Vývoj komunikačních schopností patří k nejpozoruhodnějším procesům v celém životě člověka.

Než dítě začne chodit do školy, mělo by správně vyslovovat většinu hlásek. Hlásky složitější, jako například r, ř, se může dítě naučit až po vstupu na ZŠ, nejlépe však v první třídě. A některé řečové vady se mohou napravovat také až v pozdějším věku (operativně rozštěpy patra, koktavost atd.).

Pokud si rodič není jistý ve správném vývoji řeči dítěte, měl by vyhledat odbornou pomoc logopeda. Logopedi fungují buď již při MŠ, nebo při PPP, SPC, nebo v nemocnicích, nebo dokonce samostatně. Jiná situace je na malém městě a v Praze. Na malém městě si rodiče nemohou logopeda moc vybírat, většinou jsou tam nejvýše dva logopedi. A v Praze to zase funguje tak, že rodiče s dětmi navštěvují logopeda, který je nejblíže místu jejich bydliště. Statisticky připadá na 30 000 obyvatel 1 logoped, ale více logopedů je ve větších městech.

Rodiče však mohou dohlédnout na dítě, mohou mu pomáhat překonat různé bariéry, se kterými si dítě neví rady.

Vývoj řeči u jedince je možný, respektive probíhá správně, jen pokud jsou splněny určité podmínky. Jsou to|:

A)Vnitřní

1. Nepoškozený CNS

2. Normální sluch

3. Nadání pro řeč

4. Normální intelekt

B)Vnější

5. Adekvátní sociální prostředí

Proto je dobré si všímat všech těchto věcí.

Pro orientaci uvedu stádia vývoje řeči, jak by měla být správně.

Předřečové období

Prvním komunikačním projevem dítěte je novorozenecký křik do 2.-3.  měsíce věku dítěte.

Pak jde o tzv.  broukání, je to křik, kterým dítě začíná vyjadřovat spokojenost a nespokojenost. Také se objevují  zvuky připomínající slabiky „PA, BA, KA, GA“.

 V 6.-8. měsíci začíná období napodobujícího žvatlání. Zapojuje se vědomá sluchová a zraková kontrola, dítě začíná napodobovat hlásky mateřského jazyka, všímá si pohybů mluvidel nejbližších osob,  matky. Mnohem častěji než hlásky v tomto období napodobuje melodii a rytmus řeči.

Okolo 10.-12.měsíce dítěte nastupuje stadium „rozumění“ řeči. Dítě však ještě nechápe význam slov, která slyší, ale na základě slyšeného slova sleduje předmět nebo osobu, reaguje na určitou výzvu.

 Stadia vlastního vývoje řeči

Prvním skutečně verbálním projevem jsou slova, která zobrazují celou větu, dítě je začíná užívat  okolo 1. roku života. Významově vyjadřují tato slova potřeby, přání, city, prosby. První dětská slova jsou jednoslabičná i víceslabičná, slovní označení spojuje dítě s konkrétními osobami a věcmi.

Od 1,5 roku dítěte začíná dítě spojovat slova ve větné spojení.

Mezi 2.-3. rokem je dítě ve stádiu rozvoje komunikační řeči. Pomocí řeči se učí dosahovat drobné cíle, vidí, že pomocí řeči může usměrňovat dospělé, což se dítěti líbí, a snaží se s dospělými komunikovat stále častěji.

Důležité je stádium logických pojmů okolo 3. roku. V tomto stádiu označení, dosud úzce spjatá s konkrétními jevy, se postupně pomocí abstrakce, zevšeobecňování, stávají všeobecným označením čili slovem s určitým obsahem. Při těchto náročných myšlenkových operacích dochází často k těžkostem, k vývojovým obtížím v řeči, které jsou právě kolem 3. roku časté.

Na přelomu 3. a 4. roku dítě vyjadřuje svoje myšlenky zpravidla obsahově i formálně s dostatečnou přesností. Další vývoj se více týká kvantitativní stránky osvojování nových slov, prohlubování a zpřesňování obsahu slov a gramatických forem, rozšiřování slovní zásoby. Tento proces se nazývá intelektualizací řeči.

Závěrem chci dodat, že každé dítě je individualita se vším, co k ní patří, takže i vývoj řeči závisí na osobnosti každého dítěte.