Povodňové nebezpečí stále trvá. Svou finanční pomoc směřujte organizacím ADRA a Člověk v tísni, viz náš článek: Povodně: Pomozte! Hmotnou pomoc odevzdávejkte na nejbližší pobočku Červeného kříže (viz stránky www.cervenykriz.eu).
Jak se dotkly povodně konkrétních lidí? Tyto zážitky jste nám psali do diskuzí...
curdibilka
Povodně mám tady přes kopec, hrozné, už jsem slyšela tolik příběhů, že už mi to přijde jako standard.
Ina53
Moc smutné, před sedmi lety jsme zažili povodně u nás. Velká voda se zastavila 5 metrů od našeho domu, byli jsme pořád připraveni k evakuaci, ke které naštěstí nedošlo, ale o pár ulic dál zažili peklo. Kdo nezažil, neví, co dokáže voda.
Teď tu máme vodu zase, ten strach si nikdo, kdo nezažil vodu, nedovede představit. Teď jsem přišla od řeky, hladina začala mírně opadávat. Snad to brzy skončí...
helena don
Jsem Moravačka a vím, co znamenají záplavy. Můj syn, který bydlí v Otrokovicích, byl v roce 1997 postižen velkými záplavami tak, že jeho rodinný domek byl do výše 3 metrů zatopen a ještě k tomu všemu zde voda vydržela plných 14 dní a byla nasycena různými chemikáliemi z vedlejší továrny - bývalého Svitu. Do této oblasti nebylo možno vstoupit, celý prostor (Otrokovice - kolonie) byl hlídán policií. Až po zjištění kvality zátopové vody (že zde nebyly žádné chemikálie životu nebezpečné) bylo možno podívat se na svůj dům, a to takovým způsobem, že tam syna dovezli policisté na loďce, která pak přistála na střeše jeho garáže. Jakmile voda opadla, nastalo to nejhorší překvapení, vstup do domu. Byl to šok i pro otrlé mužské, při pohledu na zkázu veškerého vybavení v bytě se i chlapům draly slzy do očí. Vše z přízemí a garáže putovalo do kontejnerů, pouze v prvním patře se věci uchovaly, ale náležitě napité vodou. Po vyklizení bytu následovalo oklepání všech omítek v celém domě a opětovné nové omítky včetně elektroinstalace. Nikomu tohle nepřeji zažít, protože to člověk stále vidí před sebou, když v televizi ukazují současné záběry. V této době se projevila obrovská solidarita všech občanů, a nejen místních, ale všech, včetně zahraniční pomoci jak pracovní, tak i finanční. S každým člověkem, který byl jakkoliv zatopen, velice cítím a přeji mu hodně duševní síly a pěkné počasí na veškeré opravy!
fialinka
Mám zprávy přímo z centra, je to opravdu drsné, tcháni mají barák u Nového Jičína a ta voda se tam zvedla během několika minut až tak, že to zatopilo barák až skoro po stropy prvního patra. Bohužel tam zrovna byli, tchán utekl na půdu, tchyňka se už nestihla dostat dovnitř, zdrhali přes pole... fakt síla. Naštěstí ta voda rychle opadla...
maje
Teď nám říkal zákazník ze Suchdola nad Odrou, že jedna jejich zaměstnankyně přišla během pěti minut o manžela a syna - oba se utopili. Prý to přišlo z ničeho nic a oni se už nedokázali zachránit. Bohužel...
shb
Kolem Suchdola je peklo, taky jsem slyšela od rodiny, že už včera večer se stěhovali do 1. patra v baráku a že právě někoho to vzalo z mostku a někdo další to viděl a dostal z toho infarkt - asi ten pán. No, hrůza to je, taky už jsem to zažila v ´97 na Moravě. Bylo to strašný, chodili nám nosit na Červený kříž lidi pomoc a jiní pro to jezdili a rozváželi postiženým a taky vždy chodili se zprávami, jak viděli, koho voda unesla, je to stašný... tehdy bylo kolem padesáti obětí...
lula
Je to hrozné, právě mám u sebe švagrovou s dětmi, kterým záplavy vzaly skoro vše... naštěstí se jim podařilo na poslední chvíli utéct! Ještě že se jim nic nestalo...
Starší zprávy
Povodně: Pomozte!
Záplavy: Počet obětí stoupá!
Meteopress: třetí povodňový stupeň a vichřice
Dotkly se povodně i vás?
Nový komentář
Komentáře
Zdravím, nás před rokem také bohužel potkala potopa. Bydlíme totiž v menším dolíku, kam během dešťů pořádně zatéká. Navíc nad námi je i řeka, takže jsme si nevybrali zrovna dobré místo pro stavbu domu, ale stalo se. Naštěstí se nám podařilo poměrně rychle sehnat čerpadlo, takže škody nebyly tak velké, jak jsme očekávali.
"Z" poskytnuté... Bóže, já už neumím ani česky
...
Myslím si, že nejsem psychicky labilní, ale pohled na povodně nebo záběry na týraná zvířata mě neskutečně rozhodí.Takové obrázky se mi pořád v mysli vrací.Jediné, co mě vždy fascinuje je ta lidská sounáležitost a snaha trpícím pomoci."Lidi", kteří rabují a nebo si leccos s poskytnuté pomoci přivlastní bych bez soudu popravila
smutné příběhy,nedovedu si to představit ani v nejhorším snu,nechtěla bych to zažít stačí když tu hrůzu vidím v TV
Poslali sme darcovskú dms, ja viem čo je to 27,-Kč keď škody sú strašlivé,ale zase si vravím že ak nás bude viac tak aj peňazí bude dosť.
DÍKY BOHU,ŽE JSEM NIC PODOBNÉHO NEZAŽILA
Je mi těch lidí strašně líto, ani si nedokážu představit, co bych dělala, kdyby mě to postihlo...Držte se
átéčko — #3 Tak o doklady a peníze naštěstí nepřišla. Jediná, co si stihla vzít byla kabelka s penězma a léky. Vylezla na střechu a čekala, až přiletí vrtulník. Syn v té době na dovolené, druhý syn jí začal řešit až na poslední chvíli.
moc smutné příběhy, chudáci lidi
Já bohudíky nemám žádné zkušenosti a lituji všech které to potkalo
vladka006 — #2 To musí být nejhorší. Fotky a osobní věci. Vzpomínky. Ale také doklady, peníze...
U nás pořád stoupá Labe, při povodni v roce 2002 to totálně vyplavilo přítele babičku. Nejvíc jí štvalo, že jí voda vzala fotky - jedinou památku na manžela. Zbyla jí jedna jediná fotečka z celého jejího majetku. Přítel byl v té době na vojně, tak uklízel bordel po povodních a rozváželi humanitární pomoc. Vyprávěl zážitky. Nejnechutnější bylo, že lidé posílali postiženým dvd, televize, oblečení,... a vojáci si to rozebírali mezi sebou....
u nás nejsou záplavy,moc lituji lidi které toto období prožívají
