Husokachna. Naklonovaná ovečka Dolly. Geneticky upravená pšenice. Kluk, nebo holka?

Za vším hledej českého přírodovědce, biologa, ale také augustiniánského kněze a od roku 1868 i opata kláštera ve Starém Brně Johanna Gregora Mendela. „Otce genetiky“,  který zemřel před 125 lety – 6. ledna 1884.

Proslavil se ale především jako zakladatel nauky o dědičnosti.

Pokusy s křížením rostlin, především hrachu, které daly základ celému vědeckému oboru, prováděl Johann Gregor Mendel od roku 1858 po deset let „na koleni“ v tichu klášterních zdí.

Své poznatky poprvé publikoval v roce 1865 v časopise Brněnského přírodovědeckého spolku, ovšem bez sebemenšího ohlasu.

Teprve kolem roku 1900 dospěli nezávisle na sobě k témuž výsledku tři renomovaní badatelé, de Vries, Correns a Tschermak, kteří pak uznali Mendelovo prvenství.

Jeho zákony, známé jako Mendelovy zákony dědičnosti, se staly základem moderní genetiky a uplatnily se nejen ve šlechtitelství, ale v řadě dalších vědních oborů, zejména v medicíně.

Mendel se kromě jiného věnoval i křížení včel a meteorologii.

Slavný badatel se narodil v rodině nepříliš zámožného německého rolníka v moravských Hynčicích 22. července 1822.

Ve dvaceti letech vstoupil na přání matky do semináře a přijal řeholní jméno Gregor. Většinu života prožil na Moravě, ale hlásil se k německé národnosti a jeho rodnou řečí byla němčina.

Reklama