605073288aa35cl.png
Foto: Ciocia Czesia

Loni na podzim rozhodl polský Ústavní soud, že je nelegální i ukončení života plodu s vrozenou vadou. Následné letošní lednové publikování soudního rozhodnutí ve sbírce zákonů tedy ještě zpřísnilo dosavadní podmínky. Ženy mohou na potrat jen v případě, že je těhotenství důsledkem znásilnění. To vyvolalo masivní vlny protestů.

Polky, které chtějí o svém životě a mateřství rozhodovat samy, tedy cestují za potraty do zahraničí. Jednou ze členek organizace, která funguje od konce října a zahrnuje asi patnáct žen, které bydlí v České republice, je i Polka Katarzyna Byrtek. „Ciocia Czesia vznikla z frustrace a vzteku kvůli tomu, co se v Polsku děje,“ uvádí.

Od loňského podzimu až do letošní zimy ovšem panoval zmatek v tom, zda mohou polské ženy v Česku umělá přerušení těhotenství podstupovat. Na jedné straně je tu totiž zákon z roku 1986, který zakazuje provádět potraty osobám bez trvalého pobytu na území České republiky. Na straně druhé ovšem platí Smlouva o fungování Evropské unie. Podle té má každý občan Unie právo se svobodně pohybovat a pobývat na území členských států.

„Byl v tom trochu zmatek, nicméně na konci ledna vydalo ministerstvo zdravotnictví prohlášení, ve kterém potvrdilo své stanovisko z roku 2016, že Polky mohou potraty v Česku podstupovat. Zatím spolupracujeme s jednou klinikou, ale s dalšími jednáme,“ říká Katarzyna.

Tetu Česko podle ní od začátku působení kontaktovalo kolem 150 polských žen. Organizace jim předává informace, zprostředkovává kontakty, pomáhá zjistit podmínky týkající se pohybu při pandemii, nebo se podílí na financování cesty apod. „Často nevíme, jak ženy nakonec dopadly. Některé se ozvou jen na začátku a potom už ne. Ne každý kontakt skončí interrupcí v Česku, ale je hrozné, že žena musí cestovat do zahraničí, aby byla respektována její ženská práva. Naše práce je hlavně o informování,“ vysvětluje Katarzyna a dodává: „Většina žen se do Česka dopraví sama. Klinika v Ostravě má termíny brzy ráno, třeba v pět nebo v šest hodin. Samotný zákrok není časově náročný. Výjimkou je potrat po dvanáctém týdnu těhotenství, to někdy musí žena zůstat dva dny v nemocnici. Nejvíc stresující je cesta, která se kvůli pandemii komplikuje.“

Některé ženy zůstávají v Polsku a potrat uskutečňují samy prostřednictvím potratových pilulek, které si objednávají ze zahraničí. Ani tuto metodu není podle Katarzyny možné trestně stíhat.

„Pokud si žena vezme sama prášky a nejde o pokročilý měsíc těhotenství, tak to není trestně stíháno. Stejné je to i s potratem v zahraničí. Řídí se totiž právem státu, kde ho podstoupí. Trestná je ovšem pomoc s potratem, takže třeba to, kdyby ženě prášky objednal někdo jiný apod.,“ říká.

Organizace také pracuje na tom, aby vytvořila síť polských lékařů, kteří nebudou mít nevhodné nebo divné komentáře, když k nim žena po potratu přijde následně na kontrolu.

Na otázku, jestli už se emoce v Polsku trochu uklidnily, odpovídá Katarzyna záporně. Na Mezinárodní den žen se konaly další demonstrace a aktivistka Kaja Godek vyjádřila své obavy, že dalším krokem bude i zákaz potratů po znásilnění.

Teta Česko i další organizace pomáhající těhotným polským ženám jsou aktivní na sociálních sítích a pozornost jim věnují i polská média. Možností, jak je vyhledat a požádat o pomoc je tedy mnoho.

Možnost jako podpořit

Všechny ženy působí v organizaci bez nároku na finanční odměnu a peníze na její fungování získávají ze sbírek. Přispívají nejen lidé z Polska, ale i z České republiky, čehož si organizace nesmírně váží. Momentálně je v běhu sbírka, která odstartovala na Mezinárodní den žen. Na polské crowdfundingové platformě Zrzutka je za minimální dobrovolný příspěvek v hodnotě 600 Kč k mání tričko od devatenáctky českých a slovenských ilustrátorů a ilustrátorek se společnou tematickou kresbou Strajk kobiet. Devatenáctidílná ilustrace reaguje na diskriminaci polských žen, jejichž práva omezuje od letošního ledna nejpřísnější protiinterrupční zákon v Evropské unii.

Čtěte také:

Reklama