Může se jednat o postižení jakéhokoliv orgánového systému, dominantně jsou však poškozeny dýchací cesty a je snížena tolerance fyzické zátěže. Mezi nejčastější postcovidové obtíže patří:

  • chronická únava, která negativně ovlivňuje každodenní život
  • „ponámahová nevolnost“ (tj. různé zdravotní problémy po sebemenší námaze)
  • bolesti hlavy
  • zvýšené teploty
  • dušnost
  • kašel
  • bolesti v krku
  • změny chuťových a čichových vjemů

Někteří lidé pociťují deprese nebo úzkost. Mezi další příznaky mohou patřit bolesti na hrudi, bušení srdce, neschopnost se soustředit, výpadky paměti (někdy označované jako „mozková mlha“), nespavost, závratě, bodavé bolesti v končetinách, bolesti kloubů, svalů, vyrážka a mravenčení. Objevit se mohou také bolesti břicha a průjem nebo změny frekvence a síly menstruačního cyklu.

blobid0.png
Foto: Shutterstock

Jak poznám, že se u mě jedná o postcovidový syndrom?
K diagnostice postcovidových obtíží neexistuje žádný speciální test. Lidé mohou mít širokou škálu příznaků, jejichž podkladem mohou být i jiné, dříve existující zdravotní problémy. Diagnóza postcovidového syndromu je stanovena lékařem na základě podrobného vyšetření pacienta. Postcovidový syndrom může být diagnostikován také u lidí, kteří nebyli na covid-19 laboratorně testováni, ale byli v úzkém kontaktu s nemocným.

Existuje nějaká prevence postcovidového syndromu?
Nejlepším způsobem, jak zabránit postcovidovému syndromu, je chránit sebe a ostatní před onemocněním. Mezi preventivní opatření patří očkování a dodržování nefarmakologických opatření („3R“ – roušky, ruce, rozestupy). Je důležité sledovat aktuální informace o výskytu onemocnění a doporučení odborníků.

Jaký je systém péče o pacienty s postcovidovým syndromem v ČR?
V případě akutních obtíží souvisejících s proděláním COVID-19 v době 0-3 měsíců by pacienti měli být vyšetřeni u svého praktického lékaře, nebo u spádového plicního lékaře. Následná péče je věnována řešení možných potíží pacientů po překonání COVID-19 a vyloučení jiných příčin. Pacienti s výraznými respiračními obtížemi nebo vícečetnými obtížemi s výrazným podílem potíží respiračních jsou dále v péči pneumologa. Pneumolog a praktický lékař zajišťují rovněž došetření případných známek extra-pulmonálního postižení.

Osoby s postcovidovým syndromem jsou sledovány pneumologem do doby vymizení respiračních příznaků a současně normalizace plicních nálezů: lze předpokládat nutnost sledování po dobu 1–3 let. Bude-li reziduální nález přetrvávat, tak i déle. Naopak při vymizení všech patologických nálezů souvisejících s postcovidovým syndromem, bude dispenzarizace ukončena ihned.
Komplikované a/nebo multisystémové případy postcovidového syndromu mohou být konzultovány a řešeny v mezioborových centrech post-covid péče.

Jak mám rehabilitovat s postcovidovým syndromem?
Příručka pro pacienty je dostupná na stránkách centra Plicní kliniky FN Hradec Králové. Cvičební a rehabilitační program významně zlepšuje zdravotní stav u osob s postcovidovými následky.

Zdroj:

Národní zdravotnický informační portál, Jak rehabilitovat po COVID - příručka pro pacienty, Clinical characteristics of COVID-19, Long-term effects of coronavirus (long COVID), Long COVID or Post-COVID Conditions

Naše články:

TÉMATA:
COVID COVID-19 POSTCOVIDOVÝ SYNDROM