Foto: Shutterstock
Chopila se inciativy
„Doba se dost změnila a myslím, že holky už dávno nečekají v koutě, až si jich někdo všimne. Ostatně jsem to byla i já, kdo udělal před lety první krok směrem od kamarádství k randění. Samozřejmě jsem si v hlavě představovala nějakou romantickou žádost o ruku, která mi vyrazí dech, ale když se Láďa ani po sedmi letech chození k ničemu neměl, řekla jsem si, že vlastně můžu zase vzít iniciativu do vlastních rukou,“ popisuje Ivana své myšlenkové pochody.
Ani ve snu by ji ale nenapadlo, že žádost o ruku rozhodně neproběhne podle jejích představ. Ivana si myslela, že to bude roztomilé a vtipné a že z toho jednou bude skvělá historka, kterou budou s Láďou vyprávět nejen přátelům a známým, ale potom i svým dětem nebo vnoučatům. Šeredně se ale spletla.
„Ze skříně na mě vykouklo oblečení, které jsem měla na prvním oficiálním rande, a tak mě napadlo, že bych ho mohla do puntíku zopakovat. Všechno jsem naplánovala. Zarezervovala stejný stůl ve stejné restauraci, shodně se oblékla a po jídle jsme tak jako tenkrát vyrazili na vyhlídku. Když jsme dofuněli do kopce, celá uřícená jsem před Láďou poklekla s prstenem, který jsem si koupila sama sobě. Láďa by totiž rozhodně žádný šperk nenosil. Nejdřív se tomu začal strašně smát, tak jsme se smáli spolu, když ale po chvilce zjistil, že to myslím vážně a nejde o vtip, zvážněl a místo ano, které jsem brala za samozřejmost, řekl ne,“ tvrdí Ivana.
Dávná přísaha
Láďa následně své partnerce vysvětlil, že když se před lety dost drsně rozváděli jeho rodiče, přísahal sám sobě, že se nikdy neožení, protože nikdy nechce podstoupit něco podobného. Přísahal ovšem na svůj vlastní život, a tak bere tento závazek opravdu velmi vážně a nemíní ze svého přesvědčení uhnout ani o píď.
„Svatba pro mě vždycky byla samozřejmost. Lidé spolu nějakou dobu randí, aby se poznali a pak se vezmou. Tečka. Nikdy mě vlastně ani nenapadlo, že bych ve svém životním plánu mohla svatbu vynechat. Navíc jsem z věřící rodiny, kde jsou tyhle věci opravdu hodně důležité. Láďa mi ale řekl, že se jeho rozhodnutí nikdy nezmění a že pochopí, když se s ním kvůli tomu rozejdu. Další diskuze na tohle téma odmítá. Prý mi k tomu řekl všechno a není potřeba to dál rozebírat. Vůbec nevím, co dělat a jak z toho ven,“ uzavírá Ivana.
O vyjádření jsme požádali terapeutku Kristínu Pelikánovou:
Ivana zažila nepříjemnou situaci, kterou nečekala. Je tedy pravděpodobně šokovaná. V první řadě bych zjišťovala její pocity a momentální rozpoložení. To, že má teď různé intenzivní emoce, je na místě. Možná má Ivana pocit, že se jí tím obrátil život naruby. Jaké varianty má teď Ivana v hlavě? Jaké měla Ivana očekávání je z textu patrné. Co ale není jasné, je, jestli to tak Ivana opravdu chce (svatbu), nebo jsou to jen nějaká očekávání rodiny a tradice. Máme tu ale momentálně dva lidi, kteří nechtějí ustoupit ze svého stanoviska. Pokud Láďa jakoukoli diskusi odmítá, pak se nemá situace kam pohnout. Jaké má ohledně Ládi Ivana myšlenky? Slyšela někdy dříve o této přísaze? Mluvili spolu někdy, byť je náznakem o manželství a budoucnosti? A jak jí je, když Láďa říká, že pochopí, když se s ním kvůli tomu rozejde? To jsou všechno otázky, které by směřovaly k Ivaně. Když to vezmeme obecně není v tomto příběhu důležité to, kdo koho požádal o ruku, ale spíše to, že za poměrně dlouhou dobu chození tu neproběhl žádný rozhovor na toto téma. A ani to nemusí být rozhovor o svatbě ale o rodině, kde se tak náročný rozvod stal... Je možné, že když se půjde nenásilnou cestou - nejprve se bavit o tom, co Láďa zažíval a čeho se obává, tak se může současný stav někam pohnout... Tím nemyslím přesvědčovat a měnit někoho, ale pokud Ivana o vztah stojí, tak je nějaká péče nutná, což platí pro oba. Tato situace může tento pár buď opravdu rozdělit, nebo naopak posílit.
|
|
Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Nový komentář
Komentáře
Dnes pro svatbu neni zadny logicky duvod. Dva spolu mohou spokojene zit cely zivot, mit deti a nevzit se.
Sama mam jedno manzelstvi za sebou a dalsi rozhodne odmitam, rozvod je oskliva vec, i kdyz se dva rozejdou v dobrem.
Chapu pritele a drzim mu palce. Slecna zije v nejakem sebeklamu, ze ji snad svatba (vsude se pise o svatbe, nikoli o manzelstvi jako takovem) prinese do zivota " neco lepsiho". Ta nebude nikdy spokojena, kdyz zjisti ze po svatbe je stejny stereotyp, jako pred ni. Bude mit vyssi a vyssi naroky a nakonec ho stejne bude podvadet, nebo ho opusti. Od takoveho cloveka rychle pryc.
Tihle dva jsou jednoduse nekompatibilni.
tak ať jde do pudele přítel
Jak už zde v diskusi zaznělo. Jde o tzv. přechozený vztah, on má, co chtěl a nevidí důvod se vázat, už tam není ta bezhlavá zamilovanost, už přemýšlí i mozkem a zvažuje co mu manželství přinese a co vezme. A došel k názoru, že mu víc vezme.
A to má Ivana ještě štěstí, že už nemají děti, tak se mohla nechat přesvědčit, že se vezmou až budou děti starší, až půjdou do školy, až, ... až...
Toho mládence zjevně vůbec nenapadlo, že by si měl Ivanu vzít. Zatímco ona slyšela dva roky znít svatební zvony, on to asi celou dobu považoval za nezávaznou studentskou lásku, a možná ani ne lásku, ale kamarádství s benefity. Vždyť ho musela sama postrčit, aby s ní začal chodit, jak se v článku píše. Naopak se tam nepíše nic o tom, že by spolu bydleli, že by někdy hovořili o společné budoucnosti, o případném manželství, a vypadá to, že ten "tahoun" je od začátku Ivana. To ona plánuje rande, zarezervuje stůl, a očekává, že on "samozřejmě" řekne ano, jak by přece mohl odmítnout, po sedmi letech? Prostě ho uháněla a on se nenechal. Nakonec on má čas, ještě mu není třicet a jeho případná budoucí manželka možná teprve šprtá na maturitu. Nebo v jeho představách o budoucnosti ani žádná manželka nefiguruje, může mít úplně jiné cíle. Ivana se příliš nechala unést vlastní fantazií a plánovala za oba, aniž by se starala, co partner na to. To se teďka holt bude muset vrátit nohama na zem.
A to se za těch 7 let nikdy nebavili, jestli je pro ně svatba jako taková v budoucnu důležitá a chtějí ji, nebo nechtějí? A o možných dětech v budoucnu se bavili? I když ne vlastně, teď je moderní toto téma načínat až tak rok po svatbě...
V prvním ročníku VŠ se seznámili a před 2 roky studium ukončili. Pokud studovali řádně, tak jsou spolu 7 let. Ta žena je silně věřící, takže předpokládám, že spolu nežijí "na psí knížku". Tomu se říkávalo "přechozené známosti". Ten pán vůbec neuvažuje o tom, že by si měl tuto dlouhodobou a už nezajímavou známost vzít za vlastní na celý život. Ivana je hodně emancipovaná. V rodinách věřících bývají muži na prvním místě. Ivana prosazuje matriarchát, zdá se.
Podle mě se Láďa vymlouvá a ženit se mu nechce, alespoň zatím s Ivanou ne. Až mu nějaká zažehne oheň v trenkách a vymydlí mozek, na přísahu si ani nevzpomene nebo řekne, že byl děcko nebo že tomu tenkrát nerozuměl.