Peníze za jídlo tvoří po bydlení největší položku rozpočtu obyvatel Česka. Průměrný Čech utratí ročně 35 100 korun za nákupy jídla, 15 200 korun v restauracích a dalších 3 800 korun za nealkoholické nápoje. Potraviny jsou ovšem v Česku páté nejlevnější v Evropské unii.


Nejlevnější jídlo mají podle statistik v Rumunsku, následuje Polsko a Bulharsko. Dražší než v ČR jsou potraviny v Chorvatsku, v Itálii, v Rakousku, ale vůbec nejdražší je v tomto ohledu Dánsko. Ještě dražší jsou však potraviny v některých evropských zemích mimo EU. Například v Norsku, ve Švýcarsku a na Islandu.

Mohlo by to být horší

Jídlo je pro Čechy druhou největší položkou spotřebních výdajů, jen na potraviny loni vydali 14,5 % svých celoročních útrat. Největší podíl ze spotřebních výdajů utrácejí za jídlo Rumuni (26,4 %) následovaní Litevci (20,1 %) a Estonci (18,7 %). „Z tzv. visegrádských zemí vydávají podle údajů Eurostatu za potraviny více než Češi všichni ostatní členové, tedy Slováci, Poláci i Maďaři. Naopak nejmenší díl z výdajů ukrojí jídlo britským, irským a lucemburským domácnostem,“ uvádí Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech.
 
Z dostupných dat vyplývá, že čím chudší je daná země, tím více utrácejí její obyvatelé měsíčně za jídlo. „To, že chudší lidé dají větší část ze svých příjmů na potraviny, vidíme po celém světě. Lidé řeší primárně nezbytné výdaje, potřebují se nasytit a někde bydlet. Na kulturu, restaurace nebo dovolené jim pak už nezbývá moc peněz,“ říká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny, a dodává: „Proto jsou chudší lidé více ohroženi klimatickou změnou, která se projeví výkyvy v úrodě, a tedy i v cenách potravin. Mimochodem, právě nárůst cen potravin byl jeden ze spouštěčů Arabského jara a dalších konfliktů na Blízkém Východě.“

Jídlo se zbytečně vyhazuje

Podle údajů OSN se přitom v Evropě každý rok vyhodí nebo znehodnotí 96 až 115 kilogramů jídla na osobu. Unikátní výzkum Akademie věd, společnosti Median, Ústavu zemědělské ekonomiky a informací a organizace Zachraň jídlo ukázal, jaká je situace přímo v České republice.

Jen v oblasti rychlého občerstvení se ročně vyprodukuje přes 18 tisíc tun potravinového odpadu, v závodních jídelnách zase téměř 8 a půl tisíce tuny. Množství potravin vyřazených z prodeje, ale stále ještě s možností využití pro lidskou výživu, se pohybuje v průměru mezi 1,8 až 24 kilogramy na den a provozovnu.

Foto: Shutterstock

Reklama