Foto: Shutterstock
Jak velké procento populace trápí potíže s hemoroidy?
Přesné údaje o výskytu hemoroidálního onemocnění v České republice nemáme, protože část jedinců s těmito obtížemi se k návštěvě lékaře nikdy neodhodlá. Zejména nejsou-li příznaky výrazné a časté. Odhaduje se, že hemoroidálními obtížemi trpí 50 až 70 % populace, častěji ve vyšším věku, ale nevyhýbá se ani mladším ročníkům. Obě pohlaví uvádějí nejvyšší výskyt ve věku 45 až 65 let.
Co je důvodem, proč k lékaři nejdou? Je to jen stud?
Ano, stud je to zejména. Vylučování stolice a obtíže s tím spojené je natolik soukromá a intimní záležitost, že promluvit na toto téma dokáže jen málokdo. Udává se, že s vyšetřením tohoto problému lidé otálí průměrně 15 měsíců. Nejde jen o ostych v komunikaci, ale i představa, že se budou muset obnažit a intimní partie ukázat lékaři. Další skupinou jsou pacienti, kteří se raději vyšetřit nenechají, aby se náhodou nedozvěděli nepříznivou diagnózu, příznaky se snaží přehlížet.
Co pacientům s hemoroidálním onemocněním nejvíce komplikuje život?
Příznaky hemoroidálního onemocnění rozdělujeme do dvou skupin. Ty, které jsou viditelné, jako je krvácení v podobě přítomnosti jasně červené, čerstvé krve na toaletním papíře, v toaletní míse nebo na stolici po vyprázdnění. A pocitové, které zahrnují pálení, svědění, diskomfort až tlakovou bolestivost.
V jakém stádiu potíží pacienti nejčastěji přicházejí?
Často přichází pro opakující se krvácení. Nepříjemné pocity v oblasti řitního otvoru pacienti většinou tolerují dlouhou dobu. V povědomí populace ale je, že krev na toaletním papíře může signalizovat i závažnější onemocnění, kterým je nádor tlustého střeva či konečníku. Proto právě obava, co je příčinou krvácení, je pak důvodem návštěvy lékaře.
Zdroj: archiv MUDr. Martina Koudy
Platí i u hemoroidálního onemocnění, že čím dříve pacient přijde, tím úspěšnější a snazší bude léčba?
Samozřejmě platí. Počínající a středně pokročilá stádia onemocnění lépe reagují na ambulantní metody ošetření. Dokonalejšího a trvalejšího výsledku dosahujeme, zmenšujeme-li malý uzel. Dostačuje provedení jedné metody, kterou nemusíme opakovat. U větších uzlů musíme často terapeutické metody kombinovat nebo je provádět vícekrát. Pokročilá stádia onemocnění vyžadují chirurgický zákrok, který je spojen s nutností podání celkové anestezie, pobytu v nemocnici, pracovní neschopnosti, dodržování režimových a hygienických opatření po zákroku a zejména pooperační bolestivostí trvající minimálně dva až tři týdny.
Kdy je nejlepší ke specialistovi přijít a svůj problém s ním řešit?
Ojedinělá epizoda hemoroidálního podráždění vyvolaná například průjmem nebo zácpou nevyžaduje péči proktologa. Pokud se ale obtíže vracejí, prodlužuje se délka jejich trvání a k pocitům diskomfortu se přidává přítomnost krve při vyprazdňování, je vhodné se nechat vyšetřit a objektivizovat stav hemoroidálních pletení a zejména zdroj přítomnosti krve.
Jakým způsobem lékaři hemoroidální tkáň odstraňují? Existuje i jiná možnost, než její mechanické odstranění?
K dispozici máme řadu metod ambulantního ošetřování hemoroidálních uzlů. Aplikují se pomocí anoskopu (tubusu s osvětlením) uvnitř řitního kanálu v místě, kde nejsou nervová zakončení vedoucí bolest. Nejrozšířenější metodou je podvaz gumovým kroužkem, kdy se zachycená tkáň odhojí a odpadne. K navození uzávěru, zmenšení uzlu a jeho přeměně ve vazivo, je využíváno jemného elektrického proudu při ošetření přístrojem Hemoron. Vyšších teplot k destrukci hemoroidální tkáně využívá ošetření infračerveným světlem. Nejnovější metodou je laserové ošetření, které spočívá ve vyhledání tepny zásobující hemoroidální uzel ultrazvukem a jejím následném uzávěru laserem. Naopak již výjimečně používanými metodami jsou sklerotizace, kdy se injekcí aplikuje alkoholový roztok pod sliznici uzlu a kryoterapie.
Je operační zákrok definitivní rozlučkou s potížemi s hemoroidy, nebo se mohou vrátit?
Chirurgické odstranění zbytnělé hemoroidální tkáně pomocí skalpelu s podvazem přívodných a odvodných cév je nejradikálnějším způsobem ošetření. K tomuto řešení přistupujeme u pokročilých nebo komplikovaných případů, kdy jsou možnosti předchozími způsoby vyčerpány. Pokud je operace správně provedená má mizivé procento recidiv, ale pooperační průběh je bolestivý.
Existuje prevence? Proč někoho postihnou, jiného ne?
Prevencí je pečovat o správně formovanou stolici. To znamená zamezit trvalé zácpě a průjmu, zařazovat do jídelníčku dostatečné množství vlákniny v přirozeném stavu. Ovoce, zeleninu, celozrnné pečivo, müsli, sušené ovoce, luštěniny a dodržovat pitný režim. Dbát na pohybový režim, ale vyvarovat se vysoké fyzické námaze. Nevysedávat nepřiměřeně dlouho na toaletě, používat měkký toaletní papír, a ještě lépe po vyprázdnění sprchu. Podstatným vyvolávajícím faktorem je zvýšený stah řitního svěrače, který stoupá s mírou stresu. Takže i udržování duševní pohody je prevencí. Bohužel část populace je nositelem geneticky podmíněné dispozice k ochablosti žilní stěny a výskyt hemoroidálního onemocnění v kombinaci s vyvolávajícími faktory je tak pravděpodobnější.
Pokud někdo trpí na potíže s hemoroidy, mívá sklon i k jiným onemocněním?
Není pravdou, že z neléčeného hemoroidálního onemocněním může vzniknout nádor nebo pokud krvácí „otrava krve“. U zbytnělých hemoroidálních pletení se častěji vyskytují svědivé perianální ekzémy nebo bolestivé řitní trhliny. V neposlední řadě je ochablost žilní stěny dispozicí také pro varixy dolních končetin.
Další zajímavé články si můžete přečíst v našem speciálu Nemoci, o kterých se nemluví.
Zdroj informací: MUDr. Martin Kouda
Čtěte také:
- Kdy se zácpa stává problémem, který by měl řešit lékař? A kdy si můžeme pomoci sami?
- Od obyčejného poranění až po rakovinu. Krev ve stolici napoví, jak moc závažným problémem trpíte
Nový komentář