Banán
Barva banánu se odvíjí od stupně jeho zralosti. Pokud si budete banán vybírat, kromě chuťových preferencí je třeba zvážit i další parametry. Zelenější banány jsou méně zralé, a tedy méně sladké. Vyznačují se větším množstvím škrobů a menším množstvím cukrů. Mohou tak být vhodnější pro ženy, které si hlídají postavu, popřípadě pro diabetičky, které si hlídají hladinu cukru v krvi. Jejich nevýhodou ovšem může být obtížnější trávení. Žluté banány mají logicky škrobu méně, snazší trávení je ale vykoupeno větším množstvím cukru. Na druhou stranu mají i větší množství vitaminu C než jeho zelenější kolegové.

Lněná semínka
U lněných semínek nemusíme řešit žádné dilema. Pro člověka jsou jednoznačně lepší drcená. Celá semínka totiž projdou trávicím traktem a tělo si z nich téměř nic nevezme, takže je nutné je buď rozemlít, nebo alespoň velmi pečlivě rozkousat. Mletí se doporučuje až těsně před konzumací kvůli žluknutí. Semínka jsou skvělým zdrojem vlákniny, omega-3 mastných kyselin, rostlinných estrogenů a proteinů.

Houby
Syrové houby sice obsahují velké množství prospěšného vitaminu B, ale to rozhodně neznamená, že bychom je v této podobě měly konzumovat. Některé jsou totiž zasyrova dokonce jedovaté. Před jídlem je vždy nutná teplená úprava, aby se houby zbavily případných toxinů a lépe se trávily. A to i za cenu úbytku zmíněného vitaminu. Houby by se měly podusit i před tím, než je strčíte do mrazáku, stačí pět minut s trochou vody.

Rajčata
Syrová rajčata jsou určitě vhodná, zvlášť když je jejich sezóna. V této podobě obsahují důležitý vitamin C, který se tepelnou úpravou ztrácí. To ale neznamená, že vařená rajčata jsou bezcenná. Obsahují totiž větší množství antioxidantu jménem lykopen, který se dává do souvislosti se snížením rizika rakoviny a srdečních chorob. Dvouminutovým povařením může obsah lypokenu stoupnout až o padesát procent.
Mrkev
Jestli si ráda chroupete křupavou mrkvičku, klidně v tom pokračujte. Jinak ale platí, že obsah prospěšných karotenoidů se vařením či dušením zvyšuje. Obsažený beta-karoten, tedy provitamin A, je navíc rozpustný v tucích. Když tedy mrkev podusíte na trošce másla, tělo si vezme více vitaminu.

Špenát
Syrový špenát sice obsahuje železo, vápník a další látky, ale také v sobě má kyselinu šťavelovou. Ta blokuje vstřebávání železa a vápníku do těla. Proto je špenát lepší tepelně upravit. Množství kyseliny tak totiž klesá.

Červená řepa
Jedna zahraniční studie poukázala na potenciál čerstvé šťávy z červené řepy snižovat krevní tlak, na druhou stranu vařená řepa se vyznačuje lepší stravitelností.
Rebarbora
Rebarbora může škodit i prospívat. Záleží na části roku. Jako nejvhodnější pro konzumaci se uvádí období od poloviny května do poloviny června. Čím starší je daná rostlina a pokud se na ní objevují květy, je to signál, že obsahuje větší množství kyseliny šťavelové. Ta může způsobovat problémy ledvinám, srdci i kostem. Je totiž toxická. Rebarbora se také musí tepelně upravit a vůbec se nedoporučuje dětem do deseti let a lidem, kteří mají problémy právě s ledvinami, řídnutím kostí apod.

Pečivo
Bílé pečivo se postupem času stalo takovým synonymem nezdravého jídelníčku. Naopak celozrnné pečivo se začalo protežovat pro svůj obsah vlákniny, minerálů, bílkovin apod. Jenže to vede k tomu, že takové pečivo je hůře stravitelné, a tak se nehodí pro každého. Jeho konzumace není doporučována lidem s nemocí střev, jater, žaludku, ledvin nebo malým dětem. Ti tak mohou sahat po bílém pečivu. Sice nemá tak dobrý nutriční profil, ale zase jim neuškodí.

Fota: Shutterstock

Čtěte také: 

Reklama