Ta může vyvolat celou řadu závažných onemocnění, které mohou skončit vážnými trvalými následky nebo dokonce smrtí.
Streptococcus pneumoniae neboli pneumokok je kulovitá bakterie, která běžně osídluje sliznici úst, nosu a horních cest dýchacích. „Pneumokoky se šíří vzdušnou cestou, tedy kašlem a kýcháním, ale nakazit se lze i od nosičů, kteří nemusí mít žádné projevy nemoci. Těm nemusí působit problémy, dokud ale nedojde k oslabení obranyschopnosti organismu například při viróze. Pak mohou proniknout do dalších částí těla a způsobit závažnou infekci,“ přibližuje praktická dětská lékařka MUDr. Alena Šebková.
Pneumokok je původcem zápalu plic, zánětu mozkových blan (meningitidy), zánětu středního ucha a zánětu vedlejších nosních dutin, ale také může být příčinou bakteriemie (otravy krve) u dětí do 2 let. Může však způsobovat celou řadu dalších závažných onemocnění jako jsou například záněty srdce, pobřišnice, kloubů nebo kostí.
Zánět středního ucha
Charakteristickými příznaky je bolest ucha, zhoršená slyšitelnost, vysoká teplota, ale objevuje se také zvracení nebo průjem. Zánět středního ucha je bolestivé onemocnění, které se vyskytuje především u dětí. Léčí se antibiotiky, v závažnějších případech ale musí lékař propíchnut ušní bubínek.
- Akutní zánět středního ucha bývá u kojenců a starších dětí vyvolán asi v polovině případů pneumokoky.
- Zhruba třetina dětí prodělá zánět středouší během prvních dvou let života.
- Záněty se velmi často opakují, již narušená sliznice je k nim náchylnější. Z toho důvodu také může mít onemocnění těžší průběh s více komplikacemi.
- V horších případech může neléčený či komplikovaný zánět zanechat trvalé poškození sluchu, které mívá u dětí za následek zhoršení celkového vývoje.
Jak se bránit?
Častou příčinou akutního zánětu středního ucha je Streprococcus pneumoniae (30 – 50 %), proti kterému je dostupné očkování konjugovanou vakcínou. Ta sice nemusí zabránit všem zánětům středního ucha (původci mohou být i jiné baktérie), ale pomáhá snížit riziko onemocnění.
Zápal plic
V České republice onemocní zápalem plic (pneumonií) ročně až 150 000 lidí a až 20 % těchto pacientů zemře. Zvláště často se onemocnění vyskytuje v prvním roce života, poté jeho výskyt klesá.
Prvními příznaky nákazy infekčním zápalem plic bývá produktivní kašel, horečka doprovázená zimnicí, dušnost, ostrá nebo bodavá bolest na prsou při hlubokém nádechu a zvýšená dechová frekvence. U starších pacientů může být nejzřetelnějším příznakem zmatenost. Mezi typické příznaky u dětí mladších pěti let patří horečka, kašel a zrychlené nebo obtížné dýchání.
- Pneumonie jsou nejčastěji infekčního původu a přenáší se kapénkovou infekcí.
- Příčinou komunitně získané pneumonie (CAP bývá často bakterie Streptococcus pneumoniae.
Choroby a rizikové faktory, které způsobují náchylnost k onemocnění zápalem plic, zahrnují kromě vyššího věku (nad 65 let) i sníženou imunitu, chronickou obstrukční plicní nemoc, chronické onemocnění ledvin, choroby jater, chronické onemocnění srdce, diabetes a dále pak alkoholismus a kouření.
Jak se bránit?
Prevence zápalu plic souvisí zejména se zdravým životním stylem, který by měl zahrnovat pestrou stravu, střídmost v požívání alkoholu a snahu o udržení fyzické kondice. U osob starších 60 let se doporučuje očkování proti chřipce. Riziko onemocnění pneumokokovým zápalem plic je možné snížit i očkováním konjugovanou vakcínou. Očkovat lze děti od 6 týdnů věku. Ty mají, stejně jako osoby starší 65 let, toto očkování zdarma!
Meningitida (zánět mozkových blan)
Ohrožuje nejen zdraví, ale také život pacientů. Meningitida neboli hnisavý zánět mozkových blan je nejzávažnějším pneumokokovým onemocněním, které se vyskytuje v každém věku, tedy i u malých dětí. Vzniknout může i při zdánlivě banálním zánětu středního ucha, kdy bakterie z ucha prostoupí až k mozkovým blanám.
Projevuje se bolestí hlavy, nevolností, zvýšenou citlivostí na světlo (světloplachostí), vysokou teplotou. Nemocný není schopný předklonu hlavy, na končetinách se u něho objevují drobné fialové skvrny. Přítomny bývají i poruchy vědomí.
- Meningitida vzniká často náhle ve stavu plného zdraví. K jejím komplikacím přitom dochází už během několika málo hodin. Je tedy nutná okamžitá hospitalizace.
- I po vyléčení může meningitida zanechat trvalé následky jako je poškození zraku a sluchu, ochrnutí nebo zejména u dětí poruchy mentálního vývoje.
- Větší riziko nákazy meningitidou bývá u malých dětí s ne zcela vyvinutým obranným systémem organismu, ale také u lidí s oslabenou imunitou, po úrazu či nemoci, velké tělesné námaze nebo stresu.
Jak se bránit?
Mezi preventivní opatření patří očkování proti pneumokokovi a eliminace rizikových faktorů. Těmi je například nezdravý životní styl, stres, kouření, velká kumulace osob v uzavřených prostorech nebo cestování do rizikových zemí.
Bakteriemie, sepse (otrava krve)
Dochází k ní nejčastěji u malých kojenců a u seniorů, přičemž častým původcem je bakterie Streptococcus pneumoniae. Jen v Česku prodělají bakteriemii desítky až stovky dětí.
Při bakteriemii se dostane bakterie do krevního řečiště a může způsobit otravu krve. U většiny pacientů se během 24 hodin objeví horečka, zrychlí se pulz i dýchání, přichází únava a nechutenství. Nezbytná je okamžitá léčba, protože může dojít i k celkové sepsi organismu a ke smrti.
- Při těžkém průběhu nemoci na ni umírá až 20 % pacientů.
Jak se bránit?
Účinnou prevencí je vakcinace. Očkování proti pneumokokovi se řadí mezi tzv. nepovinná očkování. Spolu s povinnými je zařazeno do očkovacího kalendáře, který je sestaven na základě doporučení odborníků, která jsou podepřena vědeckými důkazy. „Děti jsou od letošního roku očkovány podle schématu 2+1, což znamená, že první dávka vakcíny se aplikuje od 9. týdne věku dítěte. Druhá dávka se aplikuje 2 měsíce po 1. dávce, třetí dávka ve věku 11-15 měsíců,“ vysvětluje MUDr. Alena Šebková. Dospělí jsou očkováni jednou dávkou konjugované vakcíny. Kojencům a seniorům nad 65 let je očkování proti pneumokokovým infekcím hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.
Nový komentář
Komentáře
Je tolik nemoci ale proti všemu není očkování
Nebezpečná nemoc.