Pozor, přijíždí zvířecí záchranka!

Zvířecí záchranka existuje. Přicházíme k bílému pick-upu s červenými pruhy a obrázkem zkrouceného Aeskulapa kolem sukovité hole. Je to záchranka, ale ne ledajaká. Místo lůžka má velkou matraci s dekou, nosítka měří sotva metr a vedle nich se houpou kožené prošívané rukavice, sada různě velkých náhubků, odchytové tyče na psy a hady a kyslíková bomba. Je to záchranka zvířecí.

Pod názvem Sejida Trans ji provozují manželé Jiří a Dana Semotánovi. Jsou součástí integrovaného záchranného systému a mimo životů němých tváří mají v popisu práce i pomoc nám, mluvícím. Jejich dispečink přijímá hlášení od policie, hasičů, soukromých osob i pořadatelů. „Zvířecí záchranka je ale spíš charita než výdělečná činnost,“ říká Jiří Semotán obklopen několika telefony a vysílačkami, prostřednictvím kterých je ve spojení s každým svým výjezdovým vozem. Se čtrnácti sanitkami „lidskými“ a jedním pro jejich nejlepší chlupaté přátele. „Ošetřujeme-li zvíře bez majitele, což je zhruba každé druhé, výdaje jdou z naší kapsy,“ vzdychá a ukazuje snímky poraněných a někdy i mrtvých ubožáků od dálnice, opuštěná a náhodně nalezená terarijní zvířata, nebo krvavé záběry automobilových havárií, jejímiž účastníky byl i pes nebo kočka. „Divoká lesní zvířata nemáme v kompetenci, o ty se starají myslivci,“ upozorňuje.

Krocení zlého psa

Nastupujeme do auta a nakládáme brašnu první pomoci s infuzí, stříkačkami a léky. V Praze na Smíchově už čeká osmdesátiletá paní Martínková s německým ovčákem Danem. Velký neohrabaný halama je něco jako štamgast. Dana Semotánová za ním jezdí denně. Před pár týdny ho sama paní Martínkové přivezla jako mladého bezdomovce, který nepoznal nic jiného než těsný kotec a misku pomejí. Původní majitel chtěl psa na výcvik k ostraze objektu, ale Dan byl příliš hodný a hravý, a tak ho vyhodil. „Chvíli ho měla moje kamarádka a společně jsme mu hledaly domov. Ten se našel, když paní Martínkové umřel starý německý ovčák a ona hledala nového, co nejpodobnějšího. Dan splňoval všechny požadavky, a tak ho teď jezdím nejen očkovat a kontrolovat, ale i cvičit,“ říká Dana Semotánová a uvazuje psisko na dlouhou šňůru.

Ještě do kapsy strká užužlaný tenisák a všichni vyrážíme do parku. Dan je ohromný štíhlý puberťák s energií buldozeru, takže udržet ho a přitom se neskácet dá zabrat. „Musím ho trochu zkrotit a usměrnit,“ směje se záchranářka a cvičitelka v jednom. „Paní Martínková s ním zatím sama ven jít nemůže.“ Té však problémy se psem vůbec nevadí. „S manželem jsme celý život měli německé dogy a naposled ovčáka. Jsem na velké psy zvyklá a raději s ním mám potíže než se muchlat s nějakým mrňousem,“ říká dokonale upravená dáma starých časů, která využívá služeb Sejida Trans už roky ke své plné spokojenosti. 

Anakondy v potoce

„Máme své stálé zákazníky, kteří nás volají k ošetření psů, koček, papoušků a rybiček domů, nebo výjezdy k úrazům,“ říká Dana Semotánová. „Například nás volal majitel dobrmana, který při vášnivém lovu racků skočil z Karlova mostu přímo na dlažbu Kampy a udělal si několik otevřených zlomenin nohou. Odvezli jsme ho na kliniku, kde mu dali packy dohromady a dnes už znovu normálně chodí,“ vzpomíná na kuriózní případ. „Dalším byly tři anakondy, které někdo vypustil u potoka v lese. A jestli se některé další povedlo odplazit kus dál a ukrýt se do křoví, je tam možná dodnes.“

Hadi, uprchlý leguán nebo krajta, o které se nikdo ze strachu z postihu už nepřihlásí, skončí buď v zoo, nebo u dobrodince teraristy, který se jich ujme. Chytat krokodýla, škrtiče či rozzuřeného mastifa ale není nic proti hysterické kočce. „Některá má takovou páru, že ji nezmůžou ani čtyři lidé,“ říká záchranářka, odemyká své auto a ukazuje díry od zubů a drápů v tlustých, prošívaných kožených rukavicích dlouhých až k ramenům a navíc zpevněných kovovými pásky. „Minulou zimu nás volal pán, který našel kočku zapasovanou v motoru auta a nemohl ji vyndat. Hřála se na teplém potrubí a zapadla tak, že nemohla ven. Nakonec se muselo auto skoro celé rozebrat,“ přidává k dobru jednu z veselejších historek.

Pohřeb není psina

Po procházce, házení míčku a lekci základního výcviku vedeme Dana domů. Paní Martínková vaří kafe a ukazuje na hnědou porcelánovou nádobu zdobenou zlatem stojící na vyřezávaném sekretáři. „To je můj starý ovčák Dan. Semotánovi se starali i o něj. Selhávaly mu ale ledviny, takže nakonec mu pomoci nebylo. Když zemřel, odvezli jeho tělo ke kremaci až do Brna,“ říká pohnutým hlasem.

Tato služba rozhodně nepatří k laciným, ale v Brně je zatím jediné krematorium pro zvířata v republice. Kdo však nemůže investovat desetitisíce do žehu a přitom nechce nechat svého mazlíka po smrti na pospas kafilerii, může mu vystrojit pohřeb do země na zvířecím hřbitově v Praze Bohnicích, nebo ho zakopat, dovolují-li to hygienické předpisy, na svém pozemku. „S tím každému rádi pomůžeme,“ připomíná záchranářka a my se pomalu zvedáme k odchodu. Dan je pro dnešek zaopatřen, a tak se vracíme na základnu.

Masakr na Strakonické

Dorazíme právě ve chvíli, když Jiří Semotán přijímá výzvu od policie, že se na Strakonické dálnici u Prahy stala vážná dopravní nehoda a ve voze s raněnými je i brazilská filla. Je poraněná, vystresovaná a v šoku zuří. „Honem jedem,“ zavelí hlava firmy a na pomoc volá veterinární techničku, která jezdí ke komplikovanějším případům. Vyrážíme během několika minut, na místě jsme za čtvrt hodiny. Maják používat nesmíme, ale zkrátit si cestu přes koleje ano.

Jiří Semotán vytahuje odchytovou tyč a pomalu otevírá dveře kufru bouraného auta, kde odděleno mříží od sedadlového prostoru, sedí vyděšené zvíře s tržnou ranou mezi ušima. Ranění lidé jsou už naštěstí mimo nebezpečí a odvezeni do nemocnice. Během chvíle je pes fixován, technička odhaduje jeho váhu na 80 kilogramů a píchá mu koňskou dávku uspávacího prostředku. „Teď ho odvezeme na veterinární kliniku k ošetření a pak zkusíme zjistit kontakt na někoho z rodiny, kdo by si hafana po dobu, než se budou majitelé moci o něj sami postarat, vzal,“ vysvětluje další postup.

Firma Sejida Trans externě spolupracuje se dvěma veterinárními lékaři, kteří na žádost klienta přijedou pacienta ošetřit domů (například při komplikovaném porodu) a špičkovými veterinárními klinikami s nonstop provozem. „Naši lékaři jsou léty prověření a můžeme klientům zaručit, že jsou to ti nejlepší,“ vzkazuje Jiří Semotán. Přeje-li si však zákazník své zvířátko odvést do jakékoli jiné ordinace, kam je zvyklý chodit a je spokojený, není to žádný problém.

Cena za život

Cena služeb zvířecí záchranky je různá a odvíjí se od toho, přijede-li záchranka i s lékařem, nebo se jedná pouze o první pomoc a následnou dopravu do ordinace a naposled drobný úkon, který zvládne veterinární technička.  Například výjezd vozu i s lékařem po Praze vyjde na rovných 1 200 korun plus úkony a materiál. Samotné přistavení vozu 250–350 korun, podle vzdálenosti. Veškeré podrobnosti jak pro Prahu, tak pro Středočeský kraj najdete na www.sejida.com.cz.

Semotánovi však nezachraňují pouze raněné čtyřnožce, ale zajišťují i zdravotní dozor při reklamách a filmech, ve kterých zvířata hrají. „V první řadě Vyvolených nás volal televizní štáb k seleti, které dali Vyvoleným do vily. Mělo horečku a celé se třáslo, protože ho tam ti lidé celý den házeli do bazénu a napájeli ho šampaňským. Dostalo antibiotika a už se do vily nevrátilo. Něco podobného se později stalo i se štěňaty, která málem umřela hlady. Nikdo se o ně nestaral a musela být z vily odvezena,“ potvrzuje celkem lehce odhadnutelný charakter vybraných jedinců majitel záchranné firmy a znova zvedá drnčící telefon. „Jedem, tramvaj porazila toulavého psa.“

Jakou máte zkušenost s veterináři? Ošetří vašeho mazlíčka i mimo pracovní dobu?