Dnes mají dvě kolegyně, konkrétně Věrka a Klárka narozeniny, a tak jsem vyhodnotila, že by bylo slušné zvednout pozadí a zajet do redakce s květinami. Vzala jsem s sebou dceru Pavlínu, protože obě zná a bude to hezký výlet.
Nakonec jsme ani netušily, jak efektivní a důležitá bude cesta spíše pro jednu milou němou tvář.
Už jsme byly zhruba mezi Neratovicemi a Prahou, když na nás v protisměru bliká auto.
„Hele, asi jsou tam někde policajti,“ vyhodnotila Pavlína.
„Jo jo, viděla jsem, uberu,“ souhlasila jsem.
Kdepak policie
O kus dál se mezi náklaďáky proplétal psík.
„Ježiši, tam je pes!!“
„To bude asi jeho psík, pomůžeme mu, než to zvíře někdo přejede.“
Pán se ovšem náhle otáčí a odchází směrem ke svému vozu.
„Ale nééé, ty bláho, von ho tady nechal!“
Vystartovaly jsme z vozu, ale pán se, jak se ukázalo, jen vracel pro deku, protože pejsek byl tak vyděšený, že s ním dobrovolně jít nechtěl.
Nalákaly jsme ho ke krajnici. Pán nám půjčil deku. Domluvili jsme se, že ho odvezeme do nejbližšího útulku. Pan se jmenoval Tomáš a v okolí to znal. Tak jsme jeli za ním. Nutno říci, že Pája očividně jela ráda za tímto druhem muže.
Jenže
- V Neratovicích nám sdělili, že pejsek musí napřed na Městskou policii.
- Neratovická policie nám zase sdělila, že podle místa nálezu patří pejsek, kterému jsme zatím začali všichni říkat Heřmánek, do Kojetic.
- V Kojeticích nás pro změnu poslali do Měšic.
„Tedy todle je stát, já se zbláznim,“ komentoval situaci pan Tomáš.
Heřmánek čeká v kotci
Pro tyto případy zde mají kotec, v hezkém stavu i s boudou. Takovou azylovou buńku pro psí migranty.
Milá úřednice úřadu nám zapůjčila klíče a Pavlína ještě odběhla do obchodu koupit Heřmánkovi konzervu. Byť je pejsek dobře vypadající, hlad měl jako vlk.
Pan Tomáš se s námi rozloučil se slovy, že velice spěchá na mnoho schůzek, a já bych chtěla jen říci:
Je krásné potkat člověka, který je ochoten nechat čekat obchodní partnery i svůj byznys, v kvádru a kravatě jít po silnicích chytat cizího psa a pak jezdit od čerta k ďáblu, než má jistotu, že bude v pohodě. Klobouk dolů, Tomáši!
Pokud byste čirou náhodou znali našeho Heřmánka, nebo mu chtěli dát domov, jistě vám ochotně vyjdou vstříc na městském úřadu v Měších, kde je Heřmánek prozatím ve svém přechodném kotci.
Všem případným zájemcům předem děkujeme.
HEŘMÁNEK
Nový komentář
Komentáře
Nedávno jsem takhle pomáhala odchytit koně. Míjela jsem nějakou bežící holku a pak mi došlo, že nahání toho koníka vepředu. Ještě jsem si říkala, že jsem ji mohla naložit. Ale viděla jsem, že už ji někdo za mnou zastavil, tak jsem koníka opatrně předjela a snažila se ho zpomalit. Chtěl mě předběhnout, ale nenechala jsem ho, do toho auto v protisměru a já kličkovala koňovi před hlavou. Ale to už mě dojeli ti vzadu, holka vyskočila, koně popadla a stáhla mimo silnici. Ufff, docela jsem si oddechla.
Je to od věci, ale jen trochu
: předevčírem jsme našli krásné malinké opuštěné kotě, je opravdu hrozně roztomilé a i když očividně nebylo zvyklé na lidi, rychle se otrkalo. Je to mourovatá kočička a prozatím je ubytovaná v útulku v Dolních Měcholupech, tak kdybyste někdo měl zájem...
Mám čtrnáct let pesečka který je z útulku, prošla semnou vším zlým i dobrým, rozchody, manželství, dítě ...
Je báječná a je to můj miláček 
, druhou fenečku mi přinesl manžel, když mě uháněl, tak jsem si jí samozřejmě nechala i s budoucím manželem, mám jí taky moc ráda, ale Adélka z útulku je můj ňuňánek milovaný zlatý věrný
Škoda, chvilku to vypadalo, kdo se ujme pana Tomáše :-)
Ale pejsek je krásný a vypadá taktéř sympaticky! Snad ho najde ten pravý človíček. Onehdá jsme jeli po dálnici, kde vypadl pejsek lidem z auta za jízdy, šrumec strašný... jedete, proti vám běží kulhající pejsek, před vámi se to začne štosovat a za chvíli běží po dálnici človíčci a snaží se dohonit pejska. Docela nebezpečná situace :-(. Následně o pár kilometrů dál jsem volala hasiče k hořícímu autu... tršku dobrodružný den.
Michaela Kudláčková — #9 já si to myslela
Stejně zbarveného a podobného psíka máme i my, jen má tlamu trochu víc podobnou jako ridgeback - říkáme tomu nové plemeno "ridgevčík".
Manžel se synem jednou takhle zachránili nějakého hrozně drahého psa, co se zatoulal do naší vesnice a odchytili ho a podle známky zjistili, že patří do vedlejšího městečka, tak ho odvedli na městký úřad a oni hned volali majiteli, že ho mají.
janina01 — #3 Máme
Karíma — #4 To by bylo bezva. Budu zítra volat kvůli na němu na Mě.pol do Měšic, tak To mohu říci kde je a jak se má.....
Míšo,ty jsi úžasná a závidím ti tvoje dobré srdce,smekám
To je hezký, Míšo!!
Jsem dojatá (protože jsem velký pejskomil), před Tomášem taky smekám!! Určitě je prima chlap 
Snad se
brzy najde jeho původní páníček! 
Karíma — #4
a pejskovi se rýsuje nový domov 
Jujda, koukám, že bych takového pejska brala. Je podobný tomu, jak jsem ho zachránla u Delvity a vzala si ho domů. Už ho ale nemám.
Pěkný Tomáš
, ještě k tomu tak hodný 
, vzaly jste si na něho telefon? 
Podělte se... 
Matka bydlí kousek vedle, v Líbeznicích, a taky tam vedla jednou psa do útulku, protože její pes by toho nalezence, kterému několik dní nosila jídlo za plot, asi sežral, nesnáší jakoukoliv konkurenci. Tam jí řekli, že nejlepší je dovézt psa přímo do Prahy, do Tróje, tam mají nejlepší zázemí - akorát musí člověk zalhat, že psa našel na území Prahy. Ty malé vesnické útulky jsou dost tragické a přeplněné.
V Tróji jednou skončil náš nebožtík maltézák, protože jezdíme se všemi psy (máme teď jen jednoho) do práce a on se rád toulal, tak jsme ho občas hledávali a jednou byl někdo rychlejší a dovezl ho do útulku. Ještě ten den jsme si pro něj jeli a byl hrozně nadšený, že nás vidí.
Před panem Tomášem klobouk dolů
O Míše nemluvě, ta by asi byla schopná zastavit o rozjetý náklaďák vlastním tělem, aby byl hafík v bezpečí