Jednou z nejdiskutovanějších oblastí je vliv průmyslově zpracovaných potravin, tedy potravin obsahujících přidané cukry, tuky, sůl a chemické přísady, jako jsou barviva a konzervanty. Typickými představiteli jsou sladké nápoje, sušenky, sladkosti, rychlé občerstvení a polotovary. Otázka, zda tyto potraviny mohou ADHD přímo způsobovat či zhoršovat, je předmětem řady studií.

36dde410302a6-obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Vzorce stravování

Velkou pozornost získala například studie publikovaná v magazínu Nutrients. V rámci této kontrolní studie bylo srovnáno 102 dětí s diagnostikovaným ADHD a 102 zdravých dětí. Výzkumníci zkoumali stravovací vzorce pomocí dotazníků na frekvenci potravin a chování při jídle. Analýza odhalila pět hlavních vzorců stravování, přičemž jeden z nich zahrnoval převážně průmyslově zpracované potraviny a sladkosti. Děti, které tento vzorec stravování častěji dodržovaly, měly statisticky významně vyšší pravděpodobnost diagnózy ADHD. Konkrétně děti s nejvyšším skóre v tomto vzorci měly více než dvojnásobné riziko oproti těm s nejnižším skóre. Studie tak jasně poukazuje na souvislost mezi konzumací průmyslově zpracovaných potravin a vyšší prevalencí ADHD, přičemž autoři zdůrazňují, že jde o korelaci, nikoliv o prokázanou příčinnou souvislost.

Tento výsledek navazuje na předchozí poznatky o tzv. „západním“ stylu stravování, který bývá bohatý na tuky, jednoduché cukry a kalorie a chudý na vlákninu a vitamíny. Studie z roku 2011 sledovala děti čtrnáct let a rovněž ukázala, že mládež konzumující takovýto typ stravy měla vyšší rozšíření ADHD. Odborníci však upozorňují, že může existovat i opačný vztah, děti s ADHD mohou mít tendenci sahat po rychlých a sladkých potravinách, protože impulsivita a potřeba okamžité stimulace je k tomu vede.

Je důležité také rozlišovat, že cukr sám o sobě ADHD nezpůsobuje. Některé studie ukazují, že u dětí s již existujícím ADHD může nadměrný příjem cukru zhoršit hyperaktivitu nebo impulzivitu, protože poskytuje rychlý přísun energie. U dětí bez ADHD však cukr nezpůsobuje vznik této poruchy. Podobně se diskutuje vliv umělých aditiv, i když některé studie naznačují, že jejich eliminace může mírně zlepšit chování, celkový efekt bývá malý a metodologicky problematický, často závisí na rodičovském pozorování.

Strava jako doplněk k léčbě

Další oblastí, která získává na významu, jsou mikroživiny, především omega‑3 mastné kyseliny, zinek, železo, hořčík a vitaminy skupiny B. U některých dětí s ADHD byly zjištěny jejich nižší hladiny, a doplnění těchto látek u deficitních dětí může pomoci zmírnit některé symptomy. Nicméně, pokud dítě tyto mikroživiny nedostává pouze ze stravy, je doporučeno konzultovat doplňky s pediatrem, aby se předešlo riziku nadměrného dávkování.

Strava tedy může být doplněk k léčbě, nikoli náhradou medikace či terapie. To znamená, že i když optimalizace jídelníčku může mírně zlepšit pozornost, energii či náladu, hlavní léčbu ADHD stále tvoří ověřené terapeutické postupy. Přesto má smysl snažit se o co nejkvalitnější stravu, bohatou na čerstvé ovoce, zeleninu, celozrnné produkty, libové bílkoviny a zdravé tuky, a naopak omezovat sladkosti, sladké nápoje a jídla z fast foodu.

V praktickém životě to může znamenat například podávání snídaní s bílkovinou a komplexními sacharidy, zdravé svačiny ve škole, dostatek ryb, ořechů, semínek a dalších potravin bohatých na omega‑3, a snížení jednoduchých cukrů a průmyslově zpracovaných jídel. Taková opatření nejen podporují celkové zdraví dítěte, ale mohou také nepřímo zlepšit schopnost soustředění a stabilitu chování.

Závěrem lze říci, že moderní výzkumy potvrzují souvislost mezi konzumací průmyslově zpracovaných potravin a ADHD, ale není to důkaz příčiny. Dieta by měla být součástí komplexního přístupu k péči o dítě s ADHD, nikoli jeho náhradou. Péče o kvalitní stravu představuje praktický a realistický krok, jak podpořit zdraví mozku a celkovou pohodu dítěte.

Zdroje: Childs Mind Institute, Nexdine, NPR, Medical News Today