Je léto. Řada z nás odjíždí na dovolenou, ať už k moři, nebo jen na chatu. Více se také pohybujeme na svých zahrádkách, kde příležitostně grilujeme, opékáme, vaříme. A někdy takové prázdninové hody nedopadnou zrovna nejlíp a podepíší se na našem trávení. O chorobách trávicí soustavy, především o průjmech, o tom, jak se jim vyhnout nebo je léčit, jsme si popovídali s odborníkem. Na otázky odpovídal MUDr. Kohout z fakultní Thomayerovy nemocnice.

Pracujete na gastroenterologii. S čím za vámi pacienti chodí? Jaké nemoci jsou nejčastější?

Do naší ordinace chodí pacienti s onemocněním trávicí soustavy a poruchami trávení. Časté jsou záněty žaludku, žaludeční a dvanáctníkové vředy, dráždivý tračník nebo záněty střev.

Znamená to, že se vám do rukou dostávají například i anorektičky či bulimičky?

ImodiumTo ani ne. Anorexie a bulimie jsou nemoci psychického rázu, a tudíž takoví pacienti patří do rukou psychiatrů či psychologů. My sice můžeme pomoci, ale není to náš obor. Pokud se k nám někdo takový dostane, často si k tomu zveme právě psychologa.

Co se týče chorob, které do vaší kompetence spadají, jsou nějaká onemocnění se sezonním výskytem? Říká se například, že v létě přibývají salmonely a v zimě po Vánocích zase potíže se žlučníkem…

Je pravda, že žlučníkářů je po Vánocích dost. Ale oni se lidé budou přecpávat pořád, nejen o svátcích. Dříve býval sezonní výskyt – na jaře a na podzim – vředového onemocnění žaludku a dvanáctníku. Teď už to nebývá. Je to tím, že Helicobacter pylori, bakterie, která je hlavní příčinou tohoto onemocnění, lze eradikovat (odstranit) pomocí léčby antibiotiky a výrazným snížením sekrece kyseliny solné v žaludku.

V letních měsících je stravování možná trochu rizikovější. Lidé se stravují u stánků na koupališti, vaří si v provizorních podmínkách… Máte pro takové situace nějaké doporučení?

Nejdůležitější asi je dbát na osobní hygienu. Určitě by se měla věnovat pozornost dostatečné tepelné úpravě pokrmů, především vajíček, potraviny dobře skladovat a nenechávat v teple a na slunci. Rizikovým potravinám, jako je například majonéza, je vhodné se pokud možno vyhýbat.

V souvislosti s tímto rizikovým stravováním se v létě často vyskytují průjmová onemocnění… Jak vlastně vznikají?

Příčin průjmu může být několik. Častá bývají onemocnění infekčního původu, která může vyvolat některá bakterie, například salmonella nebo shigella a další, nebo viry. Průjmy vznikají také v důsledku nevhodné stravy, léčby antibiotiky nebo hormonálních změn. Příčinou průjmu může být i nějaké onemocnění trávicí soustavy nebo ledvin.

Jaký je rozdíl mezi akutním a chronickým průjmem? Jsou příčiny stejné?

Akutní průjem je krátkodobý. Chronický průjem trvá dlouho a může být například jen příznakem nebo přidružením nějaké choroby, například Crohnovy nemoci.

ImodiumMUDr. Kohout
V letech 1992 až 2002 vedoucí pracovník Metabolické kliniky FN , nyní vedoucí metabolické JIP II.interní kliniky a Centra výživy FTN, gastroenterolog, nutricionista. Zabývá se gastroenterologií, idiopatickými střevními záněty, celiakií, ovlivněním střevní mikroflóry. Nutricionista – zabývá se léčebnou výživou, včetně domácí umělé výživy, aplikací perkutánní endoskopické gastrostomie, pedagog LF UK. Věnuje se také publikační činnosti a na svém kontě má několik knih na téma gastroenterologie, umělá výživa, diety apod.

Jak se dá léčit průjem?

Léčba záleží na tom, zda je průjem infekčního původu, způsoben nevhodnou stravou, léky, nebo je jen součástí nějakého onemocnění nebo poruchy. Ty „běžné“ průjmy lze řešit dietou. U závažnějších onemocnění je třeba nasadit léky. Je-li stav pacienta natolik závažný, že není možná domácí léčba, bývá hospitalizován.

Jak vypadá taková dieta při průjmech?

Důležitý je zvýšený příjem tekutin. Člověk za normálních okolností vypije kolem tří litrů. Pokud ale trpí průjmem, tekutin ze sebe vydá víc, a proto je důležité jejich doplňování. Vhodné jsou čaje nebo minerální vody. První den diety může zůstat pacient jen na čajích, pak si může dát pečivo (rohlík) nejlépe den starý, podává se i rýže. V dalších dnech může pomalu přecházet na normální stravu s tím, že mastná jídla zařadí až po vymizení příznaků jako poslední.

Říká se, že při průjmech pomáhá například i horká čokoláda nebo cola. Je to pravda?

Ano. Hořká čokoláda nebo například hořký čaj pomáhají průjem zastavit, protože zpomalují střevní peristaltiku. Také cola, zvlášť je-li vychlazená, se překvapivě ukázala jako účinná. Čokoláda i cola navíc obsahují množství sacharidů, takže dodají oslabenému tělu energii.

Existuje nějaká rychlá první pomoc při průjmech?

Pro případy akutních průjmů se v lékárnách volně prodává několik preparátů. Jedním z nich je Imodium, které zahušťuje stolici.

TÉMATA:
ZDRAVÍ