Očkování podle odborníků představuje nejmodernější nástroj prevence lidského zdraví. Kde není, k dispozici, tam umírají lidé na nemoci, které se u nás podařilo díky vakcínám vymýtit. Přesto někteří rodiče nemají v povinné očkování svých dětí důvěru a snaží se mu vyhnout, nebo jej alespoň oddálit do pozdějšího věku. Zde se ale podle lékařů pohybují na tenkém ledě.

Vakcinační strategii v České republice určuje stát a nejsme zdaleka jediní, kdo má očkovací povinnost zakotvenou zákonem. Například ve Francii nedávno potvrdila ústavní rada oprávněnost povinnosti očkování pod hrozbou vězení a pokuty více než 820 tisíc Kč za nedodržení. Naopak v zemích s rozvolněným očkováním dnes zaznamenávají návrat nemocí jako je například záškrt či spalničky, a to včetně vyspělých zemí Evropské unie.

kid

Individuální očkovací schémata

Stále více dětských lékařů je vystaveno tlaku rodičů, kteří si přejí zkracovat, prodlužovat nebo posouvat očkování svých dětí. Individuální očkování by se však mělo uplatňovat pouze u dětí, u nichž je to zapotřebí ze závažných zdravotních důvodů, varuje prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D., vakcinolog, vědecký sekretář České vakcinologické společnosti ČLS JEP.

„Týká se to situací, kdy některé složky vakcíny nelze vzhledem ke zdravotnímu stavu aplikovat. Nejde o výběr dle uvážení rodiče. Termínem individualizace, nebo chcete-li personifikace, očkování se rozumí proces spojený s určením genetické či jiné predispozice k nemoci a individuální určení, která očkování aplikovat a která ne, případně o přípravu vakcíny šité na míru daného jedince. Ale to je zatím hudba budoucnosti,“ vysvětluje individuální očkovací přístup a dodává: „Rodiče, kteří žádají atypické očkování či vlastní sestavené očkovací schéma, si neuvědomují, že tyto postupy nejsou vyzkoušené ani ověřené a jsou paradoxně více nebezpečné, než to, co jim nabízí lékař.“

Zkracování intervalů

Pokud je zapotřebí zkracovat intervaly mezi jednotlivými dávkami vakcíny, musí lékař hlídat jak intervaly, tak věk dítěte. Pokud je vakcína podána dříve, než je stanoven minimální interval a dříve než ve stanoveném věku, je dávka imunitně nefunkční. Existují dvě výjimky, první pro MMR vakcínu (proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám) při epidemii, kdy je možné vakcínu aplikovat dětem mladším 12 měsíců, pak se ale tato dávka pro další očkování nepočítá. „Druhá výjimka je, pokud jsme nuceni minimální interval zkrátit o 1 až 4 dny, to je ještě přípustné. Při větším zkrácení se dávka nepočítá,“ vysvětluje odborník. Očkovací schémata jsou dána pro každou vakcínu individuálně, podle jejich účinků prokázaných a testovaných v klinických zkouškách.

Prodlužování intervalů

Častější požadavek rodičů zní na prodlužování intervalů mezi jednotlivými dávkami jedné vakcíny. U hexavakcíny ani u pentavakcíny není maximální interval mezi dávkami stanoven. Lékaři mohou v případě potřeby interval mezi první a druhou, případně také mezi druhou a třetí dávkou prodloužit na 2 až 3 měsíce, maximálně až na 6 měsíců. Interval mezi poslední dávkou a prvním přeočkováním lze prodloužit i o více než rok. Obecně je prodloužení intervalu imunologicky lepší a často přináší vyšší tvorbu protilátek. Na druhou stranu, zbytečným „natahováním“ intervalů mezi očkováním se také prodlužuje rizikové období vnímavosti k infekci vzhledem k ještě ne zcela vytvořené ochraně.

V případě MMR vakcíny lze první dávku v případě odůvodněné nutnosti posunout do libovolného věku. Interval pro druhou dávku pak lze prodloužit o 5 až 7 let. Od příštího roku by mělo dojít, v rámci novely vyhlášky o očkování, k posunutí druhé dávky do předškolního věku. O konkrétním roku života dítěte se ještě vedou odborné diskuse. Pro Priorix tetra (vakcína obsahující navíc i antigeny proti planým neštovicím) lze interval mezi dávkami také prodloužit. Tři měsíce se dle údajů o přípravku pouze doporučují, nikoli nařizují. Data ukazují, že protilátky po první dávce přetrvávají nejméně 7 let, proto i zde lze prodloužit interval mezi dávkami minimálně o 3 roky.

Oddalovaní očkování do pozdějšího věku

Fenoménem současnosti je rodiči posouvané – oddalované očkování. „Je pravda, že imunitní systém dítěte vyzrává s věkem a čím déle začneme očkovat, tím lze očekávat silnější imunitní odpověď a stačí méně dávek vakcíny. Nicméně, vyšší hladiny protilátek u oddalovaného očkování nemusí mít žádný klinický dopad a oddalováním se děti vystavují riziku nejzávažnějších průběhů infekce,“ vysvětluje prof. Roman Chlíbek. Oddalováním také potíráme efekt překlenutí nezralosti imunity vhodnou vakcínou a prodlužujeme období vnímavosti dítěte vůči nemoci, čímž stoupá riziko nákazy.

Poslední změny v povinném očkování

Kvůli tlaku odpůrců očkování a jimi ovlivněných rodičů připustila v nedávné době Národní imunizační komise (NIKO) spolu s hlavním hygienikem variantu, díky níž by jako „očkovací minimum“ pro vstup do mateřských škol postačovalo dítě naočkovat třemi dávkami hexavakcíny, tedy ve schématu 2+1, a jednou dávkou MMR vakcíny. Návrhy na zavedení individuálních očkovacích plánů, výběru alternativních vakcín či výběru schémat však neprošly.

Čtěte také:

Reklama