„Moje kamarádky si ze mě dělají legraci. Prý jsem se měla narodit v úplně jiné době. V časech, kdy byla žena doma, rodila děti, obstarávala domácnost a těšila se na svého mužíčka, který domů přinese výdělek a postará se o celou rodinu,“ začíná své vyprávění Eva, která má k práci opravdu velmi odmítavý vztah.
„Není to žádné tajemství, já zkrátka pracovat nesnáším. A to je také důvod, proč zaměstnání měním jako ponožky. Nikdy tam nevydržím ne proto, že bych byla neschopná, to zase ne, ale proto, že mě to prostě a jednoduše nebaví. Samotná náplň práce, kolektiv i ta každodenní rutina – vstát, jít na devátou do kanceláře, tam být do pěti nebo šesti a domů. A takhle každý den, od pondělí do pátku.“
„Rodiče mě celé dětství a dospívání tlačili do studia, a tak jsem vlastně díky nim vystudovala vysokou. Na oplátku mi zaplatili byt a dostávala jsem kapesné až do promoce. Do prvního zaměstnání jsem nastoupila hned do škole. A vydržela tam celých deset měsíců. Pak už jsem byla tak vyšťavená, že jsem dala výpověď,“ vzpomíná Eva.
Eva prý po této zkušenosti nabyla dojmu, že stálá práce nebude nic pro ní, a tak jí vlastně ani nevadí být chvíli na podpoře, odpočinout si a pak někam nastoupit. Přiznává ale, že její rekord ve výdrži v zaměstnání je opravdu těch zmiňovaných deset měsíců. A to opravdu není mnoho...
„Jestli netrpím nouzí? Vůbec ne. S penězi umím zacházet celkem šetrně, na utrácení mě neužije, takže mi je vlastně fajn.“
Na otázku, co tedy od života chce, Eva odpovídá: „Asi opravdu zažít lásku jako z románu a stát se ženou v domácnosti. Tento typ práce mi totiž nesmrdí a vcelku by mě i bavil. Tak snad se brzy nějaký princ na bílém koni objeví...“
Také si přečtěte:
- Dát „netradičnímu" vztahu zelenou? Spal s matkou a teď spí s dcerou
- „Načapala jsem u nás cizí ženskou! O nevěru ale nešlo,“ svěřuje se Edita (33)
- „Z kámošky se stala loutka bez vlastního života!“ zlobí se Iveta (29)
Nový komentář
Komentáře
Tak to já to měla trochu jinak. Dlouho jsem byla bez práce, ale z toho důvodu, že jsem nemohla žádnou dobrou práci najít. Tehdy tady u nás nebyla nabídka pracovních míst zrovna velká, takže to nebylo jednoduché. Jsem ale ráda, že po nějaké době se mi práci konečně najít podařilo. Konkrétně přes tento pracovní portál: https://www.hitprace.cz/
Já bych jí dala podporu,koště do ruky a alou. Jinak nemáš nárok. Toto mě zvedá ze židle.
Bohužel současné podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti jsou tak měkké, že slečna patrně nárok má. Ovšem tohle je přesně ten případ, který bych nahnala na veřejně prospěšné práce. Dostaneš podporu, až zameteš náměstí. Jinak peška. A pak mě to vede k zamyšlení typu "tak na tohle jdou moje daně a na skutečně potřebné se sbírají víčka?"
Ale je mi jasné, že jediné, co proti tomu můžu udělat, je jít volit nějakou pravicovou stranu, která ty podpory zkrouhne na ultimo. Snad.
Pracuji 42 let, kromě 3 let mateřské dovolené jsem nebyla ani den bez zaměstnání. Pracuji jako účetní a že bych po těch letech práce měla syndrom vyhoření, to ani náhodou. Bez práce si život vůbec nedokážu představit. Teď je ale jiná doba, kdysi byla ostuda nepracovat, dnes je to běžné, zvlášť když stát je takový "oslíček otřes se" a dává různé sociální dávky, že se neoplatí do práce vůbec chodit. Za těch 42 odpracovanýc let jsem vystřídala 5 zaměstnavatelů. V současné pracuji již 24 let. Pomalu se budu chystat do důchodu.
Než jsem získala současnou práci, měla jsem to podobně jako Eva, vůbec mně nevadilo být doma, vzbudila jsem se, kdy jsem chtěla, uklízela jsem, hrála si s kočičkou, poklábosila s kamarády a vůbec mi den nepřišel dlouhý ...po vyčerpání našetřených peněz a pocitu, že musím získat praxi, jsem do práce nastoupila, mám skvělý kolektiv, výbornou náplň práce a do práce chodím moc ráda ... třeba to chce ten správný čas, ale jsem oproti Evě mladší
Eva má k práci odmítavý vztah. Bude raději rodit děti a v domácnosti jen.
Tak proč už to dávno nerealizovala, když má 34 let???
Nemusela studovat, mohla jít někomu dělat uklízečku, pradlenu, kuchařku ... Třeba by tam vydržela déle, když ji baví domácí práce.
Vstávat na 9 do práce? Můj sen!!! Kde se taková práce shání?
Ja myslela, že na podporu se musí rok pracovat
. Nevim, nevyznám se v tom.
Tak když ji baví starat se o domácnost, tak ať jde někomu dělat hospodyni. Taky toto nechapu.
Líné lidi nemám ráda.
Díky rodičům vystudovala VŠ, ti ji celou dobu živili, podporovali a oni jí NA OPLÁTKU? zaplatili byt a dostávala kapesné až do promoce? No to mám dost. Oplácet by snad měla ona jim, ne? Tak hlavně, že má školu, ale je jí k ničemu. Zhýčkaný fakan, kterému se nechce tahat. Jít na DEVÁTOU do kanceláře jí nevoní? Většina lidí vstává do práce třeba před 6 ráno, a to ani nesedí v kanclu na zadku. Ach jo...