Čokoláda je sladkostí, na kterou můžeme získat i závislost.

Není divu. Při pohledu na tabulkovou tmavou čokoládu se sbíhají sliny i největšímu odpůrci sladkostí.

Čokoláda ve formě horkého nápoje, který pohladí naše nervy a zahřeje duši, se také hodí pro každou příležitost. 

Přečtěte si tedy, jak se tato pochoutka z kakaových bobů vyrábí, jakou má tradici a jak nám přese všechna varování lékařů může být prospěšná.

Češi milují čokoládu více než jakékoliv jiné cukrovinky

Oproti roku 1990 jí dnes snědí téměř dvojnásobek. Stále častěji dávají přednost hořké před mléčnou. Hořká čokoláda obsahuje více kakaa a podle odborníků je kvalitnější. Právě kvalitní černá čokoláda s vysokým obsahem kakaa si podmaňuje stále víc ctitelů.

Po letech nadvlády mléčné čokolády se do obliby postupně dostávají hořké tabulky, které obsahují alespoň padesát procent kakaa.

 

Čokoláda jako lék

Řada průzkumů ukázala, že tmavá pochoutka, tedy přesněji kakao v ní obsažené, je skutečný všelék. Dietoložka Taťána Staňková pro časopis TÝDEN potvrzuje, že kakao má posilující a povzbuzující účinky, což ostatně věděli už staří Mayové a Aztékové.

Čokoláda navíc účinkuje proti stresu a zlepšuje náladu. Tento názor podporují výsledky studie publikované v časopise Nature: podle ní čokoláda může mít stejně uvolňující účinky jako marihuana.

 

Zřejmě nejčastěji je čokoláda jako lék spojována s léčbou sexuálních dysfunkcí. Za afrodisiakum ji považovali už staří Indiáni i svůdník Casanova a výzkumy z posledních let jim dávají za pravdu. Ženy, které mají rády čokoládu, dosahují častěji orgasmu, tvrdí nedávná italská studie.

 

Čokoholici

Ne všechny průzkumy ale vyzdvihují pozitivní účinky čokolády. Zejména psychologové poukazují na to, že do jejich ordinací stále častěji přicházejí takzvaní čokoholici, lidé závislí na čokoládě. „V těchto případech nejde o závislost fyzickou, ale pouze psychickou. Čokoláda je v tomto ohledu podobná jako káva nebo lehké drogy,“ uvádí dále Taťána Staňková.

 

Kolik za čokoládu utratíme?

Každý rok utratí průměrný Čech za čokoládu kolem čtyř set korun. To ovšem není nic proti Britům, kteří coby největší čokoládoví marnotratníci vydají ročně sedminásobek.

 

Jak se dělá čokoláda?

Sklizené kakaové boby se i s dužninou vyjmou z plodů a nechají se několik dní fermentovat. Dužnina přitom kvasí a kyselina octová, která vzniká, oddělí dužninu od bobů. Během fermentace také mizí hořkotrpká chuť bobů. Po fermentaci se boby suší na slunci, čímž  ztratí přibližně polovinu váhy. Usušené boby se balí do pytlů a putují do továrny, kde se rozdrtí, upraží, namelou a rozhnětou v kakaovou hmotu, která se následně rozdělí na kakaové máslo a kakaový prášek: základní hmotu pro výrobu čokolády jako takové. Stačí je smíchat s cukrem či dalšími přísadami, vše dostatečně dlouho konšovat (rozemlít a rozetřít), pak už jen vytvarovat do žádoucí podoby, zchladit a zabalit.

 

Jaké jsou druhy čokolády?

Dělit čokoládu pouze na bílou, mléčnou a hořkou by byl velký omyl.

Jenom hořká má podle Chantal Coadyové, autorky knihy Čokoláda, vlastní stupnici; na jejím vrcholku stojí čokolády s obsahem kakaa vyšším než 85 procent, označována „brut“. Méně ostrou chuť nabízejí čokolády z kategorie „extra amer“, v nichž se obsah kakaové složky pohybuje mezi 75 a 85 procenty. Fajnšmekři si užijí i čokolády typu „amer“, kde podíl kakaa překračuje padesátiprocentní hranici.

Hořkosladké, polosladké a sladké čokolády, které se pohybují pod touto hranicí, již nejsou tak kvalitní.

 

 

 

Zdroj: Petra Pospěchová, TÝDEN 6/2005