Sedativa, barviva, růstové hormony, antibiotika, aditiva, plísně, fosfáty, emulgátory, umělé soli, dusitan sodný a tak dále. Člověk by řekl, že potraviny na naše stoly nám dodávají chemičky…

Když budeš, Pepíčku, pěkně papat kuřátka, prasátka, párečky a marmelády, vyroste z tebe velký, flegmatický, prosolený a svítící chlapík. Tak nějak to s nadsázkou můžeme říci, když se blíže seznámíme s obsahem přidaných látek do potravin, kterými se krmíme, a kterými v dobré víře ládujeme také své potomky. Je vůbec možné se vyhnout množství chemie bez toho, abychom si v chlívku chovali vlastní prase, v kurníku slepice, po večerech zavařovali marmelády, lisovali šunku, dojili kravku a plnili střívka vlastním materiálem na párky?

Podle poradce pro výživu a kontrolora potravin MVDr. Karla Linhy se úplně vyhnout chemickým přísadám prakticky dnešní člověk nemůže. Ovšem hrotit to také není nutné. Snad vám pár rad, které jsou proveditelné bez toho, abyste umřeli hlady či okusovali kořínky, přijde vhod.

Zdravý červený salámek?
Dusitany se přidávají do téměř všech masných výrobků kvůli červenému zbarvení a jako konzervační prostředek. K tomu, aby se u dítěte vážícího 10 kg objevily první příznaky otravy dusitanem sodným, může stačit, aby snědlo 25 deka salámu, párků či jiné uzeniny. Ani dietní šunka není žádnou výhrou, její složení je taky pro organismus nevhodné, obsahuje velké množství rychlorozpustných solí.
Rada lékaře: Dávejte přednost biouzeninám. Ty neobsahují dusitany ani soli nebezpečné pro náš organismus. Pokud možno se vyhněte právě těm krásně zbarveným červeným, trvanlivým salámům. Menším zlem je rovněž dětská šunka.

Ani pekárny se chemie neštítí
Emulgátory podporují zpracování těsta. Fosfáty se starají o velikost pórů a barviva dodávají pečivu image celozrnného. Mimochodem, po 72 hodinách v prima mikrotenu se stáváte pěstiteli mimořádně lahodné plísně se spolehlivými rakovinotvornými účinky (alfatoxiny).
Rada lékaře: Ideální je kupovat klasický nebalený chléb či rohlíky a housky anebo celozrnné pečivo, a toto uchovávat v lednici ne déle než 24 hodin.

Tu máš, mazánku, sladkou smetánku
Vysoké náklady na výrobu – to je nejpravděpodobnější důvod, proč byla vynalezena umělá smetana – „bělidlo do kávy". Základem této lahůdky je levný tuk z palmových jader. Přidané fosfáty nebo citráty zaručují, že se tento tuk v kávě nesrazí. Výroba kondenzovaného mléka zase spočívá v tom, že se z normálního mléka odstraní co nejvíce vody. Proto je nejdříve stabilizováno prostřednictvím fosfátů, citrátů a uhličitanů. Pak se zahřeje na vysokou teplotu a nakonec odpaří.
Rada lékaře: Nepoužívejte sušenou smetanu, raději sušené sojové mléko nebo čerstvé mléko, případně klasickou smetanu.

Zdraví, sílu, najdeš v sýru
Tavené sýry jsou očištěné sýry rozemleté v mlýnech. Přidává se k nim máslo, nízkotučné mléko, aromatické látky a soli, nejčastěji, ano, uhodli jste, fosfáty! Směs se ve varných nádobách zpracovává míchacím strojem. Fosfát během tavení zachycuje v sýru vápník, který je následně pro naše tělo již naprosto nevyužitelný.
Rada lékaře: Mnohem lepší, i když nikoli úplně bez chybky, jsou tvrdé sýry.


Margarín nechtějí ani mouchy
K výrobě se používá rafinovaný rostlinný olej. O roztíratelnost se postarají emulgátory a chemické přípravky, které zabraňují vystřikování směsi vody a tuku z pánve. Další, nikoli přírodní přísady, margarínům dovolují hnědnout a pěnit, aby vypadaly na pánvi stejně jako když se rozpouští máslo. Barvivo pak dodává umělému tuku nažloutlou barvu a antioxidanty se starají o trvanlivost. Skoro to vypadá, že margarín je vlastně umakart, jen v jiné konzistenci.
Rada lékaře: Jestli mohu doporučit, margarín bych vůbec vyřadil z jídelníčku. Obyčejné máslo napáchá mnohem méně škod. Případně kvalitní máslo pomazánkové. Na kvalitním živočišném másle se při krájení nesmí tvořit kapičky.

Marmeláda jako od babičky
Marmelády průmyslově vyráběné sice vypadají jako od babičky, ale tahle babička by byla pěkně vypečená.
Továrny musejí vyrábět po celý rok a nejen v době sklizně, a tak si meruňky, jahody a rybíz skladují do zásoby. Pěkně je proto ošetří lahodným chloridem vápenatým, který zaručuje, že v džemu cítíme i vidíme celé kousky. Případně se používá neméně zajímavá, siřičitanem ošetřená ovocná kaše. Ovocná složka je navíc nastavena želatinou, která působí jako náhražka dražší suroviny. Barviva nakonec přidají bledému ovoci působivý odstín. Díky, babi!
Rada lékaře: Je to na každé hospodyňce, ale buď bych požádal opravdovou babičku, nebo si zavařeninu zavařil.

Ať jsou větší a svítí
V roce 1988 zakázala EU podávání růstových hormonů u jatečních zvířat. Stále jsou ale tyto látky plus antibiotika podávána například drůbeži ve velkochovech. V krajním případě se může stát, že se lidský organismus stane vůči antibiotikům do jisté míry rezistentní.
Takové kuře musí vyrůst za několik týdnů z 40 g na 2,5 kg! Pokud by tato zvířata nedostávala vysoké dávky přípravků proti bolesti, nevydržela by útrapy s překotným nárůstem hmotnosti. Následkem toho mají zvířata velmi oslabený imunitní systém, pročež jsou krmena antibiotiky v rámci prevence. Když pomineme fakt, že i přes to, že tři týdny před smrtí je podávání těchto preparátů zastaveno, z masa se úplně neztrácí, o kvalitě takového drůbežího a chuťových vlastnostech můžeme směle pochybovat.
Nedávný případ svítících kostí, který proběhl médii, vysvětlují odborníci buďto pigmenty, které za příznivých podmínek produkují bakterie rodu Pseudomonas, nebo také vysokou dávkou tetracyklinových antibiotik, které kuře dostávalo.
Rada lékaře: Jediná rada zní: biokuřata. Jsou dražší, těžko se shání v menších městech, ale je to řešení. Biovejce už jsou ale k dostání v každém větším supermarketu. Drůbeží maso je nejproblematičtější a nejdiskutovanější vůbec.

Sedativa v mase poskytne vám prase
Prasnicím a zvířatům při delším transportu nebo před porážkou jsou zase podávána psychofarmaka, aby se nestresovala. Prasnice navíc dostávají vysoké dávky uklidňujících prostředků, aby po porodu nepožrala selata.
Rada lékaře: Tady je každá rada drahá. Jednoduše některým „příchutím“ se vyhnout nelze. Snad jen vlastním pašíkem v chlívku.

Mám stejný názor jako vy. To bych nemohla jíst vůbec nic! Ale některé věci pojídat přece jen nemusíme. Můžeme si na základě posbíraných informací udělat takový soukromý červený seznam a něco vyřadit, či si připlatit v zájmu menšího zla. Pokud patříte tak jako já k lidem, kteří si bez krvavého steaku neumí představit životní blaho, není třeba se ho zříkat. Jen prostě ve chvíli, kdy budu stát nad chlaďákem s vaničkou s nápisem biomaso, raději sáhnu po něm. Menší zlo jsou také biovejce a výše zmíněné rady pana doktora.

Odepřít si přece můžeme pytlíkové polévky, čínské polévky v sáčku, solené brambůrky plné barviv, umělých solí a podobných zvěrstev, namísto do pytle dát chleba do lednice, bábovku si poctivě upéct, zavařit pár kompotů a marmelád a místo turisty slupnout dětskou šunku. Nemáme v úmyslu vás tímto článkem vyděsit k smrti. Jen informovat, protože štěstí přeje připraveným..:)

Aflatoxiny – Jsou látky toxické a karcinogenní. V těle se aflatoxiny metabolizují v játrech na reaktivní látky.
Dusitany – Dusitan sodný (E 250) a dusitan draselný (E 249). Může vést ke vzniku malých množství silně karcinogenních nitrososloučenin, které vznikají hlavně za vysokých teplot. Podobná chemická reakce může nastat i v žaludku. Některé studie dávají do souvislosti vystavení plodu vlivu nitrososloučenin a následný vznik nádorů u narozených dětí.  
Fosfáty –  Při nadměrné konzumaci odbourávají vápník z kostí.
Emulgátory – Barviva, konzervanty, kyseliny, regulátory kyselosti, tavicí soli, kypřicí látky, náhradní sladidla, látky zvýrazňující chuť nebo aroma, zahušťovadla, želírující látky, modifikovaný škrob, stabilizátory, protispékavé látky, odpěňovače apod. Některé jsou víceméně neškodné, jiné velmi zatěžují celý organismus.
Citráty – Regulátory kyselosti. Ve větších dávkách zabraňují tělu vstřebávat vápník.
Chlorid vápenatý –  Používá se jako nosič a protispékavá a zpevňující látka. Setkáme se s ním v pekařských výrobcích, nealkoholických nápojích, masných výrobcích a uzeninách. Jako zpevňující látka se používá v konzervovaném ovoci a zelenině, v marmeládách a tavených sýrech. Lidé s narušenou funkcí jater či ledvin musí být opatrní a měli by se této látce raději vyhýbat.
Siřičitany - Konzervanty, které jsou účinné proti bakteriím,méně proti kvasinkám a plísním. Tyto látky mohou způsobovat alergické reakce u astmatiků a ničí vitamin B1.

 

Reklama