, jsem disciplinovaná, vstávám brzy a lépe se doma soustředím....
jo je to naprd. Blbě se to koordinuje, rodina vidí jen to, že se vállíte doma a nevidí tu práci (naštěstí ani ne čas na ž-i) , občas teda skontrolujou, jestli něco teče na účet a když teče málo, maj kecy. A malý děti u toho jako věční asistenti taky na soustředění nepřidaj.
Takže chcá nechcá budu muset hopsat brzo někam do fachy...
Tak po 20 letech v bance jsem doma na rizikovém těhotenství a hrozně si užívám samoty. Manžel ráno odejde do práce a vrací se večer. Zatím výborný, nádherný nevidět lidi... Ale myslím, že mě to za pár měsíců přejde. Jinak práci doma bych asi nechtěla, někdy je potřeba vypadnout mezi lidi a hlavně osobně potřebuji oddělit práci a domov. Domov mi skýtá úkryt, pohodu a svobodu.
Tak já se těším, až budu v penzi pracovat z domu - styku s lidmi bude až až a když budu chtít, mohu jet i ven za klientkou.. budu jezdit pro zboží, pořádat prezentace a akce různě... školení - no a disciplína? Tu mi klientky samy nastaví termínem schůzek. Budu svou vlastní paní, což je hrozně důležité, protože proflákané hodiny mi tolik potřebné peníze nepřinesou. Hlavně zmizí stresy z toho, abych přišla včas do práce, raní vstávání - no, to bude asi trošku horší, ráda si pospím.
práce z domu, to mi v současné době asociuje můj pobyt na rodičovské dovolené :). Poté co měla dcera půl roku, zaměstnavatel mi nabídl práci z domu, takže zařizuji některou agendu, co se dá zvládnou po netu a tel, ale musím říct, že mi chybí kolegové a vyloženě bych brala 2x za týden zajít třeba na dopoledne do práce
My poslední dobou pracujeme taky doma, sice máme vedle pronajaté prostory, ale z úsporných důvodů jsme tam přes zimu vůbec nechodili, abychom nemuseli topit - a stejou práci jsme udělali i doma a nějak nám to zůstalo a zatím jsme doma pořád. Manžel tedy často jezdí pryč, za zákazníky, u kterých pracuje, já občas rozvážím zboží těm, co si něco objednají, a vyhovuje nám to. Mezi lidi se dostanu, protože současně vozím děti do Prahy kvůli škole, pokecám si s jinými rodiči, pokecám si i s prodavačkami, co za ta léta znám od vidění, pokecám si i s těmi zákazíky, takže mi to nevadí. Ono stejně i když jsme měli kancl v Praze, tak to bylo podobný, je to stálo víc peněz. Pracujeme podle potřeby, někdy se nezastavíme celý den, někdy zas není do čeho píchout, tak děláme věci kolem baráku a co je třeba v domácnosti. Nedokážeme si už představit, že bychom někde hákovali od rána do večera.
Ja bych privitala spis to kombinovat... Treba jeden dva dny v tydnu moct byt doma a zbytek do kancelare.
Cely den byt jen doma by me nebavilo. Chybel by mi kontakt s lidmi, kolegy, obedy a tak...
Několik let jsem doma projektovala.V tichu domova se mi pracovalo lépe než v kanceláři s několika kolegy.Taky nikomu nevadilo,když jsem pracovala mezi 22. a 04. hodinou ranní. A po odevzdání projektu jsem se třeba 2 dny poflakovala.Jen dětem občas vadilo,že mamka je doma a má je pod kontrolou.
Já měla nabídku na práci z domova dvakrát. Vždycky to ztroskotalo na představě šéfů, že zaměstnanec "z domova" je něco jako jejich otrok, kterého mohou otravovat pořád:
- "přece pořád sedí doma, tak tam musí sedět kdykoliv", (telefon v 10 večer nebyl žádnou výjimkou)
- že práce z domova zahrnuje účast na nahodilých poradách ve firmě "no a co, že je to tenhle týden pátá porada a každá je v jiný den, přece jinak sedí celý den doma" (dojíždím cca 40 kilometrů se spojením po 2 hodinách, auto jsem v té době neměla)
- navíc se nemusí platit: "Přece když sedí doma, tak žádné náklady nemá, tak co bych jí jako platil???"
Manžel je ve vysoké IT funkci v nadnárodní firmě a právě kvůli tomuhle postoji českých manažerů práci z domu vzdal. Zajímavé přitom je, že jezdí hodně po firemních pobočkách po celém světě (má na starosti mimo jiné provoz zahraničních serverů) a jinde ve světě tenhle problém není.
tak já s mojí sebedisciplínou bych neudělala nic.
Jo práce z domovy, to by pro mě nebylo. Nejlepší je za tím špinavým nádobím a nevyžehleným prádlem zabouchnout dveře a vrátit se, až v době kdy to po mě nikdo nebude chtít.