Nejvíce jsem se bála už několikrát o svýho mladšího bráchu. Vlastně celý jeho život je takový jeden strach, co se mu zase přihodí. Jako dvou/tříletý spadl do jezírka na zahradě a já ho z toho jezírka tahala už celýho zelenýho. Až na to, že se pak bál mnoho let hluboké vody, ho to nijak nepoznamenalo. Když byl o něco málo větší, pokousal ho pes, který utekl ze sousední vesnice. Naštěstí to bylo jen několik desítek stehů na hlavě. Pak zase, když ho (a několik dalších lidí) porazilo auto, které doma ukradl a řídil 17ti letý mladík (mimochodem ten mladík nakonec dostal jen podmínku, a to přesto, že od nehody ujel a nechal tam ležet svou SPZtku a tři zraněné lidi - za to bych ho zavřela, až by zčernal a bez pardónu). Pak se brácha vyboural na motorce. Za to si sice mohl sám, ale ještě že měl helmu, nemít ji, tak tady už asi není. No a teď studuje vysokou školu a jsme všichni doma zvědaví, zda-li ji dostuduje a co se mu mezitím zase přihodí. Já ale věřím, že si toho už vybral docela dost a už se mu bude dařit jenom lépe než doposud.

Jinak v současné době se nejvíce bojím různých extrémistů. Přesněji bych řekla, že dnes se nejvíce bojím USA a přímo pana prezidenta Bushe. Dle mého nározu je pro svět nyní nejnebezpečnější právě Bush. Jakmile je někdě ve světě nějaký konflikt, ze kterého by mohlo mít USA nějaký prospěch, hned tam pošlou svý vojáky. Ale to by bylo na dýl...
Takže raději zůstanu u toho svého sesterského strachu.

Milé ženy, mějte se hezky a své strachy hoďte za hlavu. ;o)
M

Milá M,
děkujeme za dopis. Mladší brácha si to asi vybral i za Vás a možná i ještě za další úplně cizí lidi. Důležité je, že je v pořádku, a hrůzné události se už mohou líčit jako historky více či méně veselé. S tím sedmnáctiletým hazardérem bych se teda nesmála a osobně bych si na něj někde počkala. Když se něco takového přihodí, vzbouzí se ve mně obří vlna pomstychtivosti.
Reklama