Někdo může tvrdit, že úplně první chyba se stala v momentě, kdy se první žena posadila za volant. Saúdský klerik se zas domnívá, že ženy za volant nesmí sedat vůbec, neboť ohrožují mravnost. Ať si zkrátka říká, kdo chce, co chce, ženy si za volant nejen sedají, ale dokonce miláčky na čtyřech kolech řídí. A často lépe než muži. Jaká úleva konečně sešlápnout plyn až k podlaze a vyloudit přitom zvuk, jako když startuje letadlo. Pozor! Jedu!
Určitě je to předsudek, že ženy jsou horší řidičky než muži, říkám si, když k přejezdu dojíždím na neutrál s rukou vystrčenou z okýnka. Voda z ostřikovačů mě šlehne přes obličej, spolknu to ponížení v bláhové naději, že si toho třeba nikdo nevšiml. Chlápci v protější dodávce se chechtají tak, že přehluší i projíždějící nákladní vlak. Měla jsem vytáhnout rtěnku, špulit rty do zpětného zrcátka, a spadla by jim brada! Měla. Jenže vždycky dělám něco jiného, než bych měla. Fuj, co do té vody přidávají! Odporná chuť na jazyku mě přinutí přehrabovat se v kabelce a najít tu poslední žvýkačku. Auta za mnou troubí. Rozhazuji rukama a jedu. Kolem chlápků v dodávce bych chtěla být neviditelná. Ach, to periferní vidění.
Kdysi jsem se v nějakém návodu na muže dočetla, že ženy mají lepší periferní vidění než muži. Jejich mozek je naprogramován tak, aby mohly přijímat informace z nejméně čtyřicetistupňového úhlu vpravo i vlevo, nahoře i dole. Z dodávky létají vzdušné polibky za bujarého chechotu. Ještě jedna křižovatka a ujedu zpráskanému předsudku pryč!
Do nejkomplikovanější křižovatky ve městě vklouznu jako první, hodím blinkr doleva na druhou pozemní komunikaci a čekám, až se taky blondýna naproti, na stejné pozemní komunikaci, domaluje a vyrazí. Má totiž přednost, nádhera. Ušklíbnu se nad jejím „jistě z myčky“ nablýskaným áčkem. Auto za mnou jak jinak – troubí. No jo, chlap! Blondýna v áčku rozmáchlým gestem, kdy gelovými nehty přejede celou plochu čelního skla, mě pouští?! Cože?! Použiji všechna gesta, která jsem se naučila od řidičů v Itálii, málo platné. Kolem projíždí řidič autobusu a nahlas si uleví: „No jo, dvě blondýny na křižovatce, to je katastrofa!“ Dnes už druhá sprcha.
A třetí, jak už to tak bývá, na sebe dlouho nenechala čekat. Malý zelený mužíček s plácačkou dává tušit velký průšvih. Ulevím si nahlas do skřípění brzd. „Paní řidičko, máte něco proti policii?“ zeptá se a není vůbec malý a má hezké oči. „Maminka říká, že jsou to debilové,“ ozve se ze zadní sedačky má čtyřletá dcera. Voda z ostřikovačů mi přilepila jazyk k patru, nejsem schopna reagovat, hlavou mi projela myšlenka, kolik tahle sranda bude asi stát. A on… on se začne smát: „Jeďte, ať vás nevidím!“
Dámy, nebojte se experimentovat. Situace, kdy dojde autošampon a muž začne zmatkovat, je pro ženu výzvou. Podívejte, jakého výsledku je možné dosáhnout po použití šamponu pro extra zářivý lesk blonďatých vlasů.
Nový komentář
Komentáře
Když si můj muž konečně udělal řidičák, uznale se vyjádřil před mými rodiči, že ani za deset let nebude jezdit tak dobře jako já.
Jeden vtípek: Na křižovatce narazí blondýna do náklaďáku. "Ženská dělalas vůbec řidičák?!?!" "Čtyřikrát debile!"
Dokonce i do řady už zaparkuju
. Řídím často, hodně a ráda, což neznamená, že pokaždé dobře, dnes jsme např. přehlídla zákaz vjezdu, slepou ulici a ještě cosi.
Mám kamarádky řidičky a manžel jako profesionál přiznal že jsou ženy některé lepší jak muži.
manislava — #27 Naprosto s tebou souhlasím.
bzanda — #31 žena jakéhokoliv věku, to je přesné
Nevidím rozdíl mezi řidičkami a řidiči. Mezi nimi jsou, jak dobří tak špatní řidiči.
Jsem žena, jezdím autem každý druhý den okolo 70 km. Musím říct že většinu žen za volantem poznám už z dálky. Dělají nám - dobrým řidičkám ostudu. Vždy když nějaké auto jede divně a nepředvídatelně, sedí v něm buď stařeček, nebo žena jakéhokoliv věku.
Suzanne — #24 to jsi napsala hezky
kvedlačku na křižovatce hledat nemusím, protože mám automat
což je na jízdu ve městě naprostá bomba! doporučuji 
blanca — #25 Plně s tímto článkem souhlasím, jezdím taky hodně, ale co někteří řidiči předvádí to je přímo hrůza a nejvíc bezohlední jsou řidiči kamionů.
Mám už řidičák spoustu let, a zatím naštěstí bez nehod
ženská řídí líp než chlap,je klidnější,neriskuje....o tom žádná,pánové
Vodičák nemám ani po ňom "netúžim" - v aute sedím za vodičom, naši sa mi smejú,že sa vozím ako "pán prezident"
řídím každý den cca 70 km - cesta z a do práce dohromady. Co mě ale šíleně vytáčí je, že někteří jedinci jezdí jak ho...a, předjíždí na místech dost nepřehledných, nějaká plná čára jim žíly netrhá, a podobně
Fajn, jestli si někdo neváží svého života, je to jeho věc, jenže dost často to bohužel odnese úplně někdo jinej 
To je pořád něco. Řidiči z velkoměst řídí jinak než ti z venkova, ženy řídí jinak než muži, Ital řídí jinak než Holanďan. Jsme lidé různí a spousta lidí má potřebu pořád něco hodnotit a porovnávat. Ano, ženy řídí jinak. Když vidím, že někdo řídí váhavěji, nenajede někam tak rychle, nebo opatrněji parkuje, obvykle je to baba. Ale to nic nemění na tom, že na chod světa to nemá valný vliv. Prostě ženy obvykle nebývají tolik razantní jezdkyně. Já jezdím jako chlap, navíc Pražák. Vím to. Jedu bezpečně, poměrně razantně (nezdržuju, na křižovatce nehledám šaltrpáku tři vteřiny, na kruhovém objezdě nečekám, až široko daleko nikdo nebude, ale plynule najedu, dodržuju zip). Na druhou stranu se nerozčiluju, když je někdo pomalejší, spěchajícímu uhnu (asi má důvod ke spěchu). A když vidím, že se někdo po městě motá jak vítr v bedně, řeknu si, že asi něco hledá. Prostě očekávám, že lidé dělají to nejlepší, co dokážou. Asi proto nepotkávám piráty ani blby, co trousí poznámky na křižovatkách. A když, tak opravdu jen výjimečně
Já řidičák nemám a nějak mi to nechybí, řídí manžel a teď už i synové
Nicméně v autě se bojím a to hodně ale rozdávám dobré rady typu "taťko jsme ve vesnici" čímž chci naznačit, že jedem rychleji než bychom měli a on na to "fakt, tady není 70?"
Já mám také řidičák od 18ti,tj už 9 let a strašně ráda řídím
Myslím si,že kolikrát je ženská lepší řidička než chlap
V mém případě by to bylo obecné ohrožení životů i majetků. Řidičák mám od svých 18ti let, čili hodně dlouho. Taky jsem běžně řídila jak rodinný vůz, tak i vlastní vozítko, které mi pořídil manžel, a sice růžového trabanta.
Jenže již řadu let nemám co řídit, pozbyla jsem potřebných dovedností, a naopak provoz na silnicích zhoustl a zrychlil. Dneska sednout za volant, neuměla bych auto ovládat, dnešní vozy jsou úplně jiné, než cokoli, s čím jsem kdy jela. 
Občas si pohrávám s myšlenkou na pořízení nějakého škopku, který by mi nebylo líto rozbít, ale pak zvítězí rozum (a finanční hledisko) a jezdím radši vlakem.
Mám řidičák už dlouho,ale jezdím málo
helikoptera — #9 presne tak. Ja bych si ani po deci vina za volant nesedla, to je svate pravidlo.