Foto: Shutterstock
Na první pohled je rtěnka jen barevná tyčinka. Ve skutečnosti se však po otevření okamžitě dostává do kontaktu s bakteriemi z našich rtů, z ústní dutiny, se slinami i s mikroorganismy z rukou a okolního prostředí. Každé další použití tento neviditelný svět dál rozšiřuje. V teplém a vlhkém prostředí, které je pro rty typické, mají navíc mikroorganismy ideální podmínky k přežívání.
Významné varování přinesla i rozsáhlá studie publikovaná v odborném časopise a dostupná v databázi PubMed Central. Výzkumníci v ní analyzovali téměř pět set běžně používaných kosmetických výrobků, včetně rtěnek a lesků na rty. Výsledky byly překvapivě vysoké, u velké části testovaných produktů, přibližně u sedmi až devíti z deseti, byla prokázána mikrobiální kontaminace. Nešlo přitom o zanedbatelné množství bakterií, ale o mikroorganismy, které mohou mít skutečný zdravotní význam.
Mezi nejčastěji nalezené patřily například bakterie Staphylococcus aureus, Escherichia coli nebo Pseudomonas aeruginosa. Některé z nich jsou běžnou součástí našeho okolí a pokožky, jiné se však mohou podílet na vzniku kožních infekcí, zánětů nebo komplikací u oslabených jedinců. U rtěnek je důležité si uvědomit, že se nepohybujeme jen na povrchu kůže, ale v oblasti, kde je ochranná bariéra slabší a kde se mikroorganismy mohou snáze dostat do těla.
Zvláštní pozornost si zaslouží také viry. Nejčastěji se v souvislosti s kosmetikou na rty zmiňuje virus herpes simplex typu 1, tedy původce oparů. Tento virus je v populaci velmi rozšířený a mnoho lidí jej v těle nosí, aniž by měli právě viditelné příznaky. Problémem je takzvané bezpříznakové vylučování viru, člověk může být infekční i ve chvíli, kdy žádný opar nemá. Pokud si v takovém období nanese rtěnku, může se virus dostat na její povrch a při dalším použití se znovu přenést na vlastní rty nebo na rty jiné osoby.
Rtěnka a její rizika
A právě sdílení rtěnek a balzámů je jedním z nejrizikovějších návyků. Přenos mikroorganismů je v tomto případě velmi přímý, z úst jednoho člověka na sliznici druhého. Z hlediska hygieny jde o podobně rizikovou situaci, jako kdyby si lidé navzájem půjčovali zubní kartáček. To ale neznamená, že by se člověk po každém použití vlastní rtěnky musel obávat infekce. Většina kosmetických výrobků obsahuje konzervační látky, které brání množení mikroorganismů. Tyto látky však nepůsobí okamžitě a nedokážou zaručit, že se na povrchu výrobku žádné bakterie či viry nevyskytnou. Jejich úkolem je především zpomalovat růst mikrobů v samotném produktu, nikoli zcela eliminovat kontaminaci, ke které dochází při každodenním používání.
Velmi důležitým faktorem je také způsob zacházení. Studie ukazuje, že vysoká míra kontaminace souvisí hlavně s lidským chováním, s nedostatečnou hygienou rukou, s používáním kosmetiky dlouho po uplynutí doporučené doby spotřeby, s opakovaným nanášením po jídle nebo během nemoci. Pokud máme rýmu, kašel, bolest v krku nebo opar, dostává se na povrch rtěnky mnohem více mikroorganismů než obvykle. Rtěnka se tak může stát malým rezervoárem infekce, ke kterému se vracíme ještě dlouho poté, co se cítíme zdraví.
Další riziko spočívá v mikrotrhlinkách na rtech. Suché a popraskané rty jsou běžným problémem, zejména v zimních měsících. Právě drobná poranění však usnadňují průnik bakterií a virů do hlubších vrstev kůže. Pokud se na kontaminovaný povrch rtěnky opakovaně nanáší barva na podrážděné rty, zvyšuje se pravděpodobnost vzniku zánětu, bolestivých prasklin nebo oparu.
Pro laika je důležité si uvědomit ještě jednu věc, to, že rtěnka nezapáchá, nezměnila barvu a stále se dobře nanáší, vůbec neznamená, že je hygienicky bezpečná. Mikroorganismy nejsou vidět pouhým okem a jejich přítomnost se nijak neprojeví na vzhledu výrobku. Pocit, že ještě vypadá v pořádku, proto může být velmi klamavý.
Foto: Shutterstock
Správná péče
Jak se tedy k rtěnce chovat rozumně, aniž bychom propadali zbytečné panice? Základní pravidlo je překvapivě jednoduché: rtěnka patří jen jednomu člověku. Nepůjčovat ji, nezkoušet na rtech kamarádek a nenechat si ji zkoušet při nákupu bez jednorázového aplikátoru. Pokud jsme nemocní nebo máme opar, je velmi rozumné daný výrobek po uzdravení alespoň na několik dní odložit a v ideálním případě zvážit jeho výměnu.
Pomoci může i jednoduchá hygienická úprava – například opatrné seříznutí nebo setření horní vrstvy rtěnky a krátké ošetření povrchu dezinfekčním sprejem s obsahem alkoholu. Nejde o dokonalé řešení, ale může snížit množství mikrobů na povrchu.
Nový komentář