I když je to poměrně velké klišé, říká se, že kvašená zelenina byla jedním z tajemství krásy už Kleopatry. Pickles se ale objevuje i v Bibli nebo v Shakespearových hrách. První záznamy jsou z roku 2030 před naším letopočtem. Jde o nejlepší způsob jak zakonzervovat jídlo po opravdu velmi dlouhou dobu. Nakládané okurky nebo zelí bylo nedílnou součástí každé námořnické výpravy a během dlouhých cest si takto doplňovali námořníci dostatek vitamínů. Navíc kvašená zelenina není tučná a pomáhá spalovat tuky. Takže co z toho vychází? Ideální jídlo v období karantény.

Mléčné kvašení je zázrak

Mnoho lidí si myslí, že při kvašení dochází ke zkáze a už jen název je odrazuje od ochutnání. Nejsou sice daleko od pravdy, ale jde o zkázu v dobrém slova smyslu. O rozklad sacharidů se postarají různé druhy mikroorganismů. Ty je rozloží na kyselinu mléčnou, ale i na kyselinu octovou, propionovou, oxid uhličitý i alkohol. Aby vám zelenina opravdu vykvasila, tak jak má, musíte dodržet pár zásad.

Mohlo by vás zajímat: Inspirace z Koreje: Jednoduchý salát kimchi vám prodlouží život


Hrnec na kvašení, Orion 399 Kč

Už se nám stalo, že jsme se po čtyřech dnech šly s nadšením podívat do kvašáku na hotovou zeleninu a místo toho nás čekal kobereček plísně. Abyste proces kvašení dodržely, je zapotřebí zeleninu udržet v určitých podmínkách. Na proces si nejlépe pořiďte malý hrnec na kvašení, který se prodává okolo 350 Kč. Kvašení musí probíhat bez přístupu kyslíku (zelenina je ponořená ve šťávě, ne uzavřená ve sklenici) v pokojových teplotách. Kvasit můžete zeleninu, která obsahuje dost sacharidů, kterým se živí mléčné bakterie. Skvělé jsou třeba ředkvičky, zelí, mrkev, cibule, ale i brokolice, květák, paprika nebo červená řepa.

Mohlo by vás zajímat: Chcete mít krásnou pleť? Nechte na ni působit bakterie

Pickles: pramen zdraví

  • Pickles obsahují probiotika, které chrání organismus před střevní infekcí, snižují hladiny cholesterolu a dokonce napomáhají snižovat riziko vzniku rakoviny
  • Kromě probiotik, obsahují i prebiotika
  • Kvašením se v zelenině zvyšuje podíl vitamínu C a vitamínu B
  • Kvašená zelenina je pro náš žaludek mnohem lépe stravitelná než ta syrová
  • Když budeme jíst kvašenou zeleninu ke každému jídlu, bude se nám lépe trávit

Jak na to:

Základní pickes do malého kvašáku:

  • Půl hlávky malého zelí (350 g)
  • 2 mrkve
  • 1 jarní cibulka
  • 7 ředkviček
  • 15 g soli

Omytou a oloupanou zeleninu nastrouháte na struhadle na hrubo, ředkvičky můžete nakrájet na jemné plátky, cibuli nakrájet na drobná kolečka. Zeleninovou směs v misce promíchejte se solí, nechte vše odležet minimálně hodinu, aby zelenina pustila šťávu. Potom se pusťte do mačkání. Mačkejte zeleninu ze všech sil, dokud nepustí všechnu šťávu. Potom postupně plňte kvašák nebo sklenici a každou vrstvu dobře upěchujte. Na závěr vylijte zbytek šťávy, žádná nesmí přijít na zmar.

Při postupu dodržujte přísné hygienické podmínky, vše musí být vymyté, zeleninu mačkejte čistýma rukama, dávejte pozor, ať do obsahu nespadne nic navíc.

Pokud používáte sklenici, vložte do ní menší sklenici, která bude na zeleninu tlačit. Zelenina by měla být celá minimálně pod centimetrovou vrstvu šťávy. Kvaste při pokojové teplotě 3-5 dní. Když se přestanou tvořit bublinky, proces je u konce. Čistou lžičkou můžete v průběhu zeleninu ochutnávat, a když se vám bude zdát dostatečně kyselá a změklá, přendejte ji do sklenice a uchovávejte v lednici. Vydrží až čtvrt roku!

Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama